Strašení

atmosféricky na jedničku, zimomriavky som občas mal ale žeby som sa vyslovene bál tak to nie...neskutočne ma vytáčala hlavná herečka a tak aj preto uberám na hodnotení (23.03.2012)

Konecne zase film jak ma byt...Chcete videt dum ve kterem strasi? Eleanor vas provede zpusobem, ze ktereho vas bude mrazit. :-) Cernobila parada pro fajnsmekry. (11.06.2008)

Zprvu bych uvedl na pravou míru, že jsem člověk, který horory nijak zvlášť nemusí. Z velkého výčtu těch, které jsem viděl, jsem si jich oblíbil jen pár a jestli si některý zaslouží obdiv rovný ne-li větší jako Kubrickovo Osvícení, pak je to právě The Haunting. Znáte ten pocit, film, o kterém jste někde slyšeli nebo četli a jdete do něj bez jakéhokoli očekávání. Co také čekat od černobílého filmu z roku 1963, který snad u nás nikdy vysílán nebyl, nevyšel do distribuce a soudě podle hodnocení ho vidělo u nás jen málo lidí. Buď jak buď, můžu říct, že jsem se takhle nebál už několik dobrých let a znovu jsem prožil, co horor je. Velká, ale opravdu velká škoda, že tenhle film u nás není tak známý. Kdyby byl, troufám si tvrdit, že by dost zamíchal hodnocením ve svůj prospěch a ve srovnání s metalovými rádoby horory by mnohým otevřel oči v tom smyslu, že by viděli, co skutečně horor je ve srovnání s tím, co si na horor jen hraje. Tak starému filmu jsem snad ještě netleskal :) Velmi dobré. Zajímavé komentáře: Rob Roy, obitus (02.05.2010)

Chtělo by to trochu prostříhat a pak by si ode mě film odnesl o hvězdičku vyšší hodnocení. Děsivé momenty jsou totiž pohřbeny pod sáhodlouhými rozhovory a fňukáním hlavní hrdinky. U scény na vrcholku schodiště jsem se tolik lekl, až jsem ucukl dozadu a vytrhl jsem tak sluchátka z notebooku. 3,5 hvězdičky. (12.07.2011)

Na tejto duchárčine sa bohužiaľ prejavil jej zub času. Výborne pracuje so zvukovou stopou, herci sú dobrí, avšak kvalitný a poriadny strach na diváka neprenáša. (17.08.2012)

Přehypovaný horor, to je Haunting. V podstatě dokážu ocenit všechnu tu práci s kamerou, zvuky, hudbu, že to není žádné béčko, chápu co a jak chtěl režisér natočit. Jenže prostě bych dal zábavnému béčku přednost. Haunting dovádí k dokonalosti princip neviděného zla takovým způsobem, že se za celý film vůbec nic strašidelného nestane (pokud nepočítáme hrůůůzostrašné bušení na dveře a pár zvuků za strašidelné) a já umíral nudou. A navíc hlavní hrdinka byla totální psychopatka ze které mi bylo většinu filmu fyzicky zle. Robert Wise má svůj popisný zdlouhavý styl, který někdy zafunguje (Star Trek, Kmen Andromeda), ale jindy ne a tady je mi líto, ale minul jsem se s Haunting o celé světelné roky. (15.12.2013)

Horor určený už len pamätníkom a milovníkom starých filmov. Pustil som si ho preto, že ducharina je môj najobľúbenejší hororový subžáner a chcel som vidieť dielo, ktoré je popisované ako 1 z prvých úspešných príbehov s typickou zápletkou o dome, v ktorom straší. Robert Wise pracuje hlavne s napätím, gradáciou a atmosférou, čo sa mu i darí a film dokáže s kombináciou zvukov a strachu z nevideného na krátky čas uviesť do rozpakov. Neskôr som však začal mať akúsi istotu, že v tomto filme mi naozaj nič strašidelného nehrozí (ľakačka/ záber na ducha alebo niečo vyslovene nadprirodzené), a to bola žiaľ pravda. Nekompromisný záver prekvapil a vo výsledku to nebol zlý film. Len od doby vzniku( kedy to bola zaručene pecka) uplynula už veľmi dlhá doba a zub času zapôsobil... 50% (27.01.2022)

