Revenge
Pomsta
Revenge
Revenge
Obsahy(1)
Bohatí milující tatínkové od rodin se jako každý rok sejdou uprostřed pouště, aby posílili své mužství a vybili stres pořádným lovem. Tentokrát si ale jeden z nich přiveze milenku, neuvěřitelně sexy lolitu, o níž se rychle začnou zajímat i ostatní... Věci se vymknou kontrole a oni nechají umírající dívku uprostřed pouště... Té se však podaří sebrat poslední síly a chlapský výlet se změní na nemilosrdný lov... (Bohemia MP)
(více)Recenze (278)
Od samotného úvodu, až do úplne úplného konca, hlúpotou posiaty snímok, ktorého vyvolané dojmy u diváka, by sa nepodarilo vystihnúť ani za pomoci trilógie kníh "vulgarizmov". Pred pár dňami spatril svetlo sveta "Downrange", ktorý inteligenciou taktiež neprekvital, no to čo predviedol "Revenge", to doslova vyvoláva pochyby o zdravom rozume "Coralie Fargeat-a". Skutočne netuším, čo si o ňom myslieť. Či je to všetko iba "vydarený zlý žart", alebo je naozaj tak "prostou" osobnosťou, no jedno viem na 100% (!), tou zábavnosťou a odľahčenosťou, akou to pobral, to je kurva-FIX na "Oscara". Keď k tomu prirátam tie umelecky poňaté, kamerové zábery, plus čisto "splaterovský" záver, ktorý v tomto "Rape and Revenge" kúsku, pôsobí ako afrodiziakum, JA SKUTOČNE BOJUJEM SÁM SO SEBOU, AKÉ HODNOTENIE UDELIŤ. Toto je totiž jeden z mála filmov, pri ktorom sa dá pochopiť čokoľvek od 1 do 5, okrem "odpadu". P.S.: Predtým, ako sa ho rozhodnete vzhliadnuť - VYPNÚŤ MOZOG, zaobstarať pukance, VYPNÚŤ MOZOG, otvoriť Coca Kolu, no hlavne - VYPNÚŤ MOZOG! ()
Tuhle křehkou, až vyžloidní (jen závist) sexy holku nechcete dožrat! A už vůbec ne jí načechrat peří, prozkoumat hloubkově útroby, rozmazat make-up, nebo nedejbože poškodit nějaký orgán v těle. Možná vypadá trochu uměle, taková barbie na hraní pro odpudivé slintající zazobané prasáky, ale zdání může klamat. Když slepičí mozeček nepatřičně vybudíte, dějou se věci. Tak držte chlapci protentokrát své chtíče na uzdě a možná to přežijete! ()
Rádoby rape and revegne pro artový děcka. Větší kravinu už jsem dlouho neviděl.0% ()
Tomb Raider 0.5 v notně krvavém filmu, který naprosto ignoruje všechno, co jste se kdy naučili o složení lidského těla. Taneček u bazénu vyhraje na MovieZone už za pár měsíců nejerektivnější scénu v (českém) kině za rok 2018. Vsadím se o ikonku. ()
Hodně stylově natočená Pomsta. Hlavní hrdinka přežije nemožné, její vrahové to schytávají tak, že stříká krev a od začátku jsem prostě tušil že tohle se mě do vkusu prostě trefilo. Pokud by to někoho zajímalo, tak Francouzi fakt ještě nevyměkli a umí na to pořád jít pěkně od podlahy. Krví se nešetří, Tarantíno občas probleskne, zpočátku se to nese na Refnově Driveu a tuhle Evropskou záležitost si nechám líbit klidně znovu. 75% ()
Tři plus mínus opovrženíhodná prasata nahání jednu plus mínus opovrženíhodnou čubinu, přičemž každé tělo má v sobě zhruba dvacet litrů krve a kdekdo bez větších potíží přežívá obludná zranění. Sice by se tu dalo lecos prostříhat a míra uvěřitelnosti plave někde mezi nulou a fantasy, ale jinak je tahle sytě červená jízda s nádhernou formální stránkou a rajcovním soundtrackem nadmíru ucházející. Na další kousek Coralie Fargeat budu zvědav. 7/10 ()
