Stalingrad

Tento film som videl pred viac ako troma hodinami a stále niesom pevne rozhodnutý, či bude vhodnejšie udeliť mu poctivé štyri hviezdy alebo slabších päť aj s odretým uchom. Vilsmaierov Stalingrad ma jednoducho dostal. Svojou ponorkovou atmosférou a ľadovým prostredím Ruska, no taktiež osobitými chovaniami hlavných aktérov, z ktorých najviac vyčnieval Karel Heřmánek a Thomas Kretschmann. Ako kinematografická sonda do vojnového obdobia sa jedná o úprimné, precítené dielo, ktoré vo svojej podstate ani nemá žiadnu väčšiu hĺbku, ale precízne pracuje s autentickosťou daného prostredia. Niekedy sa síce postavy správajú ku konkrétnej situácii príliš okato zo strany scenára (jednoducho cítite, že ono konanie by bolo v realite menej "divadelné") a slabšie efekty tiež môžu niekomu pôsobiť na smiech, ale ako celok všetko funguje viac menej tak ako má. Za mňa nadpriemerná spokojnosť. (18.04.2017)

Paráda.....asi nejlepší válečný film, jaký sem viděl. Žádné americké sračky, kdy pomalu jeden voják porazí celou armádu. Tohle je tvrdá realita. Absolutní beznaděj. Bílé peklo. Osobně bych neměl nic proti tomu, kdyby němci natočili i nějaké své vítězné bitvy. Aspoň co se týka Afrika Korps by to nemuselo působit moc kontroverzně, ale rozumím, že tohle je opravdu hodně citlivá záležitost. (04.04.2006)

Na to, že jde o poměrně slavný film a zároveň o německý pohled na východní frontu 2. světové války, v něm nalézám celou řadu nedostatků. Mimo jiné je v něm znát omezený rozpočet, protože chybí výpravné a velkoryse natočené bojové scény. Dokonce i tanková bitva tady vypadá jako komorní záležitost se skupinkou herců v čele. I když ve filmu není přítomný sovětský patos a není plný ideologie, přesto je znát, že se německá strana pokouší žehlit svou minulost a retušovat ji v celé řadě detailů. Úsměvně vypadá, když německý důstojník domlouvá svým podřízeným, že přece není žádný nacista, a to uprostřed svého štábu, nebo když se německý voják podivuje před důstojnickým sborem nad týráním sovětských válečných zajatců. S tím pochopitelně řada vojáků nesouhlasila, ale byla to běžná praxe a bylo to stejně chronicky známé jako řešení židovské otázky. Film má zvláštní konstrukci, kdy jen těžko si lze představit podle dění na plátně, jak vlastně bitva probíhala, a zmapovat všechny její fáze. Střetnutí ve snímku má podobu řady epizodických konfliktů, kde se navíc většinou ztrácí jednotlivec. Některé scény vypadají spíš bláznivě, on ten důstojnický sklad přecpaný proviantem uprostřed vojáků vyhladověných k smrti, který hrdinové filmu najdou opuštěný, opravdu není uvěřitelný. Stejně jako ten závěrečný podivný únik z relativního bezpečí do území nikoho. Celkově je to nepatrně lepší než slavné Ozorovovy velkofilmy, ale na víc než 55 % celkového dojmu to nevidím. (20.03.2011)

První polovina je prakticky nekoukatelná a ve druhé se nejedná o nic výrazněji lepšího. Rozhodně bylo fajn nakouknout na válku i z druhé strany, tedy z očí těch zlejších, přičemž si nelze nevšimnout, že by se pohledy řadových vojáků, ať už jsou na kterékoli straně lišily. Z řadového vojáka totiž velmi rychle opadají veškeré naděje a ideály a nestará už se o nic jiného než o přežití. A po nějaké době už ani o to. Ve filmu jsou spousty pěkných myšlenek, ale nějak mi to celkově moc nesedlo. Místy jsem se dost nudil. Postavy mi přišly extrémně nezajímavé a hrozně monotóní. Zkrátka a jednoduše řečeno. Obsahově a myšlenkami je film skutečně na výši, ale extrémně pokulhává zpracování. Celkově nemohu dát více než 2*. (05.04.2014)

Jeden z mála dobrých německých filmů, pohled na jednu z nejslavnějších a také nejkrutějších epizod 2. světové války tentokrát z druhé strany, ze strany poražených, kvalitu předkládaného tématu opravdu trochu kazí nepřesvědčivé herecké výkony německých herců, přesto snímek patří k těm kvalitnějším, účast českých herců, zejména excelujícího K. Heřmánka je potom skvělou pozvánkou ke shlédnutí tohoto filmu (22.09.2004)