Marie Antoinetta

Coppola projevuje zalíbení v módě a různých podobách umění i ve svém vizuálně zaměřeném filmovém stylu. Zejména v Marii Antoinette pořizuje esteticky dokonalé filmové snímky, které si podřizují samotnou naraci. Záměrně předává divákovi motivaci k hlubšímu prožití jejího filmu, podaná sensualita se stává jednou z nejdůležitějších částí filmového zkušenosti. Prostřednictvím pastelových barev, jakoby apatické kamery, přitom však jednoznačně moderních soundtracků, vkládá do svého režijního stylu umělecké aspekty. (05.05.2012)

Mě se Sofiina Marie Antoinetta velice líbí pro náladu, kterou dokáže vykouzlit ve svých filmech - takovou nostalgii, která chytá za srdce a člověk si ji pamatuje ještě dlouho potom, co film skončí;-) Nádherné kostýmy, které odpovídají dané době a poukazují na to, jak byl královský dvůr rozhazovačný. Hudba slouží k navození atmosféry, ale občas se mi zdá, že její výběr nebyl zrovna nejšťastnější- občas mi do děje nezapadala moderní hudba. Kirsten Dunst se role zhostila na výbornou, stejně jako ostatní herci. Problém je v tom, že nápad natočit historický film v moderním stylu, tak aby byl bližší teenagerům je úžasný, ale jakoby nebyl rozvíjen dál, hlavně co se hloubky postav týče, myšlenky se ztrácejí v záplavě přepychu a snímek jede po povrchu. Je to velká škoda, protože jinak by film dosáhl opravdu vysoké úrovně;-) (15.05.2012)

No style, no tempo. Jakýsi paskvil naroubované americké plytkosti na totálně sprasenou historii. Zbytečný důraz na okázalost scén, z nichž se vytrácela jakákoliv psychologie postav. Nesmysl v podobě frigidity Lousie VI - ve skutečnosti měl fyzický defekt, který mu znemožňoval pohlavní styk a až teprve po operaci (nikoliv po návštěvě Josefa II) byl schopen kopulovat. Nechápu proč nejzávažnější momenty pro osud těchto panovníků jako financování amerických kolonialistů (hlavní příčina státního bankrotu), neschopnost krále a jeho ministrů prosadit vyšší zdanění šlechty, kumulace bídy a nenávisti francouzského lidu a výbuch v podobě francouzské revoluce, který končil popravou královského páru gilottinou, byly totálně upozaděny nebo dokonce vynechány. Jediné, co mi zůstalo v hlavě je tisíc úsměvů Kirsten Dunst, příšerná ochotničina Rose Byrne a... jahody. Ve scénách z venkova už chyběla jenom fialová kráva Milka. (21.06.2012)

Štandard v ktorom ma prekvapil výber hudby. (05.07.2012)

Mrzuté ... jediné, ale opravdu jediné, co si budu z tohohle filmu pamatovat je, že Ludvík Bourbonský a Marie Josefa Saská ochudili svého synka o pohádku o včeličkách a motýlcích ... to je ale na lepší hodnocení málo ... :( (30.08.2012)

Možná kdyby tvůrci ubrali na barevnosti a přidali na dějovosti... mohl mít film hned vyšší level, ale takhle? Zbytečné se na nej dívat... (30.08.2012)

Nad průměr běžných životopisných filmů zvedá tento film výkon hlavní představitelky. Pokud by skutečná Marie byla taková jako Kirsten Dunst, pak to byla mimořádná žena. Tato herečka dokázal postavě dát šarm, krásu a hlavně "živost" mládí. Její Marie neztrácí touhu žít a bavit se, i když je vytržena od rodiny, násilně opouští (doslova odhazuje) vše známé kdesi v lese, a čeká ji život "trpěné" Rakušanky na pokryteckém dvoře plném pomluv po boku mírně neschopného krále (hlavně v posteli, být trochu modernější, asi by ho Marie znásilnila a bylo to :-D). Tuto touhu, i různé bujaré večírky, díky Kristen prožíváme nenásilně a pro jeden úsměv by jí to za její "trable" člověk i odpustil, francouzský lid to však viděl jinak (i když příčinou krize nebyly ani tak drahé večírky šlechty, ale nesmyslné války v Americe). Ke konci filmu, kdy začíná "přituhovat" a trpělivost lidí končí, tvůrci bohužel vsadili na slogan, že konec stejně všichni známe a nechali před rozlíceným davem královský pár utéci, aniž by se obtěžovali sdělit, že Marii "smůla" pronásledovala dál - kromě dcery jí ostatní děti zemřeli, na útěku je chytili a ona i její muž skončili na popravišti vě jménu Francouzské revoluce. (30.08.2012)

