Neúplatní

Zpropadeně nevyrovnaný film. Ne po režijní stránce, nýbrž po té dějové a především žánrové. Vůbec, ale vůbec nedokáži říci, čím tento film je, a velice by mě zajímalo, čím tento film vlastně být chtěl. Samotnou osu tvoří silně pohádkové téma boje za spravedlnost, proti všem překážkám. Boje těch hodných proti těm zlým. To, že tento námět je pěkně probrán a málem vyčerpán, nám sdělují jeho autoři už tím, že si nevystačí s poetikou prostého boje za spravedlnost a aby nějak zaujali diváctvo, musí do mnoha scén a dialogů nastrkat úplně nesmyslný, samoúčelný a nezdůvodnitelný humor, který pak nevyhnutelně rozbíjí pevnou koncepci příběhu a dělá z něj tuctovou, i když třeba šlapající, frašku. Jako pěst na oko pak působí několik scén, kdy je najednou bráno všechno vážně, umírají tu kamarádi, jsou pronášena patetická slova a my si musíme připadat jako v úplně jiném filmu, těžko však říci, který by byl lepší. Smícháme-li je však dohromady, vznikne nám z toho pouze nestravitelný eintopf. Typickým příkladem tohoto je postava "srandovního účetního" a jeho neuvěřitelně se mezi sebou bijící učinkování v trapné přestřelce na mostě a posléze zakončení jízdy výtahem. Podobně se dají popsat i herecké výkony Kevina Costnera a Seana Conneryho, kteří z celého filmu udělali snad až comixový příběh. Úplně nevině se pak mezi ně nachomýtl Andy Garcia, který z naší čtyřky neúplatných jako jediný působí hodnověrně a vyrovnaně. Jako zcela jiné kafe a "milé pohlazení po duši" fungují vystoupení Al Capona, kdy si na chvíli připadáme jako v silně nadsazené ironické gangsterce. A při dvou scénách setkání Costnera s Nirem (hotel a soud) to vypadá, jako kdybychom se s každým střihem přenášeli do jiného filmu. I ta slavná přestřelka na schodech působí značně ustrnule a rozháraně, viz. "létající" námořníci, myslím si, že ta v Carlitově cestě se Palmovi povedla, mnohem lépe. (11.12.2004)

Teprve po opakovaném zhlédnutí plně doceňuji De Palmovu brilantní režii - v mysli si rozbíjím film na jednotlivé scény a nepřestávám žasnout, jak skvěle fungují i vytržené z kontextu, natož zakomponované do jednoho hollywoodsky příkladného díla. Costnerovo budování odhodlání, Conneryho výslech, první velký střet s mafií, legendární přestřelka na schodech, vyvrcholení na střeše - vše má jakýsi náboj nezapomenutelnosti a skvěle vybudovaný emocionální nádech, který obepíná každý kličový moment filmu přesně tak, aby se více vryl diváku pod kůži, ale zároveň nepřerůstal v patos a nestavěl se na první místo. Klasika první třídy! 9/10 (30.08.2011)

Nedotknutelné považuji za mírně přeceňovaný film. Ano, jedná se o velice vydařený kus filmařiny, ale přesto se tam nějaké mouchy najdou. Třeba hudba Ennia Morriconeho je sice krásná, ale řekl bych, že zcela nevhodně použitá. Při přestřelce na kanadsko americké hranici například jsou k slyšení velice sentimentální motivy, to mi však nepřijde moc na místě. A takových nepatřičných hudebních kulis je zde více. Nevím, jestli to měl být nějaký inovativní záměr režiséra, ale moc to nefunguje. Seana Conneryho skutenčně uznávám, ale že by zrovna zde zahrál takový výkon, aby získal Oscara? Vždyť role je napsaná tak, že ani nějaké velké hraní neumožňuje. Zde tedy byla akademi zase pořádně mimo mísu. Ale to není chyba filmu. Brian De Palma každopádně umí skvěle točit přestřelky. Ty v Nedotknutelných jsou stejně bravurně sestříhané a napínavé jako ty c Carlitově cestě. V tomto je tento režisér skutečný mistr. (22.07.2011)

Po Mafiánech a Kmotrovi konečně další shlédnutý film z mafiánského prostředí a už rovnou mohu tvrdit, že tento se na ně prostě rovnat nemůžu, i když příběhové čerpá z velmi silného tématu a herecky je více než na úrovni. Kombinace vícero žánrů je příjemná, Al Capone a jeho skvadra dokáže zaujmout svým životem a ačkoliv je tento příběh dobra se zlem předem jasný, je stále se na co koukat. Ono koneckonců prakticky v každém filmu z mafiánského prostředí je na co se koukat, jde už jen o to dokázat šokovat, překvapit a tento zdá se mi nesplnoval ani jeden požadavek. Přesto patří do trojky nejlepších mafiánských filmů, které jsem měl možnost kdy vidět. Mimochodem, řekl bych, že film potápí nicneříkající hudba, kterou prostě přejede jakoby nic a druhý den už si na ní nikdo nevzpomene, což je zaručená škoda. --- Tým! Nedojdu nikam, jestli nevyhraje tým! (30.07.2007)

Pravděpodobně nejlepší film režiséra Briana De Palmy. výtečná podívaná s (právem Oscarem oceněný) výtečným výkonem Seana Conneryho a také Kevina Costnera, Andyho Garcii nebo Roberta De Nira v roli Al Caponeho. Mistrovský soundtrack Ennia Morriconeho, De Palmův tvůrčí styl v té nejpůvabnější podobě a především dodnes jeden z nejlepších gangsterských eposů. Sice se spousty momentů ve filmu neshoduje se skutečnými událostmi, bez událostí z 30. let 20. století by ovšem tahle nestárnoucí pecka vzniknout nemohla. (12.05.2021)