Osmý smysl

Tohle jako někdo myslí vážně ? Americkej policajt, mentorující dětský gangstery ? Indicka kráska, která je nešťastná, že si musí vzít někoho koho nemiluje? Sebevědomá Japonka, srážená vlastní rodinou? Nepochopená transka, kterou její matka opovrhuje? Precizní německej zloděj ? Chudinka africkej chudaček starající se o nemocnou matku? Taahle sračka má mít přez 80 % ?? Z toho cukrkandlu jsem po prvním díle dostal cukrovku. To už jsou opravdu Wachowski tak zoufalý, že si nedaj se scénářem ani trochu práci a jenom přepíšou charaktery z encyklopedie stereotypů? Děj absolutně o ničem. Sledujeme ubulený tragický osudy nesympatyckejch chudáků. Jediný co stojí za zmínku je hudba. (02.09.2015)

Očekávání byla v případě nového projektu Wachowských takřka na stejné úrovni, jako obavy. I když totiž žádnému jejich projektu nelze upřít neotřelé pojetí, co do koukatelnosti jejich reputaci většina výsledných filmů nijak nelichotí. A nejen samotný námět, ale i trailery k Sense8 naznačovaly, že ve své seriálové premiéře můžou dopadnout jakkoliv. Hned první díly pak vzbuzují opatrné nadšení. Téma a hlavně jeho citlivé pojetí hrající si s hranicemi možnosti filmového vyobrazení niterních pochodů je fascinující, jenže se těžko dá ubránit dojmu, že prostor dvanácti dílů je až příliš, když už úvod zavání natahováním. Často působivým natahováním, ale nic to nemění na tom, že samotný děj se neskutečným způsobem vleče. Opatrné oslavy tohoto pokusu o seriálovou revoluci pak pokračují až do samotného finále. Obrovský prostor věnovaný postavám umožňuje se s nimi nevídaným způsobem sžít, a audiovizuální spektákl prostupuje každou epizodou, jenže autoři si nejednou příliš podkopávají nohy nemotornými pokusy o odlehčení (mezi kterými kraluje král mezi klišé - imaginární polibek - který navíc nabourává i logiku celé centrální myšlenky), bídnou dramaturgií, na které je dějová vyprahlost většiny seriálu až příliš patrná, a především pro ně bohužel typicky přehnanou politickou angažovaností, kvůli níž Sense8 působí víc jako agitka, nikoliv jako svébytné umělecké dílo, které mělo potenciál posunout seriálovou produkci o krok dál. (21.06.2015)

Nečekaná bomba roku. Od úžasných úvodních titulků (hlavně jejich první polovina s pohledem na světové metropole), skvělého nápadu provázanosti postav a následné interakce, po výborné herecké výkony a brilantní scénář i režii, jež vás nutí shlédnout seriál během jednoho či dvou dnů. Dokonalou třešničkou na dortu je hudební scéna z konce čtvrtého dílu a začátek pátého, kde Lito zažívá "změny nálad". (06.09.2015)

Fantastická odpověď na alt-right Trumpovskou realitu plnou negativismu, nenávisti a zmrdství, fantastická oslava lásky a otevřenosti bez ohledu na pohlaví, pleť, rasu, a živočišný druh... která pořád je akčním sci-fi o tajné válce mezi psychiky a lidmi kteří z nich chtějí udělat dálkově ovládané zombies. Protože to, že jde hlavně o osobní queer zpověď Leny Wachowski neznamená, že tu nejsou souboje na mačety i na bazuky, a že to nemá prakticky tu nejdokonalejší kameru jakou jde v libovolném televizním projektu najít. (celá recenze tady - http://www.sci-film.4fan.cz/?p=616 ) Jsem rád že se seriál povedlo i přes nepřízeň producentů dotáhnout do uzavřeného konce díky dodatečně dotočené finální epizodě, byť je na ní vidět že vznikala opravdu narychlo, bez pořádného opečovávání, a bohužel už i bez Andyho/Lilly Wachowski, který tu akci zvládá přecejen lépe. 9/10 (09.11.2015)

Ne že bych se nějak klepal nadšením při představě sdíleného vědomí, rád si svého démona hýčkám v koutku o samotě, ale Wachovští se po nějaké době ukázali v lepším světle. Aniž bych si lebedil v queer tématech, konečně se ukázal seriál, který není falešně prudérní (uříznout hlavu, ale ať není vidět bradavka), přes všechny případné apely se nevnucuje se svojí představou morálky, je akční, aniž dětinský a nechal mě na gauči usnout za celou dobu jenom jednou, a to jsem se hned po probuzení rychle vracel na místo, kde jsem ztratil nit. Navíc, a to nepovažuji za nepodstatné, tam hrají neokoukané, ale nikoli ošklivé tváře. (12.02.2016)