Hunger Games: Síla vzdoru 1. část

Opět další z těch případů, kdy je nulový obsah naprcán do nadstandardního vizuálu. Takhle se to dá vlastně praktikovat se vším a ihned vám to předvedu. Vezmu svoji včerejší historku, jak jsem si šel do Jednoty pro půl kila gothaje, protože jsem neměl co žrát a odvyprávím ji formou dramatické básně ukrutného poety; I vstal za sychravého rána, a břich jeho zel prázdnotou, již není poblíž jeho máma, aby nakrmila ho dobrotou. Police spíže pokrývá prach, zmatený Ištván neví si rady, jeho duši zúží děsivý strach, že brzy chcípne hlady. Zoufale vrhá se na dveře lednice, zkouší všechny svoje taktiky, ač modlí se převelice, v dóze není ani trocha paštiky. Ledový pot jeho čelo polévá, a tak na záda dá si batůžek, protože mu opět nezbývá, než jít nakoupit za tou kundou na růžek. I vypravil se statečně, nástrah ulic nedbaje, uklidňovalo ho částečně, že v cíli cesty chleba je. Pln neochvějné vervy, sveřepě rozrazil dveře Jednoty, "tak jsem tady vy kurvy", začal sypat bonmoty. Záhy však přikryl si ústa dlaní, za což patří mu pochvala, protože za pokladnou ta tlustá paní, určitě by ho přeprala. Jídla v akci plné police, z nichž mžitky před očima měl, až omylem vrazil do zákaznice, jejíž podbradek ještě čtyři léta se chvěl. Ani slůvkem se neomluvil, pak prošel sýrů celý blok, nakonec v oddělení salámů se zastavil, načež vznikl ten epický dialog. "Tak pro co sis mladej přišel?", "chci půl kila gothaje a papiňák", "ty vole gothaj není gothaj došel", "tak mi pičo dej tam ten točeňák". Nadšen z výhodné koupě, u pokladny zaplatil patnáct kaček, poté upustil potravinové doupě, a hladově nacpal si krček. Po přežrání budiž faktem, že v křečích se potil, a obelhán svým trávícím traktem, zvonáče si poblil. Tak vidíte, historka o hovně, ale určitě jste si ji užili. Dávám tři, ale jenom proto, že film jsem viděl v rámci "pracovních povinností" zadarmo, mám slabost pro Jennifer Lawrence a taky mám velký péro. To poslední nijak nesouvisí, jen se tím rád chlubím. (20.11.2014)

Hezky natočené nic. Aneb hezký příklad toho, že rozdělit dějově ne zas nařachanou knihu na dva filmy je prostě debilita. Postavy a výteční herci zde tak většinu času jen sedí někde v bunkru a kecají o naprosto o ničem. Akce se děje kdesi v dálce mimo záběr a ani potenciál o napínavý konec nedokáží tvůrci pořádně využít. Díky bohu za Lawrence, jenž má řemeslo stále v ruce a hereckou sestavu, která neselhává ani v těch nejmenších rolí. Po nabušené dvojce jde ale o značný kvalitativní propad. 50% (22.12.2014)

Úvodem poznamenám, že má spokojenost je podepřena neznalostí knižní předlohy, tudíž být tomu naopak, mohl bych si teď pravděpodobně hubu rozškubnout. Nadprůměrné hodnocení tak jde hlavně za Suzanne Collins, ke které po obsahově slabém prvním dílu získávám s každým dalším větší a větší respekt. Vlažnější přijetí Síly vzdoru je pro mě pochopitelným, protože parádní dvojka a přeskočení na jinší kolej udělaly své, ale mně rádoby zbytečný talky díl nezklamal. Zastavil se kolotoč postav, takže se plně soustředíme na poznávání vztahů fiktivního světa Panemu, poslání Reprodrozda a hlavně 13. okresu. To celé bez jakékoli zbytečnosti, účelovosti a debility, kdy jediným takovým momentem navíc je záchrana kočky. Je pravda, že Jennifer Lawrence vypadá líp v té těsnější kombinézce než v montérkách a že pěkná porce z těch 125 míčů se asi někde prožrala a prochlastala, ale já nemám jediný důvod se u takovéto uhlazené filmařiny, opřené o skvěle vymyšlenou předlohu, nadstandardně nepobavit. Upřímně jsem čekal i hůř, ale znovu opakuji, jsem spokojený hlavně s obsahem, forma je tuctová, ale nekonfliktní. 75% (22.02.2015)

Hunger games bez her. Poměrně pomalé tempo a 2 hodiny melodramatu bez žádného přínosu. Na tak vysoký rozpočet mi přišel vizuál až moc průměrný,lehce digitální ( Ve srovnání s Divergentem, který byl krásně vizuálně pestrý a vzrušující od začátku do konce, Mockingjay tohle těžce postrádá) Za mě tak nějak neuspokojivé téměř po všech stránkách. Průměr a nejslabší díl, uvidíme co na to Finále ? 55% (21.02.2015)

Vlastne by bolo veľmi jednoduché zhodiť prvú časť poslednej kapitoly boja o Panem a odsúdiť ju ako najslabší diel. Predošlé diely boli totiž v mnohom úplné iné, čo však čitateľov predlohy nemôže prekvapiť. Ale aj pri rozdelení Drozdajky na dva filmy je vlastne všetko na svojom mieste a pri krátení by sa strácali motivácie postáv. Motív labilnejšieho jedinca zneužívaného spoločnosťou je cítiť, vítané sú aj zmeny oproti predlohe, ktoré sa dotýkajú vybraných postáv. I vrcholné momenty sú točené vrcholne a s patričnou intenzitou hodnou revolúcie. Lenže aréna a istý náboj predsa trochu chýba. Miesto nej je tu na žánrové pomery inteligentne spracovaná mediálna satira a boj na mediálnom fronte, ktorý rozohrávajú dve kľúčové figúrky na šachovnici. Nie je to vôbec málo, ale skutočná revolúcia príde až nabudúce. (24.11.2014)