Potomci lidí

„Zakaždým, keď majú naši politici problémy, vybuchne bomba.“ ___ Tak ako aj mnoho iných sci-fi filmov i Children of Men verí, že aktivita jednotlivcov, ba dokonca aktivizmus je protiliekom na neovládateľný nadnárodný kapitalizmus, ktorý kvôli zisku zdevastoval životné prostredie a otrávil množstvo ľudí. Narozdiel od mnoho iných ale odmieta šablónovité riešenie. Žiadna ideálna absolútna odpoveď neexistuje, zmysel nemá číry odovzdaný nihilizmus a nejde ani len o to poriadne si zanadávať. Naopak, Children of Men veľavravne oslavuje človeka, jeho nepredvídateľnosť, lásku k životu a potrebu hľadania zmyslu života. Prvé dve minúty kopírujú Touch of Evil z roku 1958 (pamätáte si na tú virtuóznu jazdu kamerou zakončenou explóziou bomby, ktorej hrdina unikne len o vlások?) a aj potom sa môže v zmesi xenofóbie a politickej korupcie s brilantnými akčnými scénami objaviť mnoho paralel. Občas to vyzerá, že si snímka odhryzla príliš veľké sústo. Každá scéna nesie alegorický alebo politický podtón, od krízy potravinovej a energetickej cez vojnu s terorizmom, imigračné tábory a povstania až po náboženské metafory (Theo znamená „Boh“). Nič z toho ale nestojí v ceste svižnej zápletke plnej zvratov, ktoré udržujú diváka v napätí. Koniec-koncov v našom svete tiež všetko súvisí so všetkým, takže tento portrét je plne oprávnený. „Drž ju pevne.“, radí Theo na člne Kee, už s dieťaťom. Režisér Alfonso Cuarón tým hlasuje pre návrat k menším, ľudským merítkam. Neverte žiadnej organizácii, ktorá presiahne priamy medziľudský kontakt (národnému štátu, nadnárodným firmám, či médiám). Súčasne sa v detskom smiechu, ktorý uzatvára celý film, ozýva otázka: Máme naozaj ľudstvo tak radi, aby nám stálo za záchranu? 80% (14.05.2010)

Po dlouhé době vynikající sci-fi s ekologicko-apokalyptickým nádechem, které mě vtáhlo do děje jako málokterý thriller speciálně k tomu určený. Úžasně depresivní atmosféra bez zbytečně levných atributů, které se k jejímu vytvoření obvykle v jiných podobně laděných filmech používají a hlavně dynamika filmu s doslova úžasnými záběry - zvláště předlouhá scéna (bez jediného střihu!) přepadení auta a následné honičky a střelby je tak úchvatná, že jsem jen němě koukal a přemýšlel, jak se tohle vlastně točí. Stejně tak válečná scéna z tábora imigrantů s ulpělou krví na čočce ručně snímané kamery je srovnatelná s expozicí ve Vojínu Ryanovi... Ale tenhle film netvoří jen takovéto jednotlivosti (geniální střih, geniální kamera, skvělá hudba, skvělé herecké výkony, skvěle tvořená scéna, úžasně cíleně a přesně volené lokace...), ale právě jejich dokonalé složení v celek, který navodí na dvě hodiny pocit, že postuláty tohoto filmu jsou mou nynější realitou a zbývá jen přemýšlet o tom, jaké je to žít ve světě bez dětí, který si svou funkčnost zachovává už jen díky civilizační kinetice... Zřejmá je i hyperbola k dnešku. Je to ten svět, do něhož spějeme? (12.02.2007)