Bloncka, znásilnění, pokus o odstranění, hon a pomsta. Samozřejmě z hlediska příběhu nic nového, což snad ani trochu znalý divák nečeká. Problém nastane v momentě, kdy bloncka přistane na stromě. Pak už se jedná o čistě fantastický film, ze kterého realismus vyprchal jak otevřená sklenička benzinu na slunci. Proč tomu tak je, pochopí snad úplně každý. Ne, s těmi zraněními by se nedalo přežít, natožpak plavat, běhat (drogy nedrogy) jako o závod a stát se ženským Rambem. Ale to mně nakonec nevadilo. Slušivý vizuál, mravenci jako symbol a smysl pro detail. Fajnová krev, gore však poněkud kolísavé. Chodidlo bylo až moc gumové stejně jako rozstřelená hlava ve snu či nafouklá ve vodě. Na druhou stranu kůl v břiše a střelná zranění byly ok. Leckteré scény pobavily, třeba moment, kdy Stan močí u vody na pavouka a vy už tušíte, co přijde. Víte, že je to sice nereálné, ale čekáte a pak se smějete a tleskáte. Rudě vymalovaný dům je pak třešničkou na tomto bláznivém dortu, který mě sice bavil, ale podívat se na něj jednou mi stačilo. ()
Rape revenge pohybující se někde mezi Iñárritovým Revenantem a Zarchiho I Spit on Your Grave, aniž by se ovšem blížilo něčemu z toho, co je pro tyhle snímky zajímavé. Coralie Fargeat se imho snaží stylistickou manýrou zapadnout do cool stylu New French Extremity (poněkud vágní kategorie, kterou vytvořil kritik James Quandt na základě určitých trendů ve francouzské kinematografii). Vizuální ladění se povrchně, leč nápadně podobá filmům Hélène Cattet & Bruna Forzaniho (psychedelická scéna mnohonásobného vnořeného snu hodně připomíná jednu část z filmu L'étrange couleur des larmes de ton corps) i Gaspara Noeho, a to včetně designu titulků. Ovšem naprosto bez jejich talentu. Velmi přímočarý děj nedává smysl ani psychologicky, ani technicky, ani metaforicky, ani v nadsázce a nefunguje ani jako komedie či záměrný guilty pleasure pastiš (jediný dobrý vtip je ten s plechovkou piva obtisknutým na kůži hrdinky). Fargeat buď vytvořila laciný chyták na diváky, kteří se nechávají unést pěkným vizuálem a rádoby sofistikovanými odkazy na béčkovou kinematografii, aniž by chápali, co je na ní a na jejích umělečtějších či ambicióznějších variacích opravdu zajímavé, nebo to prostě sama nechápe. Krev rozstříknutá na hrubých betonových stěnách luxusního bytu a designových přístrojích vypadá pěkně – asi tak stejně, jako vypadá pěkně třeba reklama na Sony nebo United Colors of Benetton. K tomu přidat populární retro-osmdesátkovou syntwave hudbu á la Refnovo Drive a cinefilní divácký medián bude hýkat blahem? No nevím. Revenge je především oproti všem předlohám, jimiž se zřejmě nechala inspirovat, uboze nenápaditá, což žádná stylistická manýra nepřekryje. New French Extremity, jako cokoli jiného, inspiruje také k produkci vyprázdněných druhořadých napodobenin. ()
New french extremity meets #MeToo. Celovečerní debut režisérky Coralie Fargeat, francouzský revenge flick 'Pomsta', je velmi kuriózní odpovědí na třetí vlnu feminismu a zároveň velmi brutální parafrází na téma znásilnění i ženské emancipace. Divák tak sleduje, jak se v cestě za vendetou z křehké naivní slečinky - jíž ztvárnila bývalá italská modelka Matilda Lutz - stává pomstychtivá lovkyně, která nemá s muži sebemenší slitování. Je to sice extrémně bizarní gore žánrovka, ale extrémně zábavná gore žánrovka, která hravě experimentuje s formou a stylem. ()
