Náš vůdce

Títo nemeckí teenageri by mali tých amerických učiť, ako sa má hrať. Spolu s Jurgenom Vogelom patria k najväčším triumfom snímku. (28.03.2009)

Souhlas s Tosimem, postava učitele by mohla být více rozpracovaná, vůdce tam tak nějak proplouvá, občas něco prohlásí ale jinak se film věnuje spíš studentům. Není to vůbec špatně natočené, člověka to chvílemi zvedá z křesla a i když je mi 90% herců silně nesympatických, hrají vcelku přesvědčivě. Závěrečný "Mnichovský proslov" mě vcelku vyděsil, ale taky přesvědčil, že se jedná o vyjímečný film, který by měl vidět každý mladý člověk... A taky je to docela zábava :) (15.02.2011)

Podle mého názoru podbízivě natočený film. Děj sice vychází ze skutečné události a knihy „The Wave“, jejímž autorem je Morton Rhue. Bohužel se děj tohoto filmu od skutečné události i od knižní předlohy značně odlišuje. Film je uměle natahován. Daleko šťastnějším zfilmováním zmíněné knihy je krátkometrážní film „The Wave“ http://www.csfd.cz/film/34489-wave-the/ a právě ve srovnání s touto verzí vystoupí zbytečný balast ve filmu „Náš vůdce“. (06.10.2015)

Mě z tohoto filmu mrazilo v zádech. Tohle by mělo být varováním před tím, co by se mohlo stát. Chtěla bych uvěřit, že se nic takového nestane. Ale lidstvo se ze svých chyb nikdy poučit nedokáže, protože všichni rádi zapomínáme. Podlehnout myšlence a přijmout ji za svou je strašně jednoduché. Stačilo by, aby se objevil schopný manipulátor, který ji šikovně implantuje lidem do hlavy. Je to jako vysoce nakažlivá choraba, která se začně šířit nenápadně, ale má nadozírné následky, které přinášejí jenom zkázu. (03.11.2011)

Poněkud stylizovaný poučný film o fašimu vhodný pro promítání na základních a středních školách. 1) Výhrady k tomu, že se za pouhý týden takto věci nemohly stát, jsou plonkové. To přece všichni víme. FIlm ukazuje nebezpečí určitých tendencí, a nemá být rekonstrukcí skutečné události v reálném čase. 2) Navíc je to německý film - předpokládám tedy zvýšenou citlivost na některé vnější, na první pohled nevinné projevy - atributy diktatury. Argumentovat tím, že stejné tričko a pozdrav fašistu nedělá, je sice správné, ale v daném kontextu mimo mísu. 3) Velmi doporučuji prostudovat podrobné a zajímavé informace o skutečném průběhu experimentu. 4) Zaujal mě 19letý Frederick Lau (Tim, co to všechno hrozně žere). (15.05.2016)

Heil Rainer! (13.05.2017)

Sen každého mladého nacisty! A jak příznačné, že tento film vzniknul práve v Německu zatíženém touto nenávistnou ideologií. A jak normálně u německých filmů cítím z plátna to německé pozadí nebo chcete-li styl, tak tady to nebylo ani moc poznat. Možná kvůli univerzálnosti, možná kvůli jakémusi zvolání do Ameriky: "Probuďte se!" (30.12.2009)

Zajímavé téma zpracované tak trochu jednoduchým až laciným způsobem. Ovšem myšlenka, že se ještě v dnešní době může stát v reálu to, čeho jsme byli svědkem na filmovém plátně, je alespoň pro mě dost hrůzostrašná. Nepříjemný film, který toho hodně sděluje, ale sděluje to špatně. A půl bodu přidávám němcům za odvahu, se kterou tohle, vzhledem ke svým dějinám nepříjemné téma natočili. (07.02.2010)