Celou dobu jsem se těšila na popravu, ta ale bohužel nepřišla. Očividně se do té záplavy dortíků, kytek, paruk a volánků nehodila. Toho pozlátka bylo celkově až moc, celý film je jimi téměř zaplaven, a to podstatné se ztrácí. Což vlastně vypadá jako metafora ke skutečnému životu ve Versailles. Jsem přesvědčena, že z námětu by se dalo vytřískat víc; všechny postavy, problémy a vztahy jsou tu spíš jen naznačené, ale nic z toho nakonec vlastně není. Chtělo by to jít daleko víc do hloubky. Odvážný soundtrack mě moc nenadchnul, čekala bych, že pokud se někdo snaží o modernější pojetí, tak se to projeví i jinde než jen v hudbě a titulcích. (31.08.2012)

Zajímavý pohled na jednu francouzskou rakouskou královnu, který je občas trochu rozháraný, ale většinou se na to minimálně dobře dívá. 75%. (31.08.2012)

Mária Antoinetta ma trochu sklamala...Od pomerne dobre hodnoteného filmu som očakávala trochu viac,ale dostala som len pramálo dialógov,najmä v prvej polovici filmu...Kirsten Dunst však svoju rolu zvládla,aj ked som jej trochu neverila jej milenecký vzťah...Možno by som ešte trochu rozvinula ten koniec,prišlo mi to trochu odfláknuté... (20.09.2012)

To snad ne..Ta hudba byla opravdu katastrofa! A od kdy nosí princezny v 18. st. conversky? (19.12.2012)

Jediná chyba je že tam nebyla zobrazena její smrt. MA nebyla rozhodně namyšlená a povrchní žena právě naopak na svou dobu moderní a velkorysá. I ve filmu je viďět že jako jediná tleská v mezi představení. (05.01.2013)

Mám ráda historické filmy a pokud jsou ještě navíc životopisné, tak o to víc. Proto jsem se na tenhle film těšila. I když po přečtení, že hlavní roli ztvárnila Kirsten Dunst jsem si říkala zda režisér s výběrem nešlápl vedle, protože mi zrovna tato herečka moc hezká a vhodná nepřijde, ale budiž. I tak jsem se na film těšila. O to větší zklamání a rozčarování mě po shlédnutí filmu čekalo. Unylý děj, kde hlavní zápletkou bylo kdo se s kým vyspí,kdo koho podvede (i když v té době asi běžné) ale to hlavní - co tam proboha dělala ta moderní rocková hudba?To byl prostě vrchol všeho. Ani kostýmy mi příliš dobové nepřipadaly. A ten závěr filmu - rozházené věci v místnosti, to jsem také trochu nepochopila,a navíc utržený děj - to hlavní, jak M. Antoinetta skončila na popravišti , to chybělo. Ale co ostatně od takové slátaniny čekat, že?Prostě opět se mi potvrdilo, že Američané historické filmy neumí. A obzvlášť pokud se daný životopis nebo historický film neodehrává v Americe, ale v Evropě. Prostě ať se Američanié drží raději svých béčkových akčních filmů a do náročnějších děl se nepouští. Protože tenhle film se opravdu nepovedl a všechno v něm je špatně, vč. hlavní představitelky jak jsem již před shlédnutím filmu tušila. Kdyby to natočil např. Forman tak to určitě vypadalo úplně jinak. (30.08.2013)

68% (18.07.2014)

Pekný, farebný videoklip. (01.03.2015)

Tento film je jedna veľká nepodarená paródia od výberom hlavnej protagonistky počínajúc a celkovým spracovaním končiac. Američania by mali dostať embargo na spracovavanie tejto etapy francúzskych dejín, pretože vačšinou to končí katastrofou ako v tomto prípade. Česť pár výnimkám. (24.10.2015)

