Malá Dorritka

BBc je staloa znacka kvality, nechcem sa opakovat. Rozhodne perfektny namet a vyber hercov ! Velmi velmi dobre. (24.04.2010)

Přestože se jedná o další zfilmovaný román Ch. Dickense, tentokrát je pojat jako seriál a vše zde má dostatek prostoru, aby mohlo dokonale vyniknout. Knihu jsem nečetl (zatím :), ale i přesto v tomto seriálu vidím typické velmi propracované a podstatně odlišné charaktery, které jsou k danému autorovi neodmyslitelné. Na celý seriál mohu jen pět chválu, neboť od kulis přes hudbu až po výběr herců je vše vynikající. (12.01.2012)

Je tam všechno... . Nejvtipnější osobou je Flora Finching (Ruth Jones) se svým oslovením Arthure Doyci & Clenname. Amy (Claire Foy) mě dostala svýma modrýma očima :-) (15.08.2013)

V záplave primitívnych, nahych, uchylnych, grgajucich, precitlivelych Santov, Santov samych, bez brata, s bratom, so skriatkami, ci bez nich, s bradou falosnou alebo pravou, ktorymi nas pohlcuju komercne telky, aby vymyvali mozgy; posobi tento skromny, baznou ohanajuci sa, nizkoropoctovy beznadejne citovy britsky tradicionalizmus skutocne ako Vianocny zazrak. Pokorné a milé sledovanie. (STV1, vianocny cas 2010) (30.12.2010)

God bless BBC. To, čo som milovala v knihe, ostalo: ošumelé prostredie Maršalského väzenia, dostavník Pancks ako sa patrí, ľudkovia z Bleeding Heart Yardu neskutočne skutoční (ešte aj ten Slingo je parádny:D), Rigaud padouch jako lusk, pokrytecká vyššia spoločnosť a hlavne ústredná dvojica Amy a Arthur, kvôli ktorej som mala pocit, že si asi oči vyplačem. Jedinou nevýhodou je fakt, že miniseriál má "len" 8 hodín, kľudne by to znieslo 14 hodinových epizód :). A neviete, ked sa BBC rozhodne vydávať aj soundtracky ku svojim kostýmovým minisériám? Je škoda, že si to všetko nechávajú pre seba. (29.06.2011)

Ač se mi tu a tam kulisy jevily tak trochu "papundeklové", je třeba konstatovat, že BBC umí. Příjemně překvapila Claire Foy v hlavní roli, i ostatní se vcelku snažili. Shodou okolností jsem viděl ve stejné době, kdy jsem četl knižní předlohu, tak se mi to docela doplňovalo. (21.09.2018)

Poněkud zestárlo, ale nutno ocenit poctivé herectví a zejména perfektní výslovnost především těch starších herců, jimž bylo rozumět ne každé slovo, ale každá hláska - na rozdíl od šumlujících herců mladé generace v současných filmech i seriálech. (19.02.2020)

Jsem ráda pokud si příběh můžu srovnat s knižní předlohou, ale Malá Dorritka mě ve své zfilmované verzi natolik nadchla, že si asi ani lepší dokreslení příběhu s pomocí vlastní fantazie nedovedu představit. Už první znělka vábí takovým zvláštním nádechem nostalgie, naděje, zasnění s naprosto dokonalou hudbou, která provází příběh až do konce. Co se týče herců, tak Matthew MacFadyen dokazuje, že mu role gentlemanů z dob dávno minulých sedí naprosto dokonale. A skláním se před děsem pana Serkise, ztvárnil dokonalého padoucha. Budu se opakovat, ale BBC opravdu nemá velkou konkurenci, co se týče zpracování historických námětů a ukazuje nám, že pokud člověk opravdu chce, tak to jde. (29.03.2011)

výborné spracovanie, také ľudské, smiešne, tragické.........Dickens by to určite schválil (23.11.2013)

