Obřad

Uf! No ještěže ty kudlanky máme! Nebýt jich, dělá si tu kdejaký posraný démon ze slaboduchých idiotů papírové čerty! Onehdá vypil kamarád v hospodě litr rumu, oči mu šly šejdrem, zachraplým, metalovým hlasem blábolil nesmysly a dělal na stole stojky! A já bláhový se bál, že mu z toho chlastu hráblo. Hovno. Posedlý byl, chudák! Příště rovnou běžím pro nejbližšího černoprdelníka a než ho ministrant dokouří, už naštěstí vím, jak mu poskytnout první pomoc! Pocákám ho pivem a zarecituju mu z příbalového letáku složení Thorazinu nebo jídelní lístek s pizzama. Na ďábla se holt musí italsky! Takové vymítání není žádná holá prdel! Teď, když vím, že je to opravdové a skutečně se to děje, nevystrčím bez latinského slovníku paty a každému dementovi se budu vyhýbat velkým obloukem, aby mě nepozvracel hřebíkama a já nechyt četra, jako Hopkinsovic Toníček. Když už nám Vatikán sem tam naservíruje nějaké to posvěcené, marketingové video, mohl by to alespoň udělat zábavně jako pan Friedkin. Čumět dvě hodiny na to, jak Hanibal Lecter s nějakým nevěřícím gayem, pardon, chtěl jsem říct Tomášem, unyle mávají krucifixy a citují Rituale Romanum, může přijít zábavné tak akorát pravidelným posluchačům nedělních blábolů pana faráře. A tak nám ti kluci římskokatoličtí vymítají a vymítají, a jestli se ještě neuvymítali, tak tam vymítají dodnes. (19.04.2011)

Krucifixy a kýbl svěcené vody s sebou aneb zdařilý mix fikce a reality! (Natočeno dle knihy novináře, jenž se zúčastnil exorcismů a mluvil s knězem, který absolvoval speciální vatikánské vymítačské kurzy). Film snaží vyvarovat známých klišé žánru jako je protáčení hlavy o 360 °, levitace atd., působí místy tedy velmi umírněně a někdy až možná příliš konzervativně, podobně se ze začátku jeví jezuita Lucas v podání A. Hopkinse. Kněz je však příjemně neortodoxní a klidně si při vymítání zatelefonuje./// Herecký nováček O´Donoghue je sympatický, konkurovat však výtečnému Hopkinsovi dokáže málokdo. A že umí být setsakra démonický, nám všem dokázal již před 20 lety v Mlčení jehňátek. Jeho postava není plochá (jak tomu v hororech bývá) a zajímavě se vyvíjí./// Občas mě naštvala přlišná snaha o navození děsu a psycho atmosféry či otravné morbidní flashbacky na Kovakova otce, který připravuje mrtvé tělo své ženy k pohřbu. Příběh filmu není o víře v Boha (ateistům nic nenutí, křesťany neprovokuje), ale spíše o víře v obecném slova smyslu. Kdyby se Obřad trochu sestříhal a do scénáře se přidala naopak filosofická rovina, která by více zpracovávala otázky typu, zda např. výskyt ďábla potvrzuje existenci Boha, nebo jsou-li dotyční lidé jen postižení vzácnými psychickými nemocemi či ne, mohl by z toho být vynikající film, možná i dokument./// Fanoušky seriálu Řím konkrétně Caesara potěší otec Xavier (C. Hinds). Kněžské roucho a role mu neskutečně sedí a charisma by mohl rozdávat. Obřad se natáčel v Říme a Budapešti, lokace jsou tedy velmi autentické, kostýmy taktéž, z čehož je cítit snaha o realističnost. A novinářka (nevýrazná A. Braga) měla naštěstí jen málo prostoru./// Ať už berete Obřad jako naprostou fabulaci či báchorku, nebo snahu se částečně seriózně vyrovnat s tímto celosvětovým fenoménem, bude pro vás film nadprůměrným zážitkem s řadou děsivých, dobře vygradovaných scén a kvalitními hereckými výkony + ďábelskou atmosférou. PS. Ďábel číhá všude, ale nezačněte hned vybíjet všechny muly s červenýma očima, které potkáte. S pozdravem Vaši ochránci zvířat. :) (10.03.2011)

Mlíčňák Kovak, podle jména Američan jak poleno, u mě skončil už neposkytnutím první pomoci mladé dívce svíjející se na silnici. To bych určitě samou radostí řval, kdybych ležel v bolestech pod autem a nějakej kněžskej cucák by mně začal místo masáže hrudníku vykládat něco o odpuštění hříchů... Doufám, že tohle je další z těch věcí, které jsou možné jen ve filmu. Jinak příběhy o vymítání mám v oblibě. Ne ale proto, že bych si u jejich sledování chtěl stíhat lakovat nehty, nýbrž proto, že mě většinou donutí vyměnit zašlé spodní prádlo za čisté. Obřad je bohužel případ toho filmu, u kterého kdyby platil opak první části předchozí věty, připomínal bych teď vymazleného Liberaceho. Hopkins je bourák, Alice kočka a tma vážně děsivá. To jsem ale věděl už předtím... (17.08.2013)

Na rovinu - raději mám filmy, jako je Vymítač ďábla či Omen. Přesto mě Obřad zaujal - výkonem A.Hopkinse, skvělou hudbou - příkladná ponurost a smyčcové přívaly chvílemi připomínaly filmy historické, fantasy, ale i Coppolova Draculu a působivou kamerou. Smysl pro detail, jenž se v rostoucí nabídce akčních a překotně střihaných filmů vytrácí, šerosvitná kamera, Řím plný tajemství a stupňující se pocit ohrožení. Hlavní hrdina, student Michal, se neochotně a s obtížemi nechává přesvědčit o věcech mezi nebem a zemí. Tvůrci však jako by sami nevěděli, zda točit film fantastický, nebo se snažit o maximální reálnost. Sám divák je pak chvíli co chvíli přesvědčován, že vládce pekel existuje, aby vzápětí viděl, že nejspíš není, a znovu dokola. Škoda nevyužití některých motivů - například kočky jsou v Římě všudypřítomné, ale jen tak pobíhají. Přitom odpradávna jsou spojeny s magií a ďáblem. Horror ne, mysteriozní psychologické drama ano. (18.08.2011)

Tom Hardy to vystihl. Už na začátku tvůrci udělali chybu s tím, že napsali: ´´Inspirováno skutečnými událostmi´´. To máte jakoby vám někdo slíbil, že k obědu bude pořádně kořeněnej kuřecí steak na medu s opýkanými brambory a chutnou zeleninkou a nakonec z toho vylezl obyčejný smažený sýr s hranolkama. Člověk je pak zklamaný, ale přitom smažák je taky parádní žrádýlko, ne? ... Abych byl přesnější. To, co vidíte na obrazovce, bude málo komu pasovat s tvrzením, že je to skutečné. Kor v naší ateistické společnosti. Ale v případě, že se odpoutáte od veškerých osobních předsudků a názorů ohledně víry v Boha nebo Ďábla, tak si pak musíte užít výborné výkony všech herců, parádní technické zpracování a solidní tlak na vaše nervy. Mě se Obřad líbil, nejsou to sice čisté 4 hvězdičky, ale po přečtení některých silně kritických komentářů nebudu dlouho přemýšlet a ty 4 dám. (18.05.2011)