Pozoruhodný film. Zaujal mě pohled na fungování současné německé střední školy. A samozřejmě i hlavní téma. Téma manipulace s lidmi, jejich sklonu sdružovat se a vymezovat vůči ostatním, téma odolnosti demokracie vůči nátlakovým skupinám. --- Scénář především uspěl v záměru ukázat, kolik zdánlivě normálních lidí dychtí po zjednodušení svých životů, jak snadno je obratný manipulátor může zformovat do stáda. A to, charakteristicky, vlastně bez jakéhokoli politického či jiného programu. Velmi mladí herci své role zvládají s věrohodností sotva uvěřitelnou. --- Námět tolikrát - jmenovitě v Německu - přetřásaný, že je až otravný. A přesto se ho podařilo podat chytře, vyváženě. Klade spoustu dobrých otázek a poskytuje prostor pro nejrůznější, a to kontroverzní interpretace. Příběh ostatně zůstal otevřený, a kdyby se v Německu skutečně udál, jistě by vyvolal u veřejnosti hysterickou reakci. --- Vřele doporučuji. Leccos mi přišlo sporné, ale o to právě jde. Podívejte se a popřemýšlejte. (21.02.2011)

Slušná dávka deprese aneb jednou mi to stačilo. 80% (Kdyby nebyl film v té odporné němčině, tak bych asi dala i víc.) (10.03.2013)

Mrazivý německý snímek o tom, že od demokracie k diktatuře je sakra blízko. Skvělé herecké výkony a hudba umocňují drásavý pocit z tohoto až příliš vydařeného experimentu, který se navíc skutečně stal. (05.09.2008)

Týdenní školní projekt. Povětšinou se dobrý záměr změní v něco daleko horšího, ať se jedná o cokoliv. A přesně takto začíná Náš vůdce o hledání sama sebe, ve skupině, kde jsou si všichni rovni. A možná přesto by měla taková skupina úspěch i v dnešní době, což nám dává najevo tento ničím nevýrazný, přesto poselstvím nabitý dramatický snímek. Zpočátku jsou všichni přesvědčení, že zfanatizování je už dobou dávno starou, ale není tomu tak. Tento snímek mi dochází, až nyní, s odstupem času. Můj zážitek se zvyšuje. Poselstvím nabitý dramatický film. (13.02.2009)

Jak snadné. (21.04.2011)

Tak to bylo něco. Neuvěřitelnej přesah. Neuvěřitelná síla. O to horší, že je to podle skutečnosti (i když zřejmě ne tak moc, jak bychom si (ne)přáli). Tisíc a jedna myšlenka k přemítání a tisíc a jedna kritika snad všeho, co se týče společnosti. Nejlepší čistě německej film vůbec, kterej se bez ostychu může postavit vedle Kultu hákového kříže a nebude o nic menší. Nechápu, že jsem na něj narazil až nedávno. Závěrečná scéna v aule a pak odchod za zvuku vojenského marše jsou naprosto dechberoucí. (13.12.2014)

Prvních 30 minut je to docela zajímavý, ale jak se to postupně rozvíjí, začne to být čím dále méně věrohodný a postupně se to dokonce pohybuje na hraně nechtěné parodie (pozdrav Vlny). Nejdivnější je, že z ideologickýho hlediska to vlastně moralisticky a tupě předžvýkává nástup Hitlera k moci. Zneuznaný outsider, zdě tělocvikář/učitel občanky, podpořený v řadách studenstva dalšími outsidery, nachází sílu ve skupině a jeho pokus s autokracií mu přerůstá přes hlavu, na což ho upozorňuje manželka šprtka a v řadách studentů další slušňácká šprtka a liberální studentka s copánky a korálky. Namísto katarze, která mohla přijít po učitelově snaze odčinit, co se mu vymklo z rukou, přichází pouhá katastrofa a patetické "ty, ty, ty, my to přece věděli, protože Německo si na svůj nacismus pamatuje a cokoliv se tomu podobá musí nutně vést ke katastrofě". Zatímco na začátku se o autokracii ve třídě diskutovalo, na konci se vlastně implicitně naznačí, že slušný člověk o tom nediskutuje, snad jen zbloudilci. A pro ně tu jsou vždycky lidi v batikách a korálcích, aby jim připomněli, že fašismus je špatný. (25.02.2019)

