All in a Day
Režie:
Murali K. ThalluriScénář:
Murali K. ThalluriKamera:
Nick Remy MatthewsHudba:
Mark TschanzHrají:
Teresa Palmer, Frank Sweet, Gary Sweet, Xavier Samuel, Joel Mackenzie, Clementine Mellor, Charles Baird, Marni Russo, Sarah Hudson, Amy Schapel, Daniel Whyte (více)Obsahy(1)
Psychologická dráma zachytáva jeden deň na strednej škole, ktorý sa skončí tragicky. Je to deň výpovedí, osudov a životov postáv, ich neľahkého údelu a potrebe vysporiadať sa s každodennou pretvárkou, intrigami a zvolením si vhodnej masky začlenenia sa do spoločnosti. Kľúčové momenty sa odohrajú na tak diskrétnom, ako i zároveň najvykričanejšom mieste, akým sú bezpochyby toalety školy. (sochoking)
(více)Recenze (99)
Priznám sa, že od začiatku som začala typovať, kto to bol a veru uhádnuť sa mi nepodarilo. Práve preto som v závere zostala takmer v nemom úžase nad precíznosťou, s ktorou tvorcovia spracovali tento jednoduchý príbeh. Práve v závere mi totiž došlo, že vlastne nezáleží na obludnosti problému, alebo veľkosti bremena , ktoré so sebou nesieme, ale na krehkosti duše a mysle osoby, ktorá ho musí niesť a žiť s ním. Preto zvykneme prehliadať zdanlivo bezstarostných ľudí, utopený vo vlastných problémoch. A potom sa divíme...a pýtame sa prečo, veď sa zdalo byť všetko v pohode...a nebolo! ()
Nevím no..mám rád mozaikové příběhy, ale.. Což o to, charaktery jednotlivých postav jsou vykresleny velmi citlivě a realisticky, ale co na mě působilo, až příliš přehnaně, že tolik "zvláštních" problematických charakterů se zrodilo na jednom místě a navíc jejich osudy byly místy zbytečně, až nuceně propletené- 1) sourozenci trpící pod despotickým otcem (ona- citlivka, on- intelektuál), navíc i mezi nimy je jistá bariéra, 2) místní "loser", snílek a kluk trpící nepříjemným zdravotním handicapem, 3) gay a fetka v jednom, 4) místní školní hvězda, frajírek a??, 5) nesmí chybět "hloupá" barbie. Tak osudy těchto šesti středoškoláků sledujete, snažíte se jim dostat pod kůži, pochopit jejich pocity a myšlení a najednou BUM.. přijde závěrečná drsná pointa, ke které, (díky začátku filmu) a zamčeným dveřím toalety celý film směřuje a vy zjistíte, že vlastně o charakteru, který vás nejvíce zajímá, nevíte zhola nic:( Škoda, ne vše, co se snaží být šokující, nakonec šokující je a ona zamotanost celého příběhu, nakonec přijde vniveč. Nedotažený potenciál u zajisté silného příběhu. 60%. ()
Velmi zajímavě zpracované drama, které na mě působilo civilně a hercům jsem věřil vše. Zápletky jsou odhalovány postupně, ale nevyzní prvoplánovitě a netlačí zbytečně na pilu. Sice tam možná chybí to pravé "bum" na 5*, ale jelikož nemám v podstatě co vytknout, tak mu přilepším. Výpovědi jsou výborné, ze života... a tento styl se mi fakt líbil. Škoda, že takové snímky se nedostanou více mezi lidi... ()
Takto dopadnem aj ja. ()
Australané bodují. To, co zpočátku vypadalo na další z řady dramat z prostředí střední školy vyvrcholilo v pořádné psycho. Líbilo se mi pohrávání si s divákem a retrospektivní vyprávění, snaha o jistou dokumentárnost navozenou kamerou a střihem a především perfektní herecké výkony úplně neznámých (tedy až na Teresu Palmer) tváří. Two Thirty 7 je film až děsivě realistický. ()
Střední škola je špatná. Bééé. Dospívání je těžké. Bééé, škyt. Tohle je 95 minut dlouhé klišé. Béé, škyt, smrk. Jsem necita, ale vyvolalo to ve mně jen zhnusení, protože o tom to celé bylo. A když podotknu, že ani slzička mi neukápla, tak to asi vystihne dokonale, jak je mi tenhle film jedno. A víte, co? Být jedno z těch děcek, a mít jejich problémy, tak mi by nějaká šedá myška taky byla totálně u pr*ele....a tak to prostě je. ()
Sledování svědectví studentů svírá srdíčko. Samota studí. Souznění schází. Svět se stává svěřencům sžíravým soužením. Smutný snímek, slzy samovolně stékají... ()
Furt si říkáte, o čem to je, o čem to vlastně hlavní protagonisté střídavě vyprávějí. Pak vám to ale ve finále vše dojde, střípky se spojí a vy čučíte jak puci. Australská dobrá práce. 70% ()
Namiesto Vlny nám ako pubertiakom mohli pustiť toto. ()
