Napoleon

Pokud uplatním pohled běžného konzumního diváka nezatíženého znalostí historie, který do kina přišel na výpravný blockbuster s hvězdou v hlavní roli, kde nejde o nic menšího než osudovou lásku a je to okořeněné záběry z několika velkolepých bitev, pak můžu být přiměřeně spokojen. Masový komparz, kostýmní scény, pár vzrušujících válečných scén a děj, který dává jakýs takýs smysl. Pokud uplatním pohled filmového fanouška a ještě k tomu zájemce o historii, pak bych musel být výrazně kritičtější. Ridley selhává už v samotném záměru zachytit celý aktivní Napoleonův život. Do jednoho celovečerního filmu tak složitou osobnost v tak rozsáhlém časovém úseku při nejlepší vůli nemůžete vměstnat. Film vypadá neuvěřitelně fragmentovaně, vynechává zásadní úseky Napoleonova života a jiné směstná do jediné scény. Zásadní italské tažení, které přineslo Napoleonovi slávu a umožnilo mu závratnou politickou kariéru, odbývá snímek jedinou stručnou větou. Není vůbec čas rozvíjet jakékoliv charaktery, významné osobnosti vojenství, francouzské a evropské politiky zůstávají pouhými figurkami. Ridley nakládá s historickými fakty ve jménu své umělecké vize velmi ledabyle a čím víc toho o života Napoleona a Josefíny víte, tím víc budete trpět. Co je ale nejzásadnější, podle mého názoru chybí samotný Napoleon. Joaquin Phoenix je sice skvělý herec, ale v několika významných snímcích své kariéry byl obsazen nevhodně a Scottův film k nim bohužel patří. Muž na prahu padesátky hraje po celou dobu ve stále stejné vizáži bez omlazení, což v případě mladičkého důstojníka dělostřelectva působí nepatřičně. Opakuje se stejná chyba jako v komiksovém Jokerovi - Phoenix svého hrdinu hraje jako chcípáčka. Z Napoleona sice čiší ambice, ale tatam je jeho neuvěřitelná vitalita, charisma a bouřliváctví. Nepochopíte, čím ten sebestředný zasmušilý samotář mohl přivádět do varu své armády a strhávat davy na svou stranu. Historie líčí Napoleona a konec konců jeho vztah k ženám úplně jinak, než nám Ridley předkládá. Nelituju toho, že jsem snímek viděl na velkém plátně, ale víc jak 55 % celkového dojmu ode mě, Ridley, bohužel nedostaneš. Máš ve své kariéře i podstatně horší kousky, ale ke tvým špičkovým filmům Napoleon vzhlíží z velké vzdálenosti. Tvoje prvotina Soupeři, paradoxně též z prostředí napoleonských válek, natočená za zlomkový rozpočet, ve mě dodneška vyvolává podstatně větší úctu a zájem. Co mě zklamalo zvlášť, je choreografie bitvy o Waterloo. Existuje spoustu válečných filmů o Napoleonově éře, které jsou pro fanoušky válečné historie vděčnější a nápaditější. (23.11.2023)

Zklamání. Bitvy jsou velkolepé a hodně fajn, ale ve výsledku mi bylo úplně jedno, co se na plátně děje. Absolutně mě to nevtáhlo, postavy jsou ploché, vůbec jsem nechápala, proč bych se o ně měla zajímat. Joaquin Phoenix je jako obvykle výborný, ale na dobrý film to nestačí. V půlce jsem už dost trpěla a měla radost, že film skončil. (27.11.2023)

Kvalita materiálu je nesporná, byť (zatím) spíše tušená. Nejpodivněji sestříhaný film za dlouhou dobu. Jedna věc je, že je to zkratkovité až hanba, že i laik cítí, že chybí celé dlouhé pasáže apod. Jiná věc je, že i ve scénách, které se do kinosestřihu dostaly, je mnohdy očividné, že i ty jsou významně kráceny; nenavazují záběry, dialogy, logika, posloupnost. Nepochybuji, že až to bude ve finální o poznání stopáží delší podobě, že to bude násobně lepší a koherentní zážitek, který sice nebude historicky věrný, ale bude v nejlepším slova smyslu "scottovsky velkolepý". Zatím jsou to však pouze působivé výjevy s prachbídnou charakterizací. Více trailer s celovečerní stopáží než film. (14.06.2024)