Budeme-li na film Náš vůdce nahlížet čistě jako na znepokojivé podobenství toho, jak snadno lze i v dnešní době vzniknout autokratické / diktátorské skupině, jež se zcela vymyká jakékoliv kontrole, je rozhodně namístě dílo Dennise Gansela patřičně ocenit, protože po tematické stránce zcela přesně ilustruje vlastní závažnost i aktuálnost. Pokud bychom se ovšem na film zaměřili i z jiného úhlu nežli jen z toho tematického, zjistíme, že jeho narativní struktura, práce s postavami a určité vystupňování děje jsou z formálního hlediska velmi zajímavé. Oproti předešlému filmu režiséra Dennise Gansela, Napola: Hitlerova elita, je Náš vůdce filmařsky vyspělejší, ucelenější a ve finále emočně silnější. Vyprávění je spíše epizodické, rozdělené do jednotlivých dní v týdnu a sledující hned několik postav z řad studentů i učitelů. Hlavním spojovatelem všech linií je středoškolský učitel Rainer Wenger, člověk s oblibou pro anarchii a netradiční způsoby výuky. Když započne týdenní projekt o státních formách vlády, Wenger, kterému je téma anarchie převzato jiným učitelem, je nucen zabývat se formou autokracie a jejím významem. Wenger z tohoto tématu není zpočátku nadšený, ale ve chvíli, kdy pro studenty vymyslí malý experiment – názornou ukázku autokracie – jeho pohled se náhle změní. Náš vůdce je vícevrstvý, než by se mohlo zdát. Krom přímého podobenství s nacistickým Německem, je především silnou výpovědí o tom, jak lehce se může na počátku zajímavý a dobře myšlený experiment zvrhnout v ničivou bouři, ze které není cesty zpět. V závěru filmu pak vyvstává otázka, jak moc je učitel zodpovědný za takto radikální odbočení svých studentů od původní, nevinné myšlenky projektu, který sám stvořil. Na to si musí odpovědět každý sám… 70%. (14.06.2021)

Téma vzniku diktatury a skupinového fanatismu ve školním projektu zní slibně. Navíc když kde o film natočený v Německu. Ale čekal jsem víc, studenti se poddávají příliš rychle a snadno. Film vypadá v konečném efektu strašně lacině. (06.07.2008)

Po dlhom case a snurou priemernych hoddogov a neslanych pukancov opat perfektny filmik! Nadherne stupnovanie dejovej linie ukonci u mna plnohodnotna patka...nazdar (15.12.2008)

Možno som čakal od toho viac ako som mal, viem že tematicky je to odlišné ako filmy ktoré som sním chcel porovnávať ako napríklad Zkažená mládež alebo Zlo mezi námi ... ale podstata nejakej nadradenosti, vyčlenenia tam ostáva ... možno tomu chýbalo trošku Severského umenia (07.04.2013)

Celkem hezký návod, jak zavést kdekoliv na světě autoritářský režim. Jen si člověk musí vybrat vhodné beránky, kteří budou vůdčí osobnost poslouchat. Film na mě udělal velký dojem, je zajímavé jak se lidi změní během blbých 5 dnů. Je to skoro až neuvěřitelné. Do naha se u každého protagonisty svlékly jeho pozitivní i negativní stránky jeho charakteru. Konec byl sice dle mého malinko přitažený za uši, ale kdo ví, jak by to ve skutečnosti dopadlo. Jako odstrašující případ, co nedělat případně jak se nechovat, rozhodně doporučuji. (06.05.2017)