Hunger Games: Síla vzdoru 1. část

Úvodem poznamenám, že má spokojenost je podepřena neznalostí knižní předlohy, tudíž být tomu naopak, mohl bych si teď pravděpodobně hubu rozškubnout. Nadprůměrné hodnocení tak jde hlavně za Suzanne Collins, ke které po obsahově slabém prvním dílu získávám s každým dalším větší a větší respekt. Vlažnější přijetí Síly vzdoru je pro mě pochopitelným, protože parádní dvojka a přeskočení na jinší kolej udělaly své, ale mně rádoby zbytečný talky díl nezklamal. Zastavil se kolotoč postav, takže se plně soustředíme na poznávání vztahů fiktivního světa Panemu, poslání Reprodrozda a hlavně 13. okresu. To celé bez jakékoli zbytečnosti, účelovosti a debility, kdy jediným takovým momentem navíc je záchrana kočky. Je pravda, že Jennifer Lawrence vypadá líp v té těsnější kombinézce než v montérkách a že pěkná porce z těch 125 míčů se asi někde prožrala a prochlastala, ale já nemám jediný důvod se u takovéto uhlazené filmařiny, opřené o skvěle vymyšlenou předlohu, nadstandardně nepobavit. Upřímně jsem čekal i hůř, ale znovu opakuji, jsem spokojený hlavně s obsahem, forma je tuctová, ale nekonfliktní. 75% (22.02.2015)

Opět další z těch případů, kdy je nulový obsah naprcán do nadstandardního vizuálu. Takhle se to dá vlastně praktikovat se vším a ihned vám to předvedu. Vezmu svoji včerejší historku, jak jsem si šel do Jednoty pro půl kila gothaje, protože jsem neměl co žrát a odvyprávím ji formou dramatické básně ukrutného poety; I vstal za sychravého rána, a břich jeho zel prázdnotou, již není poblíž jeho máma, aby nakrmila ho dobrotou. Police spíže pokrývá prach, zmatený Ištván neví si rady, jeho duši zúží děsivý strach, že brzy chcípne hlady. Zoufale vrhá se na dveře lednice, zkouší všechny svoje taktiky, ač modlí se převelice, v dóze není ani trocha paštiky. Ledový pot jeho čelo polévá, a tak na záda dá si batůžek, protože mu opět nezbývá, než jít nakoupit za tou kundou na růžek. I vypravil se statečně, nástrah ulic nedbaje, uklidňovalo ho částečně, že v cíli cesty chleba je. Pln neochvějné vervy, sveřepě rozrazil dveře Jednoty, "tak jsem tady vy kurvy", začal sypat bonmoty. Záhy však přikryl si ústa dlaní, za což patří mu pochvala, protože za pokladnou ta tlustá paní, určitě by ho přeprala. Jídla v akci plné police, z nichž mžitky před očima měl, až omylem vrazil do zákaznice, jejíž podbradek ještě čtyři léta se chvěl. Ani slůvkem se neomluvil, pak prošel sýrů celý blok, nakonec v oddělení salámů se zastavil, načež vznikl ten epický dialog. "Tak pro co sis mladej přišel?", "chci půl kila gothaje a papiňák", "ty vole gothaj není gothaj došel", "tak mi pičo dej tam ten točeňák". Nadšen z výhodné koupě, u pokladny zaplatil patnáct kaček, poté upustil potravinové doupě, a hladově nacpal si krček. Po přežrání budiž faktem, že v křečích se potil, a obelhán svým trávícím traktem, zvonáče si poblil. Tak vidíte, historka o hovně, ale určitě jste si ji užili. Dávám tři, ale jenom proto, že film jsem viděl v rámci "pracovních povinností" zadarmo, mám slabost pro Jennifer Lawrence a taky mám velký péro. To poslední nijak nesouvisí, jen se tím rád chlubím. (20.11.2014)