Tak todlenc je jedno z nejlépe zpracovaných děl Ch.Dickense se všemi prioritami které se dají o historickém filmu říci.Krásná staroanglikánská doba a způsob vyjadřování,ponurost s trochou lesku a všudypřítomná (někdy nepochopitelná) úcta k "předkům" byť jsou jacíkolivěk.Velmi podobné knižní předloze a vřele doporučuji všem,kteří mají rádi historické filmíky. (13.09.2010)

Skoro si říkám, jestli se Matthew MacFadyen nenarodil do špatné doby. Kdykoliv ho vidím v něčem ze současnosti, zdá se mi, že to není tak docela on. Naopak v rolích džentlmenů z dob více či méně dávno minulých doslova září. A to nejen herecky, ale i tak nějak niterně, jako člověk. A ten jeho hlas! Proboha, neměl by si ho dát nějak patentovat?! :) Z příběhu samotného jsem byla nadšená, domnívám se, že na tohle by se velmi rád podíval i sám Dickens. Úžasně a jaksi bez nadsázky a lží nastíněné prostředí a jednotlivé charaktery, ta zoufalá snaha dosáhnout nějakého postavení a bohatství. A v tom všem naprosto nevinná a bezelstná duše ochotná žít jen z/pro lásku. Kolik takových malých Amy ještě asi chodí po světě? (14.08.2011)

Kdyby i u nás někdo točil tak přesné a invenční seriály. Přehlídka skvělých hereckých výkonů je až neuvěřitelná. Každá scéna je dokonalá a duch Dickense sálá z každého záběru. Geniální kreace Toma Courtenaye v roli otce Dorrita je naprostá lahůdka. Kdo by čekal, že něco tak kvalitního přinese na trh Blesk pro ženy :-) (28.11.2011)

Paráda, překrásné, není třeba další série i pár dílů dělá seriál překrásným. Nejvíce mě oslovila režije a stvárnění, musím se přiznat, že mě zasadili do doby. Knihu jsme nikdy nečetl, ale teď na ni mám dokonce i chuť. Tento sníme si 5* zaslouží, ode mně určitě ano. Není to jen drama, řekl bych i trochu romantika a historie. (15.09.2011)

Výborné zpracování. Má to pár myšek, stejně jako samotná literární předloha, ale i tak je to za pět. (18.09.2017)

Tenhle seriál by měl být doplňkovým materiálem do hodin finanční gramotnosti, aby už nikdo neměl chuť brát si půjčku a nevěřil ve snadný výdělek. Od Dickense jsem tolik romantiky a humoru teda nečekala. Je příliš ošklivé jásat nad tím, že Ona i On si toho tolik protrpěli, než si padli do náruče? Spousta akce, ironie a pocitů... Narozdíl od Pýchy a předsudku, kde MacFadyen většinu času promlčí, tady dostal šanci i hrát. Zamilovala jsem si ubohého Otce Marshalsea, nešťastně zamilovaného Johna, Rigauda s děs nahánějícím přízvukem i charakterem a zaručeně nejlepšího přítele na celém světě - Doylea. Trochu jsem nepochopila konečné vysvětlení, co to tedy měla Amy společného se závětí pana Clennama, ale aspoň mě to donutilo přečíst si posledních 40 stran knihy. Doporučuji všem fandům Austenové a Gaskellové. (20.07.2011)

Pro Dickense jsem měl vždy slabost a Little Dorrit je podle mě jednou z nejlepších dickensovských adaptací, lepší než např. Polanského Oliver Twist. Všechny postavy byly zajímavé a měly příběhu co nabádnout, škoda jen, že tvůrci trochu odflákli závěrečné vysvětlení Arthurova původu a tajemství obklopujícího Amy. Oba ústřední herci podali výjimečné výkony, což je třeba říci i o Tomu Courtenayovi (zejména v posledních 2-3 episodách), třebaže jeho postava mi byla krajně protivná. Z dalších herců zazářili spíše než dle mého notně přehrávající Serkis zejména Eddie Marsan jako Pancks a James Fleet jako Amyin dobrosrdečný a "nereprezentativní" strýc Frederick Dorrit. (12.08.2011)

