47 metrů: Mimo klec

Jako celou dobu jsem byl spokojený přemýšlel jsem o 3 a dokonce i o 4 hvězdách, ale ten konec to je neskutečná ptákovina (ještě se k němu dostanu). Takže 4 pipiny si jdou zaplavat do podmořského města ačkoliv tam nikdy nebyli tak neví cestu nazpět ani si ji nijak neznačí tak se tam nečekaně ztratí a tam jich pronásledující jeden a později nečekaně dva slepí žraloci. Tito žraloci nemají vyvinutý ani mozek jelikož nejenže. nic nevidí a necítí , ale ani neslyší (neříká se náhodou, že absence jednoho smyslu nahrazuje a posilňuje jiný smysl? V tomto případě absence zraku posilňuje čich a sluch). V zhruba 60 minutě z těch 4 pipin ještě žijou 3 (ačkoliv za normálních okolností by stěží žila jedna) a naopak umírají zkušení potápěči co se tomu věnují (chápu musí splnit bodycount jelikož kdyby tam nikdo nechcípl nikoho by to asi nebavilo, ale tady je to na pováženou). Konec tomu nicméně nasadí korunu takže přeživší si vesele plavou mezi obyčejnýma žralokama (kteří už vidí) a asi i těma slepýma (v tom chuchvalci kolik jich tam plave nejde poznat jaký je jaký) a mezi krví a vnitřnostmi a postupně jednu pokouše žralok přežije a pak druhou přežije taky nečekaně. 40 procent oproti jedničce zklamání to i ty zmiňované Mělčiny mě bavily více tam šlo od začátku vidět aspoň, že si z toho dělaly prdel zatímco tady se to tváří smrtelně vážně. Snad nebude trojka. (29.10.2019)

Dalších "47 metrů". Tentokrát jsou rozpustilé holky čtyři. Žraloků je též povícero. Takže se bude o to víc křičet, hysterčit, funět a umírat. 90% filmu je ve tmě a i když se casting snažil o odlišné (rasové, barevné) fyziognomie děvčat, tak v potápěčských maskách je prd poznáme, byť se děvčata snaží neustále oslovovat své kamarádky jménem. To je stejně jedno, neboť jde o subžánr horroru, tzv. křehká dívka v nouzi. A divák se těší jak to holky odnesou a říká si - už ať tě sežere, ty hysterko uřvaná. Samozřejmě realita je zcela mimo, ale splňuje to, co divák v teple domova očekává od survival thrilleru s lačnými žraloky. Jednu z dívek si zahrála dcerka Sylvestra Stalloneho, takže žralok měl i o něco labužničtější menu. Lepší varianty jsou 47 Meters Down (2017) a hlavně nedoceněný majstrštyk The Shallows (2016). (18.11.2019)

Zředěnější odvar velmi povedené jedničky. Ta bodovala především tím, jak operovala s klaustrofobickou atmosférou uzavřeného prostoru, blízkosti nebezpečného predátora a docházejícího vzduchu, a v podstatě po celou dobu z této přímočaré cesty neuhla. Ve dvojce se srovnatelně hutné pasáže v podmořském městě, ve kterých se vkusně sází na tmu, neklid a tušenou blízkost žraloka, peklužel překlopí do za vlasy přitažené a béčkově vyznívající survivalové honičky, kterou ani režie, ani herecké výkony protagonistek nemají šanci utáhnout. Celkový dojem pořád spíše dobrý, ale rčení "méně je někdy více" zde platí zcela bez výjimky. (20.11.2019)

Námět by ušel, pokud automaticky přistoupíme na fakt, že každý tvůrce se chce se žraloky spíše vyblbnout, než aby ve stylu Čelistí představil silné protagonisty a zubatou hrozbu neposílal jen na tuctové krmení. Klaustrofobické prostředí jeskyně skýtá pár možností pro napínavé a neokoukané scény, ale ve výsledku převládá doslovný soumrak originality, která ustupuje chaotickému efektu a bizarnímu akčnímu zakončení. Samozřejmě zbytečné tmavé pokračování s nevýraznými hrdiny, po kterém dostanu leda tak chuť otevřít si další pivo a po dvacáté si pustit Spielbergův masterpeace. (02.01.2020)

Je možný, že mě to bavilo více, než před 2 roky jednička. Má to svižné tempo, dobrou atmosféru, několikrát jsem se dost dobře lekl. Žraloci ale průměrný, na postavách mi nezáleželo, i když holky to byly celkem fájn, smrti průměrný, ale zase jich nebylo málo. Závěr byl sice debilní, no mělo to alespoň šťávu. Na jedno zhlédnutí, je to asi v pohodě. (09.11.2019)