Dnes v jednom domě

Chvílemi skutečně dost nudné, ale plejáda vynikajících českých herců to prostě nějak utáhne. A o to mi jde především u starých československých seriálů. O předvídatelný děj ani tak ne. Dávám vysoké hodnocení,k čemuž mě přiměl fakt,že ač patřím mezi ty dříve narozené a Luďka Munzara jsem nikdy neměla ráda, ba přímo se mi protivil, tady jsem najednou zjistila opak. Jeho celkem zanedbatelná role sochaře byla nesmírně přesvědčivá.Pro mě nejpřesvědčivější. Já jsem si poprvé uvědomila, že je to skutečně Pan herec, což jsem v minulosti popírala. No, asi jsem dozrála. Pozdě,ale přeci :)) (03.09.2015)

Jelikož v paneláku už dlouhou řadu let bydlím, tak se mi téma docela zamlouvá. Srovnávat to se slavnějším seriálem Byl jednou jeden dům mi přijde nepřípadné. Kvalita je rozhodně na straně známějšího díla, ale přesto se mi nezdá, že by to byla taková katastrofa. Příběhy jsou celkem solidně napsané a divák má možnost se s postavami konfrontovat a ztotožňovat. Hlavní výtku bych měl proti příliš dlouhým dialogům, které nudily a ubíjely. (19.10.2011)

...a jednu pridavam ze sentimentality. Taky si pamatuju dobu kdy se stavely sidliste... :-) Serial hodne pomaleho tempa, o beznych strastech novych najemniku na novem sidlisti. Herecka plejada cita snad vsechny dulezite postavy tehdejsiho cs filmu. Mne se nejvic libila sexy blond Vranova. Na tu se mi koukalo jedna radost, a za to ji udeluju tu samostatnou ctvrtou hvezdu. :-) (16.03.2013)

To je takovej hnůj, že nemám slov. Všichni obyvatelé domu v ulici Brixi mají IQ asi 8 letých chlapců. Dialogy jsou děsivé. Jediné normální dialogy tam vede Pepa Somr s hnusnou dcerou Kolářovou a Martin Růžek s manželkou. Jinak je to taková debilita, že mě z toho chytla zimnice. Scénář je tak děsivý, že může konkurovat jen Ordinaci v růžové zahradě.  Prostě hrůza!!!! (26.05.2023)

Na úspěch dodnes oblíbeného seriálu Byl jednou jeden dům se tvůrci na sklonku sedmdesátých let snažili navázat románem pro televizní obrazovku, který spojoval osudy obyvatel jednoho paneláku. Dopadlo to nad očekávání bídně. Zatímco příběhy ze života žižkovského činžáku se mohou pyšnit svižnými, vtipnými dialogy i dobře napsanými postavami, toto zašlé, fádní dílko se utápí v toporných promluvách a zoufale nezajímavých a rozvláčných zápletkách. Pro autory nebyl problém postavit jeden díl s regulérní celovečerní stopáží na problému, zda hrdý a za všech okolností čestný dělník Krejza (Postránecký) má veřejně na schůzi projevit svůj názor. Všichni ho od toho zrazují, manželka (Maciuchová) ho zapřísahá, pozve si na něj dokonce svého tatíka alkoholika, ale Krejza nedbá a svůj názor nakonec ventiluje. V obskurním panoramatu se našlo místo i pro citové výlevy Slávka Kefurta (Hanzlík), který postupně navazuje vztah s dcerou domovního důvěrníka Klimta (Somr) a zároveň kolegyní z práce – oba pracují na výstavbě metra – Evou (Kolářová v absurdně obrovských brýlích). Ovšem ona je uvědomělá svazačka a on pochybný element. Památná byla i jedna z dějových linií, která se zabývala fenoménem televizních soutěží. Sečtělý popelář Pilich (Menšík) byl natolik erudovaným odborníkem v oblasti divadla, že v zábavném pořadu Deset stupňů ke zlaté nekompromisně drtil své soupeře. Když mu ale začala nenadálá sláva komplikovat život, hrdinsky ze soutěže ku zděšení manželky, dětí a sousedů odstoupil. Vida, jak vysokým morálním kreditem se pyšnil obyčejný pracující. Není tedy divu, že nemotorný a nudný seriál nejenže nedosáhl obliby svého "předchůdce", ale nebýt nedávné reprízy na TV Prima, asi by si na něj nevzpomněli ani ti, kteří v něm účinkovali. (09.11.2008)