Náš vůdce

Film o tom, jakou paseku dokáže udělat zfanatizovanej dav. (21.10.2013)

Krásny príklad toho že demokracia nemusí byt posledný režim a veľmi milná predstava že demokracia je neprelomná. Stačí ak dáte hlupákom volebné právo. Jednu dôležitu vec treba vypichnúť je že Hitler bol zvolený v demokratických voľbách a toto sa môže opakovať kdekoľvek a kedykoľvek. (13.12.2013)

Skvělé! (29.04.2014)

Krásné znázornění toho jak lze získat mladé mysli na svou stranu,ale určitě ne jen mladé. Potom nápad,děj i závěr je koukatelný a vše to do sebe krasně zapadá,takže pokud tohle někomu doporučíte,jisto jistě si ostudu neuděláte. (11.05.2014)

Sociologický experiment went-bad... Hm, kdepak jsme to slyšeli? Dobře zpracované, drsný děj (když člověk trochu zadumá nad tím, že to jsou skuteční lidé) (21.05.2014)

Die welle je pro mě nejlepší film pro lidi, kteří nechápou jak vzniknul fašizmus a myslí si že je tohle slovo minulost. Dokonale zobrazuje manipulaci lidí, a jak se jen z idei může stát katasrofa. Myslím si kdyby jen trochu byli školy jako tyhle, druhou světovou válku by žáci znali daleko lépe. Ideální film pro studenty, kteří právě toto období studují na svých školách. (21.06.2014)

Ach Bože, takto jednoducho to nefunguje, život nie je playstation... Nie uniforma, ale IDEA zjednocuje. Bola tam? Dúfam, že aspoň ten vlnovkový pohyb ruky namiesto pozdravu bol originálny. (05.03.2015)

Po dlouhé době film, který ve mně zanechal opravdu hluboký dojem. Einfach super. (13.04.2015)

Úžasný nápad. I německá produkce dokáže vytvořit poutavý snímek s motivy své nejzlejší minulosti. Občasně film působí až psychoticky, zejména u některých hlavních postav. Hodnotím velice slušnými 95% (27.08.2015)

EIN VOLK, EIN REICH, EIN FUHRER! Takhle nějak si představuji sociální drama inspirované skutečnou událostí a převedené do filmové podoby. Charismatický a nekonvenční kantor, zpočátku bizarní mix Matonohy v Gymplu a Igora Hnízda, který se postupně mění v to, oč bude Vandas marně usilovat, dokud bude živ. Bezprizorní árijec s matkou - šlapkou a jeho přítelkyně, jíž alternativní výchova darovala bezbřehý smysl pro nehumor a šarm vosího hnízda. Zbohatlický ultraárijec a jeho banda stokárských přisluhovačů, včetně nejlepšího německého bodyguarda-kšiltovkáře roku a "uvědomělého", asi milovaného Turka, jenž si od nového třídního řádu slibuje méně špatných známek a domácích bitek. Dealer-beatník, skrz naskrz milá a přítulná duše, které kdyby se dostalo pohlazení od fotra, třeba by na konci nerozrostla a zároveň nezredukovala komunitu sebevrahů. Vševědoucí levičácká pizda, z jejíhož ksichtu má člověk užírající chuť nadělat masokostní moučku. Jarně-letní kulisy, které výborně zesilují kontrast mezi kvetoucím mládím / blýskáním se na lepší zítřky a rostoucí fašizací študentstva, nevyhnutelně ústící v průšvih typu Zemanovy návštěvy korunovačních klenotů. Precizně zpracovaná gradace děje. Takhle bych mohl pokračovat, dokud by moje potěšená stať nedocílila 1488 slov. Podle Churchilla stačil pětiminutový rozhovor s voličem, abychom získali jasný protiargument k demokracii. Podle mě stačí 105 minut tohoto snímku na pochopení, že i ty nejtemnější dějiny se mohou (a dříve či později budou) opakovat. PS: Líbí se mi, jak i ti největší třídní sígři bývají ve filmech často vykreslováni jako osoby s poměrně slušně vyvinutým kulturně-geopolitickým povědomím. Kéž by tomu tak frekventovaně bylo i ve skutečnosti. (03.09.2015)

Celkové vyznění filmu je super. Od maximálního hodnocení to bohužel odsoudilo několik nedotažeností. Nevěřím, ze by na takové zfanatizování třídy/školy stačil týden. Ti hrdinové proti Vlně by asi v reálu nebyli tak suverénní. Vadilo mi, ze některé postavy (včetně učitele) nebyly vykresleny důkladněji. Pak jsou nejasné motivy některých činů a jednání. Nepochopitelné. Divák se nemůže s chováním některých postav ztotožnit, když nechápe, proč to či ono ta osoba udělala. Ale znovu říkám, ze super. Zamysleme se i my občas, jestli nejsme součástí nějaké Vlny, aniž bychom si to uvědomovali. (03.11.2015)

Přesně ten typ filmu, který budete hodinu a možná celý večer i celou noc rozdýchávat. Nikoliv díky formě (i když ta se Němcům vcelku také povedla ), ale především díky obsahu. Poměrně dost jsem toho o reálném hnutí The Third Wave nastudoval a je jasné, že filmové zpracování o hodně víc tahá za vlasy, zvlášť, když je oproti reálnému experimentu z počátku sedmdesátých let naimplementováno na horkou současnost. Nicméně i tak z mnoha věcí mrazí i v dnešní době, kdy je nárůst extremismu na denním pořádku. Nyní už totiž stačí ten správný vůdce jelikož tlupa dutých hlav, které čekají na svojí příležitost je nyní snadno k mání. (26.05.2016)

