Neklid

Tento film by měl dostat Oscara za kostýmy a masky! Ale i bez (tohoto) Oscara to bude vynikající snímek, který sáhne kamsi hluboko do vaší duše - je to tak trochu P.S. Miluji tě naruby :) Napolo rebelující a ztracený Enoch potkává Annabel, která jakoby přesně věděla, co od života chce. Jenže to má háček... a tím není fakt, že Enoch komunikuje s duchem kamikadze pilota Hiroshiho. Gus van Sant se opět skvěle předvedl, jeho režijní um se snoubí s výběrem zvláštně hořkosladkého romantického tématu i neotřelých hereckých tváří (tedy až na Miu Wasikowskou), které precizně dovedl ke skvělým výkonům. Klobouk dolů, tohle si ode mě zaslouží 90%. (28.12.2011)

Další z kategorie "filmy o umírání". V čem je tenhle jiný? Nedoluje z diváka emoce. Nechává vše plynout, ačkoli všichni víme, jak tenhle film skončí. Rošťácký sestřih Mie sedí a ty její kostýmy - skvost (od dvacátých let do sedmdesátých a jí to pořád sluší). Rozhodně nejlepší film o člověku s rakovinou, které jsem v poslední době viděla. (02.01.2012)

(Ne)klidná morbidní procházka Guse Van Santa příručkou pro mladé ornitology. Trpí však téměr všemi neduhy podobných indie nezávisláren - psychicky narušenými hrdiny (což už se stává samo o sobě klišé), táhlým unylým tempem, otravnými vybrkávačkami na kytaru a nejasným sdělením. Jediným účinným, na co útočí, jsou emoce, které hlavně v závěru silně vyplavou na povrch a z diváka jednoduše vyždímají možná i poslední kapku slz. Přesně tohle mohlo vzejít z "rakovinové" komedie 50/50, ale naštěstí se tak nestalo. (21.12.2011)

Intimní drámo, s nádechem indie - kdo mě zná ví, že to je moje parketa. Navíc niterní téma, v dobrém slova smyslu pošahanců, taky docela můžu, a tak není nečekané, že mnou Restless proplul a potěšil na duši. Co však oceňuji velmi - Gus Van Sant v Restless velmi mile tahá za romantickou linku. Umí ji ale v ten pravý moment narušit tak, aby toho už nebylo moc, a film se tak nestal zbytečně kýčovitým. To se mnohdy nepovede. Tady se ale nepřehání, nechává se to volně běžet a film postupně míří do svého očekávaného konce. Na pět hvězd to není, ale čtyři dám relativně s klidným srdcem. Hodně evropské a docela chápu hodnocení na Rottenu. Enoch, let me go (27.12.2011)

Přirozenější snění než ve Věčném svitu; a ohromně přirozené herectví obou protagonistů. Restless zobrazuje, co by podobné filmy nezobrazily (resp. by je to ani nenapadlo), a zároveň nezobrazuje, co by jiné filmy (zbytečně) zobrazily. Protože si to prostě může dovolit. Zářným příkladem je ona osudová autonehoda, ale nakonec i to Annabelino umírání ... "jen sni s námi", jako by Gus Van Sant vzkazoval divákovi. Milé, roztomilé, smutné. (16.10.2012)