Avengers

[imdb: 8.7/10] | me: Jou! Tomu hovorím skvelá comixovka. Výborná kombinácia akcie a vtipu plná namakaných efektov, hlášok a superheroes... Film je napriek neustálej akcii a množstvu hrdinov prehľadný a ucelený. Je radosť sa na to pozerať. Ak by som mal byť predsa len kritický, tak by som možno vypichol miestami príliš absurdné fyzikálne anomálie.... V princípe sa ale všetky strácajú vo výbornom tempe a náboji. Film nadchne, pobaví a poteší každú akčnú comixovú dušu. Doc... I think now is the perfect time for you to get angry. (23.05.2012)

Již od vzniku Avengers od "God of the Nerds," Josse Whedona, jsem je nijak extra nemusela a vůbec mě nelákali. Měla jsem dojem, že beztak jen půjde o jeden z dalších přehypovaných a přeceňovaných blockbusterových superhrdinských spektáklů. Doba plynula a já zhlédla pár podobných snímků, které mě zase naopak zcela dostaly a tímto tak postupně nažhavily na to, že bych Avengery velmi ráda zhlédla. Plus ještě fenomenální Honest Trailer, který mě dostával zas a znova, pokaždé, když jsem se na něj dívala. Avengers mě dostali a pro mě je to jeden z těch snímků, které mě teprve až s opakovaným zhlédnutím začaly brát ještě více. Superhrdinský "All Stars Team Crossover" a film, který má na poli komiksových adaptací jeden z nejlepších castingů vůbec. Nejvíce vyniká zejména Robert Downey, v jehož pojetí získává "Genius, Billionaire, Playboy, Philantropist", Tony Stark tak silný charakter a osobnost, jakou má Robert sám. Jeho ztelěsnění Iron Mana ve spojení s jeho vlastní sebevědomou povahou, a kdysi rebelstvím a trablemi s drogami, vyzní tak opravdově, že se prostě z Iron Mana musela stát v současnosti zřejmě nejslavnější Marvelovská postava a z Roberta zase megahvězda, po níž šílí davy fanoušků. Přemýšlím, kde by byl Robert bez Iron Mana a Iron Man bez Roberta:) První polovina filmu je pro někoho možná trochu zdlouhavá a méně akční, já jsem však konverzační a seznamovací první část přivítala s nadšením. Každý hrdina tak dostane svůj vlastní prostor, abychom ho měli možnost více poznat a zároveň tak trochu nahlédli pod jeho "drsný, hrdinský štít", který ho chrání. Uvidíme tak především Tonyho Starka opět hláškujícího, cynického a sexy, než kdy dřív, stejně jako zlomeného. Jeho "Entrance" v Berlíně za doprovodu Shoot To Thrill je ikonické a je to jedna z těch scén, kdy si říkám, že on je prostě nejlepší. Tom Hiddleston coby "Kissák" Loki se zařadil mezi skupinu "British charismatic actors playing blackhaired, Bad Guys.":) Druhá část do toho jde na plné koule a všechno to vydá na pořádný akční nářez. Joss Whedon se postaral i o vymakaný scénář plný hlášek a slovních přestřelek, Brian Tyler zase o parádní hudbu. Vizuál je naprosto dokonalý. Komiksové adaptace zažívají zlaté časy a období velmi bohatných žní. CGI technologie už dnes nemají hranice a nic není nemožné vytvořit, studia chrlí jeden snímek za druhým a vydělávají kurevské peníze, takže adaptace budou vznikat ještě hodně dlouho. Co se však týká samotných charakterů, příběhu a zpracování, tak X-Meni a Avengers pro mě budou patřít mezi ty nejlepší Marvelovské eposy. "Stark, we need a plan of attack." - "I have a plan. Attack.", "I have an Army." - "We have a Hulk." (22.02.2014)