V jednotlivostech nápadité a stylové, jako celek uchvátané a bez jediné scény, která by diváka zasáhla citelněji než pouze svým eye-candy potenciálem. Přechod mezi úvodním sexy videoklipem a eRkovým revenge thrillerem je scénáristicky odfláklý a nedotažený a hrozně tu schází vyšší míra naturalismu, která by udělala alespoň z druhé poloviny mnohem bolestivější zážitek (chvílemi jsem se musel kvůli přepálenému herectví záporáků v napínavých či násilných scénách spíše smát). Na druhou stranu právě neotřelá forma a chladná elektronická hudba dělají z každé minutky filmu sympatickou béčkovou zábavu - společně s labilním záporákem s vizáží Eliho Wallacha a samozřejmě s kočičkou Matildou, které bych podobné role sypal dvakrát do roka - kvůli ní by museli role násilníků přijmout snad i Harvey Weinstein s Kevinem Spaceym :D 60% ()
Aj keď mal byť debut režisérky priamočiarym revenge exploitation hororom, neuškodilo by mu, keby Coralie Fargeat trochu viac zapracovala na príbehu a zvratoch. Prekážalo mi tiež, ako sa hlavná hrdinka priam zázračne vyliečila, zatiaľ čo iné postavy odrovnali menej závažné zranenia. Ale dobre, ak dáme nelogické momenty bokom (a že ich bolo požehnane), môžem povedať, že som sa bavil. Matilda Anna Ingrid Lutz tiahne celý film. Aj keď spočiatku vyzerá ako nie príliš inteligentná lolita, v neskoršom dianí si svojou vynaliezavosťou a nekompromisnosťou diváka skutočne získa. Zloduchovia boli primerané nesympatickí a ich vraždy (hlavne finálna) sú kvalitne servírovanou pomstou. Lepšie 3 a slabšie 4 hviezdy. ()
Jak zabít potenciální revenge kult snadno a rychle. !!!SPOILERY!!! Úvodní sekvence (do pádu) je krásnou ukázkou toho, že i s malým rozpočtem se dají dělat divy, tzn. kvantita i kvalita jednotlivých záběrů je po technické stránce tak neuvěřitelná, že jsem div nechrochtala blahem (*****). Útěk a první tu-máš-zač-je-toho-loket vražda si ještě stále drží vysokou kvalitu a jistou míru důstojnosti, vše však končí v jeskyni (****), kdy se Amazonka - po sérii pěkně hnusných snů a po provizorní plechovkové fixaci rány po větvi - rozhodne stát Rambem a dorazit i ty zbývající dva vocasy. S prvním to má v celku snadné, když se fyzicky i psychicky vysílí lovením střepu v silikonové noze, druhý už dá docela fušku. Asi nějaký nadčlověk, jinak si ty hektolitry krve, co po sobě zanechává, nedokážu vysvětlit. (Než ho konečně zabije, mají v celé rezidenci kluziště a DOSLOVA vymalováno.) U finálního záběru na přilétající vrtulník jsem už jen ironicky kroutila hlavou a říkala si o co, že teď sejme pilota, naučí se to řídit a odletí do L.A. (**). Za kameru a za hudbu 2,5*. ()
Chcete sa za jednu noc stať rambom? Stačí ak si dáte kúsok peyotla a môžte ísť robiť nájomného vraha. A dokážu to aj blonďavé pipinky... Ten príbeh sám o sobe nebol bohviečo, len rádoby ďalšia revenge odplata s nudnejšou a opozeranou dejovou schémou a s minimom napätia. No to, na čom snímok jednoznačne stavia je absolútne perfektné spracovanie po formálnej stránke - špičková kamera, šikovná réžia, ktorá sa prejavuje najmä v detailoch, využívanie svetla, jasné farby, slušná muzika, ktorá strieda tichšie pasáže.... No proste je to pastva pre oči, ktorá dokáže držať pozornosť celý čas. Tiež nechápem, prečo nemá film nálepku horor, pretože krvavých záberov tu bolo pomerne dosť, ba čo viac, boli celkom slušne nasnímané, čo sa o mnohých ďalších žánrovkách nedá vôbec povedať. Fajn prekvapenie a spokojnosť. Blbé, ale výborne predané. Lepší priemer. 65/100 ()