Film Potomci lidí mě mírně zklamaly, samozřejmě myšlenka s vymíráním lidsta kvůli nerození dětí je originální a zajímavej, jenže originální příběh sám o sobě film neudělá. Podle mě velkým problémem je, že některý pasáže sou děsně zdlouhavy a po nějaký tý chvilce i lehce nudící, kdyby bylo daleko víc napínavých pasáží jako je například napadení auta, tak bych byl nadmíru spokojen, jenže ono to podobných scén má velice pomálu, spíš se Guarón neustále snažil dbát na to, aby z budoucnosti udělal špinavou díru a navodil dojem dokonalý realističnosti, to se mu jako povedlo, né že né, podle mě je tohle jeden z nejrealističtějších filmů co jsem kdy viděl, jenže jaksi už zapoměl dodat filmu trochu víc dynamičnosti a tu realističnost zdaleka nevyužil v akci, tak jak bych si přestavoval, což je ohromná škoda, kór když si vzpomenu na tu ruční kameru a naprosto dokonalý záběry na jeden zátah z auta, tak bych Guaróna nejradši nakopal do kou... no prostě do filmu měl začlenit daleko víc podobných scén. Sice na konci se to Guarón snažil ještě rychle dohnat a celkem se mu to dařilo, ale tam ta ruční kamera spíš dělala až moc velkej chaos, i když je pravda, že to opět vypadalo dokonale realisticky, ale zase to nebylo úplně nejlíp přehledný. Jediný s čim sem byl naprosto spokojenej byl výber herců, Clive Owen se pro tu roli snad narodil a Michael Caine je jako hipísák fakt boží. Škoda jen, že se ve filmu moc neohřeje Julianne Moore, zcela jistě by měla filmu ještě co nabídnout. Taky určitě ještě za vyzdvyhnutí stojí Ejiofor, toho jsem poprvé viděl v záporná roli a nemůžu říct, že by mu to nesedělo. Když tenhle film vezmu celkově, tak to bohužel u mě na víc než 4* nemá, ale kdo má rád temnou vizi budoucnosti alá 12 opic jako já, i když né tak propracovanou, tak by si tohle určitě neměl nechat ujít, ale neměl by od toho očekávat, že to bude nejlepší sci-fi všech dob (18.11.2006)

Tak to bychom měli. Ty tři hvězdy rozhodně nejsou způsobeny nadměrným očekáváním, na to už jsem opatrný. Ani to neznamená, že je film špatný. Prostě jen není zas nijak excelentní, což je škoda. Výchozí myšlenka a precizní technické zpracování (ty dvě dlouhé scény bez střihu opravdu stojí zato) si přímo říkají o chirurgicky precizní scénář a propracovaný děj. A to je kámen úrazu. Zaprvé ta údajně silně totalitní společnost není až na pár detailů (všudypřítomná varování před zločiny, závory a ploty) nijak přesvědčivě zpodobněna. Přitom při vší té totalitě z lidí celkem nevyzařuje žádný pocit ohrožení, nadvláda i odboj se se vlastně točí jedině kolem imigrantů (a říkám si jestli by je spíš v takový situaci nepotřebovali), Ryby a jejich velitelka si po Londýně vykračujou jak na pikniku, žijou si vesele na statku u silnice a tak vůbec. A zadruhé. Motivy postav a jejich reakce byly někdy velmi, řekněme podivné a nelogické. Například když Kee jen tak Theodorovi uvěří, že jí chtejí Ryby zneužít a dítě jí sebrat. A celá ta cesta za nějakým Human Projectem, o kterém vlastně nikdo nic neví, byla jen takovou berličkou na to, jak protáhnout diváka zajímavými lokacemi. Navíc přestože se děj a akce snaží tvářit ultrarealisticky, stejně se zas našlo místečko si uprostřed hvízajících kulek vylévat své dojmy. A když bylo to dítě pro všechny tak důležité, jak to, že je ti vojáci při tom dojemném odchodu z bojiště nesebrali? Všechno to by se dalo ovšem přejít, kdyby následovala nějaká opravdu dobrá pointa nebo prostě působivý konec, což bohužel nenásleduje, naopak konec je nemastný neslaný, jak píše Gimp, tedy až na dětské hlasy v titulcích. Vzato kol a kolem, Potomci lidí jsou výbornou vizuálně technickou pastvou s velkým potenciálem, ale bohužel silně nedotaženým scénářem. (10.11.2006)

Napúrosto neuvěřitelný film. Zcela bez nadsázky zlomové dílo v historii kinematografie. To, co Válka světů a Let č. 93 načali, Cuarón dovádí k dokonalosti. Chaos a deprese je cítít z každého filmového políčka a hranice mezi realitou a fikcí dalece přesahuje rámec běžného vnímání filmu, jako takvého. Po Potomcích Lidí už žádný film nebude jako dřív. Kdo viděl Potomky, ví, jaké je to "být součástí". V tom filmu působí skutečně úplně všechno, snad krom těch stíhaček. Cliwe Owen je fenomenální! (02.11.2006)