Ještě černobílé zachycení filmu tomu dodává tu správnou temnou atmosféru a kulisy starého domu tomu také nijak neubírají na napětí, naopak. A především v napětí a vyčkávání má The Haunting nějvětší sílu. Pravda, o něco kratší stopáž (klidně 30 min) by neuškodila, ale o to intenzivnější Strašení to je. Jen z pohledu děje to není úplně ono, protože působí zdlouhavě. Takovou tu hororovou dokonalost mi kazí jen nadbytečné dialogy, které až zbytečně odtrhávají od napětí a hlavní protagonistka, která je prostě jen nesympatická a infantilní kňučna. Přesto jsem se nechal vtáhnout do atmosféry celkem snadno a protože mě The Haunting opravdu vystrašil, dávám bodík navrch. 8/10 (10.03.2014)

Daleko víc se mi líbí remake a nejde jen o obsazení. Závěr v remakeu byl lepší a celkový děj... Kompletně jsme se v remakeu dozvěděli všechno o domě, kdežto v tomhle filmu se nedozvídáme nic o majiteli domu a Elleanoře. Zkrátka jsem očekávala, kdy už v závěru vybalí spojitost Elleanory a domu, bohužel ji nechali dřív zabít než nám to vysvětlili. Remake je zase míň strašidelný ;o) (19.04.2014)

Dávám kvalitní *** za tuhle oldschool jízdu. Občas jsem se i bála a atmoška vypjaté dramatické hudby mě fakt pohltila. Dialogy dávaly smysl a nebyly zbytečné. Hudba adekvátní době i žánru. (07.11.2015)

[3,5*]     "It was an evil house from the beginning, a house that was born bad."     Dnes už klasický gotický horor zaradený v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, považovaný za jeden z najstrašidelnejších filmov všetkých čias. Isteže, z dnešného pohľadu sa už ťažko dá hovoriť o nejakej neznesiteľnej hrôzostrašnosti, ale to je proste nevďačný údel všetkých hororov. Dovolím si však tvrdiť, že ako jeden z mála klasických hororov si "The Haunting" dokázal tú svoju hrôzostrašnú atmosféru do veľkej miery zachovať. Robert Wise totiž veľmi dobre vie, že tá atmosféra strachu má väčšiu účinnosť, ak pôvodca hrozby ostáva divákovi skrytý, zahalený rúškom tajomstva (všetky tie klasické horory, ktoré priamo zobrazujú kadejaké "strašidelné" príšery, sú dnes už skôr na smiech). Takmer celé dianie sa odohráva v záhadnom a zlovestnom dome Hill House, v ktorom dobrovoľne trávia čas 4 hlavné postavy: racionálny Dr. Markway (Richard Johnson), snažiaci sa vedeckými metódami objasniť záhadu domu, skeptický dedič domu Luke (Russ Tamblyn), ktorý si z toho robí žarty (teda aspoň spočiatku), ustráchaná Nel (Julie Harris) a sebaistá (teda tiež len spočiatku) Theodora (pôvabná Claire Bloom), inak veľmi zaujímavá postava. Prvú noc v dome ešte nič nenasvedčovalo tomu, žeby niečo mohlo narušiť moje pokojné pohodlie na gauči pred obrazovkou (nejaké to podivné búchanie na chodbe ma predsa z miery vyviesť nemôže). Ďalšie noci už ale tvorcovia nasadzujú väčší kaliber (záhadná ruka, tajomný mužský hlas, detský plač), napätie naberá na intenzite a ja sa na tom gauči začínam nejako ošívať. V tých vypätých momentoch som odrazu začal naplno vnímať aj hudbu a uvedomil som si, ako výborne funguje. Okrem nej ma na výslednej atmosfére významný podiel aj kamera, zručne využívajúca šikmé, či rozšírené zábery, prípadne zrkadlové odrazy.     "Did something happen?" "No, nothing in particular, just someone banging on the door with a cannon ball!" (25.05.2023)

Ono vzít si do strašidelného domu psychicky narušenou osobu, jakou je jedna z hlavních postav, to není moc dobrý nápad . Film tak díky jejím monologům sice získal na psychicky tísnivé atmosféře, ale jinak mně šla svou hysterií dost na nervy. (19.09.2006)

Odvěké základní pravidlo (nejen) filmového strašení? Zdaleka nejděsivější je to, co nemůžeme vidět, je pouze naznačeno a fantazii je tak ponechán prostor pro domýšlení. Zde je této skutečnosti bezezbytku využito, všechna čest a jasných pět hvězd klasice hororového žánru. (22.09.2012)

Chápu stáří a rok vzniku filmu, ale to mě v danou chvíli když na to koukám a lehce se nudím, vůbec nezajímá. (21.05.2010)