Film, na nějž skoro nelze jít do kina, aniž by člověku už předem nebylo vyzrazeno vše podstatné (už samotný titul je značně spoileroidní, o traileru a anotaci ani nemluvě). Nejenom kvůli tomu mi to bohužel přišlo hodně předvídatelné - po pár minutách mi bylo v podstatě jasné, jak to celé dopadne (byť jsem nečekal, v jak moc krvavá jatka se to skutečně zvrhne). Předvídatelný děj mi přesto nebránil v tom, abych si film maximálně užil - naprosto mě dostal jeho výborný soundtrack a nádherná barevnost (některé záběry jsou úchvatné, jako např. noční jezdec na motorce zabíraný zepředu; samotný plakát mi naopak vizuálně přijde dost slabý, a nápadně mi připomíná plakát jiného francouzského snímku ze stejného roku - Ava). Souhlasím tedy s názorem, že zde byla forma upřednostněna před obsahem, ale možná mám právě takové filmy rád. Skvělí jsou i herci a lokace, a celkově mi to prostě přišlo jako příjemné filmové překvapení z francouzských končin. Věrohodnost zde sice dostává hodně na frak, ale kupodivu mi to zde moc nevadilo - už pro všechny ty záběry na skvostnou prdelku herečky v hlavní roli. UPDATE 17. 6. 2018 - Film se mi líbil na i podruhé, byť už to přece jen nebylo ono, když člověk u všeho ví předem, jak to dopadne. Co mě ale doslova zarazilo, byla ta kolosální nevěrohodnost, kterou je celý film prostoupen - napoprvé jsem ji sice také zaregistroval, ale teprve napodruhé mi došlo, jak moc zde scénář ignoruje jakoukoli uvěřitelnost - lidé zde přežívají zranění, která jsou jen těžko slučitelná se životem, a hlavní hrdinka zde celkově vystupuje jako někdo, vedle koho se Chuck Norris krčí jako slabý amatér, což je sice zábavné, ale opět jen těžko uvěřitelné. Spolu se značnou krvavostí snímku to považuji za hlavní důvod nízkého hodnocení, které si zde film vysloužil, což je podle mě škoda. ()
Faktem je že se to zasloužila jak ta coura tak ti 3 ocasy. Dalším faktem je, že film nabízí spoustu nelogických momentů. Za všechny jmenuju aspoň tyto : pád z útesu, kterej prostě nemohla přežít, zázračné uzdravení, změna barvy vlasů a krev, které na můj vkus měli všichni herci víc než jakejkoliv smrtelník. I přeze všechny neduhy, který film obsahoval se mi na něj celkem dobře koukalo. O level výš tenhle kousek totiž povyšuje parádní kamera. Sice né originální, ale zato krvavej exploitační / Rape and Revenge průměr. ()
Dovolím si malou poznámku, než se vrhnu k zhodnocení snímku - pokud jste předem viděli trailer, tak už jste viděli i 80% filmu a to včetně závěrečné scény. Přesně kvůli tomu už na trailery téměř nekoukám, ale když vám ho pustí v kině před jiným filmem, co máte dělat? Tvůrce takových ukázek je potřeba lynčovat, nic jiného. Na samotném snímku mě ale (kromě opravdu špatného střihu) mrzelo to, že jde o stoprocentně samoúčelnou vizuální podívanou. Přímočarý děj je totiž tak podmíněn snaze o atraktivní vzhled, že některé dílčí scény kvůli tomu opravdu nedávají žádný smysl a jsou ve filmu jen proto, aby režisérce umožnily ukázat nějaký ten pěkný záběr (hořící strom). Pak jsou zde scény, které sice také nedávají smysl, ale tentokrát aby sloužily jako berlička posunu děje - tak například jedna z mužských postav má nutkání prohlédnout si svůj zlomený nos v zrcadle, ale než aby se jednoduše podívala do jednoho ze zpětných zrcátek na svém vozidle, raději si zajde do kufru auta pro ruční kosmetické zrcátko, kvůli jehož odrazu prozradí svou pozici pomstychtivé hrdince. Malicherná blbina, že? Ale mně to přesto vrtalo hlavou. Kdyby tyhle nelogické detaily byly součástí drogových halucinací hlavní hrdinky, bylo by to něco jiného a omluvitelného, ale bohužel jsou prostoupeny celým filmem. Chápu, že Revenge nebylo zamýšleno jako sofistikovaný snímek, ale když je tak moc vidět, že na těchto přihlouplých berličkách stojí celé jeho fungování, tak ani zajímavý vizuál a elektronická hudba ho v mých očích nezachrání. ()