To jak se lidské životy a role mohou změnit pod tlakem společnosti je až k neuvěření. Reálný pohled na to, jak se člověk lehce změní... Nejen on sám, ale změní i své myšlení a názory.. (14.07.2016)

Záležitost k zamyšlení. Film o manipulaci běžných studentů. Film, ze kterého mrazí. Po zhlédnutí jsem se cítil všelijak, jen ne bezpečně - zasáhlo mne, jak "jednoduše" se může nevinný pokus zvrhnout v něco většího, v něco, co se jeho stvořiteli zcela vymkne. Filmu trochu ubírá krátká stopáž, ale celkový dojem je velmi silný. (04.03.2017)

Velmi působivé. (24.04.2017)

Film Náš vůdce, natočený talentovaným německým režisérem Dennisem Ganselem, se volně inspiruje skutečnými událostmi z roku 1967, jež se odehrály na americké střední škole v Sao Paltu. Gansel příběh zasazuje do současného Německa a zdařile přibližuje sociální život mladistvých, nacistické minulosti Němců se však kromě okrajové zmínky nevěnuje. Pubertální postavy jsou jasně definovány, čímž je umocněn nabývající efekt manipulace - i přes rozličné osobnosti má touha po sounáležitosti téměř identický dopad na většinu celku, někteří jsou dokonce neskrývaným zapálením pro hnutí totálně pohlceni. Filmařům se daří scény vrstvit po odměřených dávkách tak, aby celek působil věrohodně a současně si udržel dravé tempo a narůstající gradaci až do samotného závěru. Ideologická hra, které studenti dobrovolně podléhají, zasahuje i diváka a její největší síla se skrývá v její nevinnosti. Po většinu času se hnutí projevuje veskrze kladně, pocity sounáležitosti a důležitosti jsou navíc základními intencemi lidského bytí a tak síla dopadu znásobená umem režiséra láká také diváka k podlehnutí a skvěle prezentuje, jak se pozitivní myšlenky hnané do radikalismu promění v čiré zlo. 85% (18.06.2017)

Mám ráda filmy podle skutečných událostí a Die Welle není vyjímkou. Film nádherně ukazuje jak lehká je manipulace lidí. Je zajímavé sledovat vývoj celé této situace a názory těchto lidí. Určitě zajímavý film. (27.06.2018)

Nejhorší na celém filmu je jeho český název. Děs, běs, totálně zavádějící. Jinak mi film přišel podařený a uvěřitelný. Všichni by seminář nakonec v pohodě dali a něco si z něho vzali, ale když holt narazíš na pacienta … Na přístupu učitele jsem neshledal nic špatného, naopak. Celý dnešní svět je o vytváření virtuálních realit, když se pokusíš jít proti proudu, smete tě vlna… (12.11.2018)

Opravdu hodně silný příběh. Školní projekt v čele s učitelem z německého gymnázia, který se svými žáky simuluje a sleduje jak se na lidech projeví diktátorství, nadvláda jedince - až takřka nacismus. S mocí přichází odpovědnost, která tady evidentně chybí, kdo to zarazí? Kdo to utne dřív, než bude pozdě? Ale jak, když si to skoro nikdo neuvědomuje!? Silná myšlenka o určitém režimu, který když se vymkne kontrole, musí skončit obrovskou tragedii, aby si lidé své činy a rozhodnutí uvědomili? (17.02.2019)

Film má silný námět, který je ale zpracován nevěrohodně, přehnaně a manipulativně a to přesto, že je inspirován skutečnými událostmi. To ale nejspíše souvisí s autorstvím této realizace, kdy Německo prostě není při nejlepší vůli schopno objektvinějšího pohledu, což se projevuje ve všem, co se dotýka nacismu. Například cenami ověnčená hra Attentat 1942, která si zakládá na co nejautentičtějším přiblížení atmosféry druhé světové války, je v Německu jednoduše zakázaná. Jeden z příkladů výrazně manipulativního vyznění filmu je třeba fakt, že pedagog ve skutečném případě studentům během experimentu přímo nakázal, aby do třídy nevpouštěli nečleny Vlny, zatímco ve filmu je situace prezentovaná tak, že k tomu došli studenti sami od sebe. Film se úmyslně snaží o znevěrohodnění všeho, co by i jen úplně teoreticky mohlo vést k autokratickému systému a vylévá s vaničkou i dítě, účelově zkresluje průběh a především závěr reálného experimentu, na kterém se příběh zakládá. Je velká škoda, jak moc film tlačí na pilu a překrucuje přitom kde co. Při věrnějším zpracování odkazovaného reálného experimentu by film mohl být mnohem působivější a nevypadal by tak přitažený za vlasy, což by minimálně vylepšilo autenticitu postav. Němečtí autoři toho prostě nejsou schopni, protože vědí, co se od nich v rámci groupthinkingu očekává. PS: Podobně manipulativní přístup s ještě více výraznou stopou groupthinkingu se objevuje v Er ist wieder da. (02.07.2019)