Mám ráda duchařiny a strašidelné domy. Už jako malá jsem v jednom byla. Bylo to teda v nějakým zábavním parku a byla to pouhá atrakce – propadalo se schodiště, židle se s váma sklátila, křeslo začalo vibrovat, malá židlička u klavíru se roztočila tak, že mě vystřelila půl metru daleko atd. – některé děti to děsilo, mě to hrozně bavilo (kdybych si pamatovala kde to bylo, hned se tam rozjedu, ale kdo ví, jestli to tam po 25 letech ještě stojí). Dokonce i u nás doma tak trochu straší. Ale v porovnání s Hill House je to docela pohodička. Ten vydává takové zvuky, že bych se tam zřejmě bála doopravdy. Mě by si tam ale určitě nechat nechtěl. Evidentně stojí jen o staré hysterické vyšinuté panny, kterou Eleanora beze sporu byla už když tam přijela a nikdo mi nenamluví, že ji ovlivnil až ten barák. Její po sté vyslovené „My mother…“, mi lezlo na nervy. Tahle postava mi fakt sympatická není. Taky sem se nemohla zbavit dojmu, že Thea, která ji věčně něčím provokuje, po ní jede jak po uzeným. To má ovšem smolík pacholík, bo ta se zamiluje na první pohled do prvního chlapa, kterýho snad po jedenácti letech strávených péči o matku vidí. “Zmatky ve vlastní sexualitě a represivní tlaky morálky jsou tím, co ve skutečnosti v tomto snímku straší.“ Je to fajn záležitost – člověk se zřejmě opravdu bojí nejvíc toho, co nevidí a neumí vysvětlit. Ty dveře byly zřejmě nejlepším děsem a být tam já, budu potřebovat čisté spodní prádlo. :-) Myslím, že The Haunting je tak trochu zapomenutým snímkem, který si pozornost určitě zaslouží. “S vynikajícím využitím šikmých záběrů, zrcadlových obrazů, čoček s širokým zorným úhlem, tajuplně zlověstných zvuků a obrazového střihu se Wiseovi podařilo oživit Hill House a zároveň ponechat nejasný skutečný zdroj hrůzy. Nedívejte se na tenhle film sami!“ To poslední varování bych tak vážně nebrala. Já to přežila bez úhony. Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete i Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete (11.06.2013)

Super horor s propracovanou psychologií postav. Vážně jsem se u něj bál, jenom by mohl být o něco kratší. (08.06.2010)

Hororový klenot. Skvělá práce kamery, která scény snímá z nezvyklých úhlů, zvuková stránka, která přesně podkresluje atmosféru příběhu a často je tu jako jeden z hlavních prvků teroru. A v neposlední řadě, skvělé pojetí celého filmu. Divák zde sleduje děj a jednotlivé postavy, ale často se vžívá do role Eleanor (její představitelka si za tuto roli zaslouží pochvalu) a poslouchá její myšlenkové pochody, na co zrovna myslí, o čem přemýšlí. Je tu tedy také přítomna a zvýrazněna psychická stránka člověka. Nejedná se tedy o krvák, ale naopak se film snaží zaujmout a dostat se divákovi pod kůži více "inteligentněji". Zároveň však vychází vstříc i divákům, kteří se chtějí u filmu bavit. Natočeno podle knižní předlohy The Haunting of Hill House a až na pár drobností se scénář drží původního děje. (03.01.2012)

Skupinka parapsychologů?ani omylem...Jeden antropolog, který chce zrealizovat experiment a dokázat přítomnost nadpřirozena. 2 odlišné ženy, které přijely na jeho pozvání a staly se tak zkoumanými objekty a nevěřící frajírek, který se má stát budoucím majitelem strašidelného domu...Ke konci to trochu jde, ale ten začátek je až příliš dlouhý a na můj vkus nezáživný:-/ (03.01.2015)

Krásně natočená (v HD je to fakt lahoda) klasika příběhů o strašidelných domech. Hlavní hrdinka Eleanor sice od začátku není moc sympatická, ale jak děj postupuje, dozvídáte se o ní víc a víc – že není v pořádku, proč v pořádku není, po čem touží a proč a jak moc je osamělá. A o tom to celé je. A samozřejmě taky trochu o paranormálním vyšetřování, duchách a samovolně se zavírajících dveřích. Ale hlavně o osamění – o tom ostatně Shirley Jackson jednu dvě věci věděla a jde o opakující se motiv jejích knih. Nebýt zbytečných voiceoverů, byl by to dokonalý film. (09.02.2020)

Nevím, mě prostě staré horory už moc nedokážou oslnit (většinou). 55% (22.09.2015)