"Lolitka s růžovou tvářičkou, Jen z fitka, s dychtivou tlamičkou." Nestrkej šmoka do kamarádovy nezletilé hračky nebo poznáš, zač je toho chodidlo! Užijte si zážitkový víkend ve wellness penzionu U tří vepřů. K dispozici bazén s výhledem do vyprahlé krajiny, alkohol zdarma, taneční parket včetně obecenstva, bungee jumping bez lana, koupel v řece spojená s přednáškou o ideální lovecké taktice. Bonus: poukaz na dabl rožnění. První obstará nevychovaný klacek a jeho macek (jen si Jen opře o futra), druhé rožnění klacek v prérii. Pár kvízových otázek: Kolik hektolitrů krve se vejde do 40kilové slepice? Kolik centimetrů byl dlouhý... charakter prdelkomilce Richarda? Kolik koleček uvnitř baráku oběhli lovící Jen a lovený paroháč? A díky jaké značce tělového mléka byla Jen nehořlavá? (© IceQueen). Konec kvízu. Ve finále Jen, doživotní nositelka reklamy na mexické pivo :-), miláčkovi za trest vymalovala bungalov na růžovo, oprava, do ruda, a pak jí vrtulník přinesl ze zoo v L.A. v síti podvěšenou lamu vikuňu (bohužel vystřižená scéna), aby ten flusanec na hrob stál opravdu za to! ()
Příliš obehrané na to, aby z toho divák byl na sračky, ale každý Frantík by si měl po francouzském milování natočit svůj vlastní "explojťák". Tak zde máme další rozezlenou, čtyřicetikilovou italskou Jessicu Alba s dokonalým pozadím a diskutabilními hereckými schopnostmi, co je napumpovaná estrogenem a zhrzená za hrubou urážku jejího genitálu. Sama uprostřed pouště, s pahýlem v bříšku po nedobrovolném pádu z útesu, která nese svoji kládu, až si ji vezmou do péče mravenečci, kteří usoudí, že není třeba o půlnoci volat mravenčího doktora Ratha, neb mladá žena se přes noc zázračně zotaví, stejně zázračně změní barvu porostu na hlavě, projde procedurami salonu krásy a navštíví e-shop s hadříky Lary Croft, aby pak mohla vyčinit třem násilníkům, kteří si u ní uschovali na dobu neurčitou svoje DNA. Scéna znásilnění je prachbídná, ovšem krevních konzerv se na cestu pouští přibalilo dostatečné množství. Překvapením je, že takový typ filmu bych nečekal natočený ženou, i stalo se. Coralie Fargeat má režijní schopnosti posazeny úplně jinde, než leckteré její kolegyně, které točí osvědčené romantické filmy na pohodu. Tenhle film je těkavý, negativní, nic pro slabé povahy. Je jednoduchý a úderný. Jen mě štvalo, že na ty nejméně realistické scény byl kladen značný důraz i délka jejich trvání. Když je mladá žena napíchnutá na výčnělku stromu, je to sadistická podívaná, která nemá s realitou nic společného, to samé platí i o regeneraci zranění o několik políček dál. Za Matildu Lutz hraje její pozadí, neb její ztvárnění postavy ke mně vůbec neproniklo. Likvidace nehodných maníků není až tak nápaditá, jako rozhodně pořádně krvavá. Naprostý vrchol tvoří finální naháněná ve vile. V podstatě je to film o čtyřech hercích. Po spřízněné sérii typu Plivu na váš hrob tohle dílko nemůže naprosto nikoho šokovat, zaskočit. Překvapením je ovšem režie, která je natolik kvalitní (až na jeden odraz natáčecího štábu na karosérii auta) i sadistická, že vlastně musím uznat, že i ženy mají své sadistické dny. 7/10 ()