2.37. ___ Srdcervoucí, v žalu topící dílko! K patnáctému červenci roku 2016 nejbolestnější zážitek mé - dovolím si tvrdit - dnes už mnohaleté, lecčím zkoušené divácké kariéry. O ptáčatech, kterým byla polámaná křídla. O neviditelné, kterou daleko ode všech trpasličích problémů i velkých tragédií spolkl nepodplatitelný čas. Nekorunovaný král všech filmů na téma "mladí a nešťastní: vždy může být hůř než je" a přímý antipod hollywoodských teenagerovských (romantických) komedií - namátkou Moderní Popelkou počínaje, Protivnými sprostými holkami konče! ()
(Nevinná inšpirácia Gus Van Santového Elephanta sa tu zmenila na tvrdý kopirák). Ťažkonážna psychologická sonda do jedného atipického dňa, "ktorý sa už stal". Perfetkná hrá s divkámi a krásne podavané emócie. Pri začiatočnom (dokumentárnom) intre som skoro zomrel bláhom. Záver silný, ale čakal som trochu viacej, takže aj napriek tomu, niečo čo ma trochu emocionále (po dlhšej dobe) zasiahlo. ()
Spíše než slasti tak hlavně strasti středoškoláků, zajímavě a autenticky natočeno, drsná realita teenagerů.... ()
Len vrelo vstúpte do tejto obyčajnej školy, plnej obyčajných študentov s obyčajnými problémami a zažijete neobyčajný zážitok, plný trápení, bolesti, tajomstiev a zúfalstva. Ale sledujte pozorne, nech sa vám páchateľ nestratí v dave. ()
plakal som :((((( .... tak dokonalo natočený psychologický film som snáď ešte nevidel ()
Tínedžerské "problémy" študentíkov ma zďaleka obchádzajú.. Takto to vyzerá keď mladý človek nemá zadelení čas. Nemá vôbec vyplnení život nejakými schopnejšími aktivitami. S jedného je homosexuál, druhý robí na svojej sestre incest a tak ďalej. Pohľad na život ktorý totálne nikam nevedie... Je mi jasné že režisér toto zobraziť nechcel aj keď sa mu to priamo podarilo, určite chcel poukázať na bezradný život mladých ľudí ktorý sa "topia" v problémoch a nie nevychovaných smradov ktorý od rozmaznanosti nevedia čo zo sebou atď. Tak toto sa mohlo páčiť iba úplne naivným ľuďom. dve * dávam za samovraždenú scénku ktorá bola až nádherne drsná a a fakt že hoci ma téma obchádzala ako sa len dalo natočené dobre. Autor týmto hovadinám určite verí. ()
Pohled 22 režiséra, který ještě mohl žákem školy, nechci nijak zpochybňovat. Má právo na autenticitu svých prožitků i představ. Se značným odstupem, který k tomu mohu zaujmout, je pojmout (nejen tuto) školu jako ústav sekty, která se rozhodla pro hromadnou sebevraždu. V každém případě zde byla na jednu hromadu nanesena pěkná várka zlotřilostí a perverzí. Možná chtěl autor naznačit: touto cestou (raději už) nepokračovat. Možným problémem je, že nikdo z žáků do školy nechtěl chodit ani se něčemu učit, a nikdo z účitelů vyučovat ani žáky opravovat či napravovat. V jistém smyslu tak jde o školu budoucnosti. Jen mladý režisér to má v hlavě v pořádku, snad mu chybí lépe se naučit řemeslo (v nějaké australské škole?). ()
ocenenia : MFF Cannes 2006 - uvedené v sekcii "Un certain regard" ()
Problém s močovou trubicí bych řešil chirurgicky a rozdílné délky končetin korekční osteotomií, toť má soukromá poznámka. Jinak vcelku průměrné psycho-drama nepřinášející nic nového ani zajímavého. ()
Každý má své problémy. Velké a malé. Tady je to zpracováno v jedné škole s několika lidmi. Za srdce mě to nechytlo, ani nedojalo. Beru to asi tak, že nevím co od toho mám čekat. Solidně udělané, bohužel já si k tomu cestu asi nenajdu. 70% 7/10 I tak uznávám kvality. ()
Snad kvůli fyzické podobě Teresy Palmer a Kristen Stewart, také kvůli podobnosti osudu Melody a Melindy, mi tento snímek připomínal podobně silný komorní počin Speak. Nicméně 2:37 mě opravdu upoutalo, pustil jsem si jej vlastně omylem, nevěděl jsem co to je, tak jsem to pustil a už jsem to nevypnul. Je to ze života, je to všední a právě proto tolik chytlavé. Myslel jsem si, že jsem měl těžkou školu, ale dnes jsou děti dospělé, akorát že jsou pořád dětmi. Řeší co by neměli, vypořádávají se s tím s čím by neměli a žijí v tom, že jim nikdo nerozumí. Myslím si, že kdo to zná, tak je ohleduplnější k druhým, protože ublížit se dá snadno a následky mohou být tragické, jenže to bych si nesměl říkat - to mě se nestane... ()