Obřad

Rozhodnutí v ďábla nevěřit neznamená, že ďábel neexistuje. Plamínek víry dříme v každém z nás (i když podle reakcí z kina začínám malinko pochybovat). Mikael Hafström zvolil zvolna plynoucí rozjezd a nenásilné vtažení do děje. Zlom nastává v okamžiku setkání Michaela Kovaka (jež je skeptický ke všemu nadpřirozenému – všechno má přece logické, čistě vědecké vysvětlení) a otce Lucase (nezdolného a též velmi neortodoxního exorcistu). Jedinečný A. Hopkins, který svým vnitřním nábojem, civilním projevem, a také s veškerou svou urputností využívá naplno postavy kněze, pro něhož je střet s bestiemi pekel každodenní hostií. Např. emočně vypjatá scéna náhlého skonu těhotné Rosarie, kdy zlomený otec Lucas prohrává svůj boj se zlem, nebo závěrečné vymítání démona Baala s tváří A. Hopkinse nenechá nikoho na pochybách o věrohodnosti jeho prožitků. K tomu připočtěme přitažlivé lokace, jako neustále bdělí Vatikán a hříšný Řím s jeho tajuplnými uličkami – povětšinou deštěm zkrápějícími, skrytými zákoutími a množstvím toulajících se čičinek, pro něž je Věčné město tím pravým rájem. (21.03.2011)

Obřad je tím typem filmu, který vás nijak nedostane, ale ani neurazí. Má slušný příběh, který se příjemně pomalu rozvíjí, což je občas nuda, ale na druhou stranu mu to dodává zdání věrohodnosti. Nijak přemrštěně fantasticky nevypadají ani scény vymítání a to díky umírněnému použití speciálních efektů, jejichž nadužití většinou totálně srazí atmosféru. Dalším kladem je Anthony Hopkins, na němž je vidět, že si na stará kolena chce herectví užít a umí si najít něco k hraní na téměř každé postavě. Tím ale výčet kladů končí, protože po shlédnutí mi přišlo, že je film až příliš obyčejný a že by se od slibného námětu dalo očekávat něco víc. Udivilo mě i obsazení herce Rutgera Hauera, který je charismatický herec a tak jsem čekal, že bude nějak výrazněji vstupovat do děje, ale ono nic. Prostě tam jenom je a řekl bych že nejen úplně zbytečně, ale i na překážku. (04.10.2011)

,,VYMÍTÁM TĚ TY NEJNEČISTĚJŠÍ DUCHU. BAHNO NEŘESTÍ, PŮVODCE UTRPENÍ. JMÉNEM JEŽÍŠE KRISTA.....“ /// Teologický úvodník – co, kde a jak se Michael do církve dostal, pochybnosti o Bohu, o Ďáblovi a jeho skutcích. A když pochybnosti, tak jezuita otec Lucas a když on, tak první vymítání. A TO JE VŠECHNO? - lidi rozmazlení Constantinem budou plivat oheň. Naštěstí ne! SERU TI NA TVÝHO DUCHA SVATÝHO..... jo tak to už je lepší! Sympatickej, ale nevýraznej C .O´Donoghue, na okrasu přizvaná A .Braga, solidní režie a starý hříšník A. Hopkins, táhnoucí sám filmové okovy. Možná právě kvůli němu stojí pohádku o církevních ,,IDENTIFIABLE OBJECTS“ vidět. Pohádka, horor, nebo snůška pojebanejch nesmyslů vydávaných za skutečnost? Já ty ,,skutečné události“ vypustil a užíval si atmosféru propojení Ďábla a církve, která se (pro mě) zajímavě táhne (téměř) celým filmem. A pak že NENÍ V CO VĚŘIT! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Potřebuju vědět, jak dlouhej je kurz na EXORCISTU. 2.) Neustále pochybuji. 3.) Mé jméno je ,,Ba´al“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (20.04.2011)

Přístup úvodních pětačtyřiceti minut je sice sympatický, ale potápí ho scénář, který z toho nedokáže vykutat něco více, respektive aspoň něco. Čili změna stylu od scény s náramkem je vlastně vysvobozením. Rázem je to takové "iniciační dobrodružství ještě-ne-otce Lankestera Merrina", byť ani tak se to nevyhrabe z průměrných vod. PS: Hloupěji a nesmyslněji použité CGI jsem snad ještě neviděl, proč "to" nenechat čistě jen na hercích? (07.05.2011)

Typická "håfströmovská" rutina, kterou čas od času pročísne závan atmosféry a dobrého hereckého výkonu (finální vymítání), ale jinak kde nic tu nic. Colin O'Donoghue nemá charisma a ke všemu má svoji postavu napsanou tak hloupě (dvě hodiny sleduju, jak lidi dělají psí kusy, ale pořád si budu kecat svoje), že budete kulit oči v sloup častěji, než kolikrát se ve filmu vyhánějí čerti. A že se to děje sakra často. 5/10 (03.09.2011)