Krátké. Scott je machr, ale mohl z Napoleona klidně udělat trilogii a ne proskákat celý život jako při překotné hodině dějepisu. Phoenix je skvělý. Napoleon v jeho podání osciluje mezi ctižádostivým stratégem a zamilovaným naivou. Kirbyová ale nemá dostatek prostoru takže působí divně. Skok ze zamilovanosti k rozvodu je hodně překotný. Bitvy jsou ovšem luxusní, Toulon, Slavkov i Waterloo. Nechybí černý humor, utahování z politiků a jejich lhaní. Taky že hrubá síla a taktika jsou nadevše, ale k ničemu když prší. P.S: Téměř na výročí bitvy u Slavkova… Pozor na hlavu. (03.12.2023)

Napoleon mě od začátku příjemně překvapoval a vlastně s tím nepřestal až do konce, i když karty se po první hodině jasně vyloží a víme, kam nás Ridley táhne a jaké prostředky si k tomu vybral. A já jim tentokrát podlehl. Napoleon je samozřejmě člověk takzvaně přeplý, jenž šplhá po mocenských příčlích s jistotou autistického stratéga. Říká, že miluje a slouží Francii, přičemž jeho politické plány na zajištění evropského míru dobytím celé Evropy nepůsobí zas tak hitlerovsky zlověstně a můžeme je emočně následovat jako zrození velkého hollywoodského vojevůdce. Jasně že takto obsáhlé životní období člověka, jehož osobnost dokázala pohnout dějinami jako žádná tehdejší, bude v dvouapůlhodinovém sestřihu nutně přizpůsobeném komerčním davům podáno zkratkovitě. Jenže minimálně v první polovině to Scott, Scarpa i oba střihači dělají tak souvisle, snadno následovatelně a s jednolitým formálním ksichtem, až je radost pohledět. Je to stylové, dostatečně výstižné v symbolech a detailech, v akční rovině epické a překvapivě drsné, a v osobní linii krásně… roztržité. Josefína se rychle stává těžištěm filmu, chlapa autisticky zamilovaného do ní i do boje za slávu a šíři francouzského lidu si omotá kolem prstu i za tu cenu, že ji nedokáže ani sexuálně uspokojit a do vztahu stále vulgárněji tahá politiku a řekněme pracovní poslání. Slavný dobyvatel v dopisech líčí své úspěchy a manévry, současně však básnicky vyznává lásku a doma škemrá o sex jako nadržený kůň. Ke konci už plynulost a provázanost všech perspektiv trochu opadne a chtělo by to ještě více času s Josefinou a větší hrst motivačních přísad Barryho Lyndona. A taky trochu víc politiky, která ustupuje nevyhnutelnému pádu antihrdiny, jehož poslání přetrhlo hráz udržitelnosti. Napoleonův život a osobnost tu následují okázalou a poctivě znázorněnou vývojovou trajektorii, že ji nakonec nemůže zazdít ani monotónní výkon Phoenixe. Tady herci stačí charisma, které musel mít i Napoleon. Jeho chtěnou velikost můžeme obdivovat, ale tvůrci se jí také vysmívají. Skrze Josefínu, s níž veliký vojevůdce ukázal svou lidskou maličkost a navzdory zvláštní osudové lásce jí způsobil mnohé újmy. A také optikou dějinné poučky, jejíž statistika počtu padlých má cenné údaje. Napoleon není sympaťák a líbí se mi, jak tenhle aspekt v hollywoodském velkofilmu o jednom z největších vojenských stratégů historie vybalancovali. A současně chápu, proč se to tolika lidem na základě téhle zkrácené verze příčí. 80 % (26.11.2023)