Já nevím..., asi jak komu, ale mně přijde že Marie Antoinetta je v dějinách zobrazována taková, jaká ve skutečnosti nebyla. Nemyslím si, že kvůli ní a její rozmařilosti Francie klesla na dno. Na tomhle filmu se mi líbí, že jí vyobrazují jako lidskou bytost, která má city a je plná empatie. Jen má smůlu na muže a na místo kde žije. Verailess i přes svůl luxus, kterým lidi zahrnoval, podle mě nebyl nejšťastnějším místem pro život. Líbí se mi jak příběh vypráví o Antoinettě jako o člověku který toužil naplnit svůj život, aby nebyl prázdný a přes všechen tlak a nápor který na Antoinettu vyvíjelo prostředí Versailess, to vlastně byla obyčejná holka toužící po pravé lásce. (06.06.2016)

Kostýmy a prostředí krásné, nicméně tak trochu postrádám celistvý příběh - poučení se o životě Marie Antoinetty (viz závěr..úplně ustřihlý)..soundtrack jsem taky úplně nepochopila - ne že by obsahoval špatné skladby, jen mi to do filmu z 18. století absolutně neladilo (22.01.2017)

Marie Antoinetta mi vždy přišla jako velice zajímavá postava, bohužel stíhaná nepřízní osudu. Přesně jak smrt Romanovců, se mi smrt Marie Antoinetty příčí. Proto jsem byla ráda, že existuje film, který opěvuje slávu (či naopak) této královny. Bohužel film, i přesto, jak famózně vypadá, nic z toho nepodal. --------- Hlavní hrdinka byla představena Kirsten Dunst. Nemohu říct, že by role byla nezvládnutá, ale myslím si, že Kirsten nezachytila úplně podstatu Marie. Být to jakýkoliv jiný film, zavřela bych hlavu a užívala si herecké výkony této blondýnky v krásných šatech. Nicméně zde měla hrát docela kontroverzní historickou postavu a bohužel nedokázala ani pomluvy vyvrátit, ale ani je potvrdit. Prostě proplula filmem aniž by zanechala jakoukoliv stopu v divákovi. -------- Zbytek obsazení se formuje od různých herců. Od méně známých až po špičky jako Steve Coogan. Mile mě překvapila i mini rolička Jamieho Dornana, který, nutno podotknout, vypadá v každém věku skvěle. ---------- Film působí díky rekvizitám a kostýmům nádherně a famózně, bohužel si nemohu nespojovat film s reklamou na Avon. Vím, že to bylo cílené, nicméně tolik luxusu najednou diváka unaví a po patnácti minutách přestane vnímat zbylé kostýmy a rekvizity (co je škoda - kostýmy jsou opravdu nádherné). -------- Film patří mezi klasiky, nicméně do mé zlaté sbírečky rozhodně nepatří. Film mi bohužel nic nedal. A pokud zmíním neukončený příběh... (30.04.2018)

Tento počin Sofii Capolly by si dle mého názoru zasloužil mnohem větší uznání. Film díky unikátně vytvořené atmosféře velmi pěkně funguje jako celek, scény na sebe harmonicky navazují a dialogy dávají smysl. Kirsten Dunst v hlavní roli byla dle mého názoru trefou do černého. Velmi milým překvapením pro mě byla relativní historická přesnost, kterou podobně laděné snímky postrádají. Na film jsem se díval bezprostředně po shlédnutí čtyř dílů TV filmu Marie Terezie a první věc, která mě překvapila, byl soundtrack. Ze začátku mi vyloženě vadil, později mi začal dávat větší smysl a ke konci jsem si spojení prostředí Francie 18. století spolu s hudbou ze 70. a 80. let 20. století vyloženě užíval. Život v přepychu, drahé oslavy, šaty a hazard jsem si se jménem Marie Antoinetty spojoval už před zhlédnutím filmu, ale až nyní jsem schopen si udělat představu proč tomu tak vlastně bylo. Stefan Zweig popisuje ve své biografii Marii Antoinettu slovy jejího vychovatele: " Přestože velmi lehce chápala, nikdy neměla nejmenší sklon zaměstnávat se nějakým vážným předmětem". Myslím si, že toto spojení lehkovážnosti a roztržitosti s jistou dávkou snahy pro vyřešení toho "nejnutnějšího" provázel "louve autrichienne" po celý život a ve filmu je tento fakt přijatelně ztvárněn. Nejlepší scénou je pro mě pohled z kočáru na Versailles po devatenáctiletém pobytu. Jako by z ní byla cítit všechna nostalgie z prožitých chvil. Zároveň však i vše, co bude následovat. (04.02.2020)