Vřískot

Jeden ze zakládajících snímků žánru "teenage-horor" a zároveň asi jeho nejkvalitnější zástupce. Neve Campbell tady předvádí svůj dosavadní herecký vrchol a taky ostatní herci mile překvapují. Stejně tak je milým překvapením scénář, jenž sice staví na mnoha hororových klišé, ale zároveň si z nich v mnoha ohledech dělá osobitou legraci, což dodává tomuhle snímku i mírný humorný podtón. Ale fakt jen mírný, jde přece jenom o horor, kde není úmyslem diváka rozesmát, ale vystrašit. (25.03.2003)

Po telefonu můžete objednat stůl v restauraci, nadat tchýni, mít bezpečný sex za dlouhé peníze a nebo taky verbální předehru před vlastním rozkucháním.. První důkaz talentu scénáristy Kevina Williamsona, jenž tuze rád nechává študentíky s cedulkou na palci u nohy vychladnout v márnicích, s láskou opečovala nyní už legenda hororového žánru Wes Craven a pochopitelně si přihřála polívčičku i zábavnými odkazy na své předchozí snímky (zabití televizí ala 'Shocker', či školní uklízeč Fred v červeno-černém pruhovaném svetříku). Vřískotu se musí nechat, že zdařile katapultoval žánr teenage vyvražďovaček do komerčních sfér, několikanásobně navýšil prodeje masky Ghostface, vzbudil zájem o obrazy Edvarda Muncha a v neposlední řadě nachystal živnou půdu pro budoucí tvůrce parodií. Ostatně, ten bubák s nožíkem se občas choval, jako by už byl na place u bratří Wayansů.. (10.08.2010)

Klíčový film pro vývoj teen horroru do dalších let a zároveň nedostižný stavební kámen. Brilantní úvod, zajímavý průběh a solidní herci se nakonec promíchají do záměrně přetwistovaného kolotoče, kterým Williamson s Cravenem překonávají jakákoli očekávání a bez toho, aby sami sebe shodili, mě nechávají napjatého a zároveň potutelně se usmívajícího. A hlavně silně spokojeného. (09.10.2005)

„Teď přichází chvíle, kdy se zdánlivě mrtvý vrah zvedne ke svému poslednímu úderu." „V mém filmu ne!" Kultovní snímek, který si nebere servítky. Úvodní smrt připomene Psycho. A pak následuje řada odkazů na všechny možné horrory, jimž kraluje Halloween, samozřejmě nechybí Noční můra i s Freddym, Pátek 13. a další. Ukázkový slasher se nebojí klišé a sám několik budoucích přináší. Navrch skvělý soundtrack, jen namátkou - Nick Cave, Alice Cooper, Republica, Moby, Soho, Sister Machine Gun.... Původní hodnocení jsem zvedl o jednu hvězdu, jelikož po dlouhých letech jsem si film užil, jako bych ho viděl poprvé. A potěšilo mě, že hodnocení 74% se zvedlo na 75%. (16.12.2020)

Hneď po extrémne zábavnom The Cabin in the Woods najlepší metahoror, aký som doteraz videl. Substancia zložená z metahumoru, inteligentnej sebareflexie a systému 1 veta = 1 hláška, 1 slovo = 1 žmurknutie na hororových všeznalcov (dokonca aj taký žánrový ignorant ako ja polovicu filmov, na ktoré sa slovami i citujúcimi scénami odkazuje, videl). Wes Craven sa rozhodol pojať žánrovú originalitu tak, že všetky mysliteľné hororové klišé povraždil, vypreparoval a zavesil za vnútornosti do výkladnej skrine. Zábavnejší koncept som dlho nevidel, herci sú skvelí a aj taký fetišista na steadicamy, dlhé jednozáberovky a nepredvídateľné využitie hudby ako ja si tu príde na svoje - extrémne dobre sa na to pozerá a rovnako počúva. Craven vytvoril uvedomelý teen slasher pre nové milénium, ktorý nestavia na strašidelnosti, ale šialene vtipnom prístupe k základným pôdorysom žánru. Najlepšia je vražda garážovými dverami. "What's this? I spit on your garage?" 85% (25.10.2014)