Původně jsem Jennifer Lawrence chválila, protože knižní Katniss byla pravděpodobně více nesnesitelná. Unáhlila jsem se. V tomto filmu bylo několik scén, u kterých jsem nedokázala pochopit, jak někdo s takovým afektovaným projektem mohl dostat Oscara?! Silně to vypovídá o tom, že tato "prestižní" ocenění již nelze brát vážně. Naopak kritika označující Lawrence za nejpřeceňovanější herečku je zcela opodstatněná. Každý divák se zdravýma očima musí potvrdit, že scéna s jejím hysterickým výlevem "Ztratila jsem je, ztratila jsem je oba?" byla úplně přes čáru, co se nepřirozenosti týče. Ohledně její úlohy v ději to probíhalo nějak takhle - Katniss bulí, Katniss sleduje Peetu na obrazovce a bulí, Katniss se podívá do kraje č.12 a bulí, Katniss bulí, Katniss sleduje Peetu a bulí, Katniss bulí. Abych však nebyla nespravedlivá, knihy v této části jsou také nezáživné a hlavní hrdinka protivná. Proč tedy rozdělovat poslední díl na dvě části? Odpověď samozřejmě všichni známe, tvůrci raději budou ždímat penízky, než aby vyprodukovali něco kvalitnějšího. Tomu všemu vévodí trapné chvíle, jako je průchod zavírajícími dveřmi na poslední chvíli nebo natáčení propagandy. Vizuálně je to však nádhera a dějově to odsýpá, samozřejmě až na frustrující výlevy hlavní hrdinky. Písnička s oběšencem se povedla, přesto musím uznat, že jsem trochu zaujatá a je mi hodně líto dát méně, než tři hvězdičky. (27.02.2015)

Takhle by vypadal první Kapitán Amerika, kdyby to nebyla úplná sračka. Šok, ó jaký to šok: v rozporu se všemi očekáváními nemůže za rozdělení předlohy – minimálně úplně ne – obava, že pokud se otrocky nepřevede každá bezvýznamná událost z finálního dílu, uječené fanynky z toho jebne (třebaže i tenhle aspekt bezpochyby sehrál svou roli a do jisté míry se projevuje, protože dějově se stane bez přehánění naprosté hovno), nýbrž legitimní snaha pořádně rozebrat jeden z nejcharakterističtějších tematických rysů série, a to faktickou nemožnost vést v moderní mediální době autentickou revoluci. Lze označit za autentickou vzpouru, která je na jednu stranu zrozena z reálného rozhořčení a prováděna samostatně jednajícími osobami, na tu druhou ovšem z velké části ovlivňována a přiživována profesionálně zorchestrovanými scénáři, jež mají v základu pravdivé jádro a známku prožité emoce, proměněné klasickými filmařskými triky k nepoznání, stále jsou však více než schopné vzbudit v příjemci skutečnou, potentní reakci? A co účastníci revoluce, nakolik jsou svobodnými aktéry, a nakolik manipulovanými loutkami v cizí hře? Celý konflikt je ještě umocňován tím, že tohohle PR boje se účastní dvě strany, které reagují nikoli na reálné dění, nýbrž si vzájemně poskytují zpětnou vazbu v podobě dalších smyšlenek, jež zase nutí k akci oponenta i plebs (viz například způsob, jakým se Kapitol i 13. distrikt vypořádají se sebepropagací v případě katastrofálního fiaska v 8. distriktu, na němž mají oba totožný podíl). Nedá se říct, že by film na tyhle otázky poskytoval nějakou jasnou odpověď – soustředí se spíš na jejich pojmenování a ukázání vlivu, který mají na protagonisty. Osvěžující je, že tvůrci si jsou oproti samotné autorce a prvnímu dílu vědomi fundamentálního rozporu série, a sice vzájemně neslučitelných snah stvořit co nejzábavnější a divácky nejvděčnější dílo, a zároveň se kriticky vyjadřovat k manipulativnímu potenciálu médií (nejvýraznějším příkladem je samozřejmě zahrnutí části traileru do jednoho z propagandistických spotů). Je to nějak objevné? Nevím, mohlo by, kdyby se tvůrci odlepili od zdi, vzdali se touhy zavděčit se divákovi a vrhli se do nastolených otázek koulemi napřed, na druhou stranu ale nevím o žádném jiném moderním díle, které by tohle téma vůbec nakouslo, takže vlastně nemám proč kafrat. (07.12.2014)

Po celkom fajn druhej časti, pokračuje príbeh ďalej v ďalších dvoch dieloch, čo prináša menší chaos v tom, ktorý diel je ktorý. V spomínanej druhej časti Hunger games s podtitulom Vražedná pomsta dosiahli tvorcovia pravdepodobne vrchol a odteraz to pôjde s kvalitou len dole. Vôbec ma to nevtiahlo do deja, necítil som žiadnu atmosféru a postava J. Lawrence mi po prvý krát prišla trochu trápna. Dám ešte šancu pokračovaniu, dúfam, že záverečnému. Hádam sa to konečne uzavrie, lebo toto už nemá kam smerovať ani gradovať. Slabé tri hviezdy. 50%. (22.11.2015)