Nepamatuju, kdy naposled jsem v tak krátkém období změnil tolikrát názor na jeden film. Příčí se mi hodnotit filmy výhradně podle formalistických kritérií nebo toho, jestli jsou dobrou zábavou, přestože zábava kolikrát může být tím, o co se film primárně snaží. Jenže snad každý film je politický (v širším smyslu toho slova) a film s Kapitánem Amerikou tuplem. Ale Avengers jako kdyby se snažili jakékoli důsledné symptomatické/ideologické čtení filmu znemožnit a zároveň předstírat "hloubku", nebo alespoň minimálně sebeuvědomělou práci s jednotlivými motivy/žánrovými klišé. Ano, McGuffin se doslova nachází v kufříku, o staromódnosti kostýmu Kapitána se otevřeně mluví ve spojitosti s potřebou tradičních hodnot a Lokiho kopí je přímo přirovnáváno k falickému symbolu. To je ovšem všechno - film jako kdyby naznačoval uvědomělost a snad i snahu o nějakou dekonstrukci, ale nic z toho nedotahuje do konce, o ničem z toho se nedá mluvit jako o důsledně rozpracovaném tématu. Všechny pokusy film interpretovat ve vztahu k politice USA, válečným postojům obecně, nebo problematice genderu, totiž vždycky narazí na roztříštěnost a nejednotnost filmu, kdy řada potenciálně zajímavých věcí je podřizována okamžitému efektu v podobě jednoho z třeskutých vtípků a jakýkoli systematičtější výklad ve finále končí u "HULK SMASH!". Pokud tedy Avengers mají nějaké ústřední téma, pokud skutečně něco vyjadřují, pak glorifikaci konceptu "fanboyství". Protože o čem jiném je celý třetí akt, včetně závěrečné bitvy, než právě o znovuustavení fanouškovství jako funkčního společenského fenoménu? Agent Coulson je od začátku jednoznačně "audience insert character", neboli postavou, do níž sama sebe projektují cíloví diváci. On je tím, který je spojujícím prvkem pro všechny a sbírá kartičky superhrdinů. Po jeho sebeobětování je pak Nickem Furym právě tato jeho fanboyovská úloha manipulativně vytěžena ke sjednocení Avengers. Pro film tedy ve skutečnosti není důležitá občanská svoboda, nebo snad obrana nějakých vyšších hodnot, ale právě pomsta jednoho oddaného fanouška, který metaforicky stojí nad vším ostatním. Proto je tento film silně problematický, protože sám ve svém textu nekriticky oslavuje roli svého oddaného publika, a co víc - dělá z něj potenciální mesiáše, bez kterých by tyhle komerční frančízy nemohly existovat. Film je tak sice oslavou "svobody", ale svobody pouze ve spojení s možností zvolit si svého oblíbeného supehrdinu (jak ukazuje mediální montáž v závěru), svůj idol. (18.05.2012)

Pro lidi, co se nechali poslední čtyři roky ládovat marveláckými filmy, je to asi událost roku. Což jenom ukazuje, že Avengers jsou kulminací kultu, jenž věrný své podstatě soustavně pracoval na tom, aby diváky zbavil jakékoli soudnosti. Jinak si nedokážu představit, jak u takhle rozvleklého a nezáživného filmu plného otřepaných pseudo-hlášek můžou tak nadšeně všichni masturbovat. Pro člověka nezasaženého či přímo otráveného předchozími marveláckými filmy jsou Avengers v zásadě úmorným zážitkem. Zastánci samozřejmě budou kontrovat tím, že právě znalost předchozích snímků dává neživoucím sekvencím z Avengers energii právě díky předchozí profilaci postav. Jenže je řeč o profilaci, jež nejde hlouběji než je jedna věta (např. Stark je hejsek, ale taky správňák). Zatímco filmy podle komiksů od DC (a nutno dodat, že jako výjimka potvrzující pravidlo i "Amazing Spider-Man" od Marvelu) se snaží své hrdiny polidštit, ukázat odstíny v jejich povaze či jim alespoň do cesty stavět nejen akční, ale i citové a dramatické překážky, pak v Marvel Studios pouze poslední roky soustavně pracovali na tom, aby mohli z povrchních figur z filmů se šablonovitými scénáři udělat vystřihovánky do leporela, jež bude sestávat výhradně z nabubřelých či užvaněných výjevů, jejichž prázdnotu budou svou hvězdnou září maskovat právě ony figury. Příznačně lze podobně popsat princip fungování bulváru. (28.12.2012)

Whedon to dokázal. Propojil všechny Marvelovky posledních let, dokázal dát postavám lidský rozměr, díky němuž mnohem lépe vynikají jejich schopnosti a vše zakončil absolutním akčním infernem, které ustojí srovnání s těmi největšími z největších. Na emoce se mohlo trochu přitlačit a především v první polovině trochu zlobí střih kontaktní akce, jinak ale naprosto precizní. Za zmínku pak stojí především způsob, jakým neuvěřitelně jemným způsobem Whedon pracuje s humorem a to i v jinak docela dost vážných scénách. (04.05.2012)