Pro mě špička v kategorii seriálových televizních adaptací. Každý díl jsem si úžasně užila, bohužel až na ten poslední, který mi přišel příliš uspěchaný. Zejména odhalení obsahu tajemné skříňky bylo tak zestručněné, že jsem si musela znovu přečíst závěr knihy, abych se ujistila, jak to "doopravdy" bylo. Některé postavy zmizely tak nějak bez rozloučení a také mi chyběl jeden spálený papír. - Nu, ale v průměru je to pořád za *****. (30.12.2014)

Výpravné, místy krutě vtipné, sic narážkově, dojemné, příp. by šlo i trochu zkrátit, protože v 1. díle nahodí vějičku alá nevyřčené tajemství a pak se stále jen mlží, snaží, mlčí, bereme to do bludiště ostatních postav abychom zaplnili děj, ale stejně víme k čemu to spěje a jak to dopadne. Claire Foy je křehké stvoření a Matthew MacFadyenovi tyhle role prostě sedí, co dokáže s ksichtíkem a očima, poměnka jedna. Nejvíc si budu pamatovat dvě návštěvy v baště byrokratů, to je kocourkov nefunkčnosti alá realita hadr! A francouzský přízvuk Andyho Serkise. Chudáka mladého Johna je člověku tak líto, ale co dělat v dominovém efektu srdcí. A bude psáno, "zde leží ten, který..." Krása, přičichnutí ke starým časům. (30.06.2011)

Půvabný seriál, který se stal filmovou adaptací knihy anglického spisovatele Charlese Dickense, která vycházela na pokračování v letech 1855-1857. Moc hezky zpracované dílo.. Vkusné postavy, nádherné kostýmy, výborný námět, i když někdy komplikované příběhy, tak nutno říct...., že si Britové hodně pohráli. Nemám co vytknout - klobouk dolů 100 % (08.08.2013)

Mám ráda knihy Charlese Dickense. Už proto, že jsou tak dlouhé a užvaněné, poskytují prostor pro neuvěřitelnou spletitost děje a vykreslují prostředí někdy až do titěrností. Na druhou stranu jsou hrozně sentimentální a mezi námi, Dickens sám musel být pěkně pokrytecký gauner: opustit manželku, udržovat nemanželský poměr s herečkou a na druhou stranu zásobovat čtenáře veledíly ve kterých adoroval morálku, čest, skromnost... Malá Dorritka je podle mne jedna z jeho nejlepších knih, ne-li úplně nejlepší, ale co mne na ní vždycky štvalo je, že v ní autor udělal z hlavní hrdinky skoro slabomyslného blbečka, pro kterého je hlavní životní metou ležet svému milovanému u nohou (prakticky doslova). Vím přesně kam tím mířil a jeho život tomu odpovídal, nicméně děkuji celému týmu autorů (a ani nevím jestli děkovat dříve scénáristovi nebo režisérům), kteří přesně tenhle odporný rys celého příběhu škrtli a udělali z Amy normální, i když zamilovanou, lidskou bytost, přičemž zachovali přesně tu správnou pitoresknost všech ostatních postav, které jsou jako by z románu vykročili. Nebudu tvrdit že jeden vyniká nad jinými, všichni herci tam odvedli úžasný výkon a i když Rigaud je opravdu mrazivý, stejně bych mohla vynášet k nebi rozšafnou paní Plornishovou, hrubiánského Pankse, věčně vyděšenou Affery, bláznivou Markétku, afektovanou Floru, nadutého Dorrita, úslužného Chiveryho, paňácovského Sparklera, hrubiánského Flintwinche, tajemnou slečnu Wadovou a desítky dalších jedinečných figurek které tvoří celou mozaiku příběhu. Můj definitivní verdikt tedy je, že ač je produkce BBC i jindy velmi zdařilá, tentokrát přemistrovali i samotného autora předlohy a při zachování veškerého kouzla odstřihali přesně to, co román dělalo nedokonalý. (20.02.2015)