Zjizvená tvář

„Gang wars begins“. Časy se mění, přičemž štěstí přeje připraveným a zejména potom těm největším žralokům schopným utrhnout si co největší sousto(a). Přičemž (nejvíce hladových žraloků) slídí kolem „ostrůvku v moři“ jménem „North Side“ a jedním z těch největších je (byl) Tony Camonte alias Gabe Rooney popř. Joe Black (resp. „Scarface?“). Tento originál z roku 1932 musel (a také se tak stalo) ve své době vzbudit velkou vlnu pozdvižení a nevole, neboť si nebral žádné servítky před tehdejší situací v politicko-veřejném životě (zlatá éra organizovaného zločinu) a neochotou státního aparátu s tím cokoliv dělat. Záměrně se vyhnu srovnávání s remakem (z roku 1983) B. De Palmy (s Al Pacinem a M. Pfeiffer v hlavních rolích). Bude muset (po)stačit, když napíšu, že mám rád obě verze. Lecos však napoví, když napíšu, že originální verzi miluju! :o) De Palma se (je to ostatně patrné z každého druhého záběru a sám dotyčný se tím ani nijak netajil) v originálu notně shlédl a nechal se jím (více než jen) inspirovat. S dovětkem, že tento snímek H. Hawkse a R. Rossona (podle scénáře B. Hechta) má oproti svým bratříčkům (resp. synům, vnukům) jednu nespornou (nedostižitelnou) výhodu a to sice fakt, že se odehrává přímo v té době a s tím spojenou vysokou míru autenticity. A musím konstatovat jedno: přes fakt, že jsem velkým obdivovatelem a příznivcem Ala, Paul Muni (coby Tony Camonte) mu nezůstává nic dlužen (ba právě naopak) a stejně je tomu v případě „ve velkém práškující“ M. Pfeiffer, (pro kterou mám víc než slabost). V "minisouboji“ to u mě (překvapivě) byť, škoda, že nedostává více prostoru, vyhrává Karen Morley (coby Poppy). Jedinou výtku, kterou jsem ochoten akceptovat, je (mnohými zde již zmiňovaná) příliš krátká stopáž a s tím spojené velké skoky v čase, kdy se divák může cítit částečně ochuzen, neboť (přiznejme si upřímně), toto téma by si zasloužilo mnohem více prostoru a stopáž cca o 45min delší. Na druhou stranu, to co tvůrci natočili a divákovi předložili, je bez jakýchkoliv výtek, vyznačující se navíc velkou dávkou syrovosti autenticity, přímočarosti, to vše navíc bez zbytečných keců jdoucí přímo „na věc“ („Postavte se ke zdi! A kde je pointa?“...MILUJU tyhle momenty! Navíc ani o humorné vsuvky není nouze, zejména se jedná o všechny ty se „smažkou, asistentem panem Camonteho“. Budu se opakovat, ALE.....na tehdejší dobu to muselo být čisté zjevení. „The world is yours“. P.s. Stejně jako v případě Al Caponeho, tak i v mém: „I love this film“! (09.11.2011)

Životom Al Caponeho inšpirovaný projekt sa snažil otvorene vzbudiť pozornosť a otvoriť debatu o tom, čo sa dialo v uliciach, a to primárne mesta Chicaga. Namiesto agitky proti násiliu však vznikla drsná a mimoriadne kvalitná gangsterka, ktorá mala vo svojej dobe značné problémy s cenzúrou. Mali by ste vidieť, aj keď poznáte populárnejší remake. (07.12.2017)

Upřímně řečeno, ony ty „žánrotvorné“ předkodexové gangsterky jsou ale strašně na jedno brdo – ve všech se opakuje stejná dějová kostra i jednotlivé peripetie, všechny jsou jistě svým způsobem autentické díky tomu, že vyprávějí tehdejšími prostředky o tehdejší žhavé současnosti, všechny přímočaře sázejí na diváckou atraktivitu zlobivých hochů, všechny to stejně průhledně vydávají za tepání zlořádů (tu vysvětlujícími titulky, tam nějakou tou neorganicky vlepenou scénou s rozhořčenými občany) – když jste viděli jednu, viděli jste všechny. Nicméně kdybych si měl teď zpětně tu jednu vybrat, byla by to nejspíš právě Hawksova Zjizvená tvář, která už je stylově vykrystalizovaná, velice slušně odsýpá, Paul Muni v hlavní roli strká živelností a šířkou hereckého rejstříku do kapsy Cagneye i Robinsony a působivost závěrečných scén v obleženém domě, kde se Hawks vrací k expresivitě němého filmu (míněno jen v dobrém – na vytřeštěné oči Ann Dvorakové hned tak nezapomenu), je zcela nadžánrová (alternativní konec se soudem a popravou je nejen pokrytecký, ale navíc tuhle působivost nepěkně rozmělňuje). (16.02.2019)

No neviem. Na Hawksov Scarface som sa tešil ako Švéd na výplatný týždeň, a nakoniec som zostal sklamaný a mierne rozčarovaný. Áno, Hawks bol vždy výborný režisér, to mu neupieram, ale bol to zároveň aj typický hollywoodsky režisér, a tak je jeho film možno až príliš priamočiary, s jednoduchým scenárom a príbehom, nekomplikovanými postavami a osobnosťami. Ale to by až tak nevadilo. Navyše Paul Muni je skutočne skvelý, je tam veľa prestreliek a akcie celkovo, a záver je rovnako štýlový ako ten DePalmov. A tu sa dostávam ku kameňu úrazu. DePalmov "remake" (ktorý vlastne remakom technicky nie je), ktorý som videl už dávno, je jednoducho po každej stránke úplne inde. Zatiaľ čo Hawksova verzia je "len" prvopočiatkom gangsterky. Nič viac, nič menej. 70% (24.10.2013)

,,PRESAĎTE FEDERÁLNY ZÁKON, KTORÝ POSTAVÍ ZBRANE NA ROVNAKÚ ÚROVEŇ AKO DROGY A OBCHOD S BIELYM MÄSOM." __ ,,Scarface" začína agitáciou súvisiacou s dobou, v ktorej bol nakrútený a ktorá je už dávno neaktuálna. Ďalšie pripomienky sú už iba banalitami, ako keď kamera prechádza stenou kulisy, čím sa aspoň priznáva ateliérovosť celej scény. Ináč ide aj po po toľkej dobe o absolútne perfektný film; gangsterka patriaca do výkladnej skrine žánru. Paul Muni mal divoký, miestami takmer opičí pohľad a určite nerobí hanbu svojmu predobrazu. Veľmi by ma zaujímalo, čo si o ňom aj o filme myslel Al Capone. Komická postavička jeho asistenta ma svojou popletenosťou sprvu otravovala, až pokým neprišlo k jeho záverečnému gestu, ktorým som mu všetko odpustil. Porovnávať pôvodnú verziu s DePalmovým slávnym remakom je ozaj veľmi ťažké, keďže ten sa drží deja iba v základných bodoch a v rovnakej ironickej hlavnej myšlienke: ,,The World is Yours". Pokiaľ by som hodnotil zvažovanými 4*, dostal by sa ,,Scarface" na rovnakú úroveň ako verzia z roku 1983, avšak myslím si, že predsa len ide o niečo hodnotnejšie dielo. (1496. hodnotenie, 131. komentár k filmu) (09.02.2021)