Jáson a Argonauti

Výpravná antická báje o cestě Jásona a jeho společníků za zlatým rounem, kterou lehce nad průměr povyšuje práce trikařské legendy Raye Harryhausena (Zlatá Sindibádova cesta, Souboj titánů atd.). Některé triky jsou působivé, některé mile naivní, ale Harryhausenovou poznávací značkou jsou hlavně jeho rozpohybované figurky - oživlá Héfaistova socha, útočné harpyje, semihlavý dračí strážce rouna a ozbrojení kostlivci dělají z tohoto filmu stravitelnou podívanou a částečně mažou handicap v podobě skutečnosti, že Don Chaffey není príliš schopný režisér. Celkově tak tři* a půl. (28.08.2004)

Na triky bohatí film avšak neviem.. nechcem mudrovať ale pri niektorých scénach som mal pocit že tam bolo "naplácané" príliš veľa a pri iných som mal zase pocit že to mohli bez problému rozvinúť. Súboj Titanov sa mi z tohoto hľadiska zdá byť lepší ale je zase o 20 rokov mladší čo takisto robí veľa. Dalo sa na to pozrieť v pohode a nenudil som sa pri takýchto filmov by som čakal oveľa dlhšiu stopáž 100 minút to je v pohode. Vrchol filmu je záverečný súboj kostlivcov to bolo teda poriadne premakané. (09.05.2013)

Doposud nejlepší příběh Jásona přenesený na filmové plátno, kdy nejvíce bodů připadá, jak jinak, mistru speciálních efektů Raymondu Harryhausenovi. Zcela logicky autoři mohli vybrat jen několik momentů z velmi pestré a napínavé plavby Argonautů. Samozřejmě vrcholem jsou bitevní scény s oživlými kostrami, pozadu však nezůstává ani bronzový obr Talos či harpyje. Z hlediska bájné předlohy je trošku problém s drakem, hlídajícím rouno, jelikož tenhle vypadá spíše na hydru. Tu ale nebylo možné jen tak zabít, jelikož po utětí hlavy jí narostly dvě nové, čemuž se zde filmaři vyhnuli. Já jsem po znovu zhlédnutí zaměřil pozornost na jiné, méně slavné scény a zaujala mne plavba mezi pohybujícími se skálami. Podle báje šlo o Symplégady, které se neustále pohybovaly. Až Argonauté na radu vypustili holubici, která, když prolétla, dala znamení, kdy má loď vyrazit. Loď s drobnými šrámy proplula a skály se dle věštby již na věky zastavily. Pomoc, zde zřejmě Poseidóna, je velmi efektní a z hlediska speciálních efektů dobře promyšlená. Stále solidní a příjemná podívaná - viděno pětkrát. (22.12.2019)

Parádní film s naprosto geniální stop-motion. Škoda že tenhle film není tak rozšířen jako Souboj Titánů. Scénář je parádní, atmosféra zábavná, scény na lodi nenudí a postavy jsou příjemné. Co bych možná vytkl je role toho kamaráda Herkula, jeho seznámení bylo celkem dlouhé na to aby ve filmu střihl jen okrajovou roli. Nicméně scéna s titánem byla uchvatná. Jediné co mi vadí a nedovoluje dát plné hodnocení je konec, posledních 20 minut se celkme plouží, sice do zdárného finále s kostlivcema ale to předtím je spíše takový nudný výplněk. Harryhousen a jeho efekty v§bec nezestárly a byly luxusní. Pro mě zábavný velkofilm se sem tam nudnější scénou ale pozornost si zaslouží. (12.06.2015)

Jáson a Argonauti se stal již třetí (Souboj titánů, Zlatá Sindibádova cesta) dubnovou zastávkou na nostalgické pouti po stopách Raye Harryhausena a musím říct, že to byl zatím nejslabší a nejnudnější kousek. Harryhausen se sice opět předvedl jako veliký frajer. Jeho monstra (Titán, harpyje) v první polovině filmu jsou sice super, ale neodehraje se s nimi žádný pořádný souboj. To nám je vynahrazeno až v druhé polovině, kdy na scénu přichází několika-hlavý had a armáda kostlivců. Kromě toho, že je tedy první polovina lehce nudná, filmu nepomáhá ani extrémní naivita příběhu i většiny postav (,,Jásone miluji tě, znám tě pět minut, ale miluji tě." a také fakt, že se režisér vůbec nesnažil nějak nás seznámit s ostatními Argonauty. Prakticky představil jen dva, které ovšem potřeboval jen chvilku. Přesto je to milá pohádka se super triky a příjemnou hudbou. (23.04.2008)