Pomsta je sice stylizovaný exploatační film, ale především chytrá aktualizace rape and revenge pro jednadvacáté století. Největší přínos se skrývá v promyšlené scéně znásilnění, která je vystavěna úplně jinak, než jsme zvyklí. Přesouvá totiž pozornost od samotného aktu k muži, který situaci nečinně přihlíží a poté odchází. To je zásadní rozdíl oproti žánrovým kolegům. Takové Plivu na tvůj hrob diváka vysloveně „zve k účasti“. Sedmdesátková klasika toho docílí promyšleným stylem – časté detaily na tvář oběti, absence nediegetické hudby – a brutální třicetiminutovou (!!) scénou skupinového zneužití a mučení. Předlouhé sledování budí nepříjemný pocit, že na sexuálním násilí nějak participujeme. Legitimizujeme ho pohledem. V Pomstě však není tak děsivý exploatační přístup ke znásilnění, jako spíš společenský rozměr kořenící ve způsobu, jakým muži odmítají respektovat hranice. Ke znásilnění vede iluze mužské nadřazenosti, neschopnost akceptovat odmítnutí, ale také pasivita jiného muže, která zločin umožňuje. Proto není nutné ho sledovat přímo, zprostředkovaný pohled pasivního muže je podobně děsivý (ne-li děsivější). Divák tak ve zbytku filmu vidí (brutální) vyrovnávání účtů s toxickou maskulinitou a proměnu genderové dynamiky. Stylizované násilí přichází jako trest. A právě v tom nacházím největší přínos Pomsty ve vztahu k rape and revenge filmům obecně. Francouzská exploatace velice obratně komunikuje s tématy objektivizace žen a sexuálního obtěžování. // Zajímavá je také změna perspektivy po první třetině, která je nejviditelnější v práci s velkými detaily. Prvních třicet minut (před znásilněním) přebírá film perspektivu mužů – na ženu nahlížíme jako na objekt a skrze množství detailů prozkoumáváme její tělo. Při znásilnění se situace obrací, v detailech sledujeme pouze odpudivé věci – otevřené rány, slintající ústa nebo špinavá těla. Od zlomového momentu vystřízlivíme z fetišizujícího pohledu mužů a přebíráme perspektivu dívky. // Hravá je i nekompromisní tělesnost. Tahání střepů z otevřených ran a vyvalené vnitřnosti po výstřelu dokazují, že se debutující Coralie Fargeat dobře orientuje v tradici New French Extremity. V některých momentech dá vzpomenout na High Tension nebo Mučedníky. // Existuje poměrně dost filmů, které koncept rape and revenge definují (Plivu na tvůj hrob, Poslední dům nalevo, Thriller, Ms. 45), exploatují (Plivu na váš hrob 2) a upravují podle lokálních pravidel (Female Prisoner #701, Red to Kill), ale konečně tu máme jeden, který ho zajímavě aktualizuje. ()
Příjemný přírůstek do Rape and Revenge subžánru. Už si ani nevzpomenu, kdy naposled se mi líbilo hned úvodních 30 minut, než se rozjede masakr, jako zde. Vím ale, že to bylo touto sexy italskou šťabajznou !! Nebýt těch zatraceně nelogických scén, jako že, scénáristi vůbec neřešili to, že když člověk spadne a nabodne se skrz na skrz, tak má díru z obou stran a né jenom z jedné a taky mě celkem udivilo, kolik krve ze všech cákalo a vlastně pohodička, všichni se tvářili šťastně, tak bych asi možná těch 5* napálil. Závěr, kdy je pohled na "vymalovaný" byt taky moc smysl nedává, páč krev byla i tam, kde vlastně ani být nemohla. Každopádně bez těchto nesmyslů, je to dost brutální, krvavá pecka s hodně nepříjemnou scénou vyndavání střepu z chodidla, která se řadí mezi ty nejnechutnější co jsem za poslední dobu viděl a to já rád. ()