Režie:
Peter WebberScénář:
Thomas HarrisKamera:
Ben DavisHudba:
Ilan EshkeriHrají:
Gaspard Ulliel, Li Gong, Dominic West, Rhys Ifans, Kevin McKidd, Brian Caspe, Marek Vašut, Pavel Bezděk, Václav Chalupa, Petra Lustigová, Jan Nemejovský (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Druhá světová válka – pokusy o nezávislost východní Evropy podlehly prudkým útokům sovětské nadvlády. V Litvě jednoho kluka připravila válka o oba rodiče a sestru. Děsy, které vytrpěl, potlačuje. Uvězněn v sovětském sirotčinci se vzpírá proti nelítostnému zacházení a bouří se proti krutým pravidlům onoho místa… ON však není obyčejným klukem. ON je mladý HANNIBAL LECTER. (oficiální text distributora)
(více)Videa (4)
Recenze (480)
Dívat se na to dalo, ale co měl Hannibal - Zrození společné s ostatními díly, to fakt nechápu? Hannibal vždycky působil jako krvelačná zrůda, bohužel ve Zrození, je to jen plachý kluk, který se mstí za svou sestru. Myslím si, že by svou sestru pomstil každý. Tedy i já jsem Hannibal. Já bych si ty pomstichtivé vraždy vychutnával jinak! Zaživa bych je stahoval z kůže, vydloubl jim oči a pak bych je také uvařil! ()
Za absenci jakéhokoliv napětí, klíčového to prvku Demmeho oscarového kousku, by měl být Webber servírován lehce podušen v páře se snítkem čatný v ústech.. Lecterovo krvavé řádění totiž chvílemi vypadá jako libovolný sudý díl Saw. Ulliel se snaží, napodobuje, ale je to celé nevýrazné a křečovité. Budiž mu ale polehčující okolností, že laťka psychiatra s vytříbeným apetitem byla v minulosti nasazena více než vysoko. ()
Když se v kinech objevilo Mlčení jehňátek, nebyl to první film o doktůrkovi se zvláštními chutěmi a nevypočitatelným chováním, ale právě on okamžitě znamenal obrovský úspěch u diváků a dokonce i u kritiky, protože byl natočen s nevšední elegancí, chytrým scénářem a zručnou režií. Typicky béčkové téma s problematickým etickým vyzněním dokázaly tyhle prvky povznést na oceňovanou klasiku nejen svého žánru. Žádný z filmů, který na Mlčení jehňátek navazoval, už z nejrůznějších důvodů nezabodoval, ale Hannibal - Zrození je ze všech těch pokusů nejslabší. Tenhle kousek je ve skutečnosti velký průšvih, protože se opírá o mizerný scénář a disponuje zjevně nedostatečným rozpočtem vzhledem k ambicím, které si dělal. Scénárista spoustu věcí neřešil, takže film vyznívá pro toho, kdo se nespokojí s krvavou akcí, hodně nelogicky a místy dokonce směšně. Jen drobný příklad: Hannibal si klidně v době, kdy vrcholí studená válka, překračuje hranice Sovětského svazu, volně cestuje po sovětském území a nota bene v Pobaltí, kde tehdy zuřila krvavá občanská válka a NKVD provádí masové etnické čistky, aby potlačila národně-osvobozenecké hnutí. Je to stejně pravděpodobné, jako kdybych si v dnešní době s křížkem na krku pochodoval po posvátných mešitách Mekky a Mediny v zablácených holínkách. Padouši mají jen letmo načrtnuté charaktery, a nejsou proto zajímaví jinak než jako potrava pro začínajícího kanibala. Film táhne až příliš mnoho náhod a řada motivů vyznívá kýčovitě (mladého Lectera ve Francii očekává krásná japonská tetička, jak jinak než se sbírkou samurajských mečů). Tlupa padouchů se, jak jinak, po válce přemístí do Francie, aby to Lecter při svém pomstychtivém tažení neměl daleko... Už úvodní část filmu vyznívá hluše, protože během 2. světové války docházelo právě v Pobaltí a Bělorusku k nejhorším masakrům, a z těch válečných hrůz film těží jen minimálně. Kanibalismus byl ve skutečnosti relativně běžný, už jen co se odehrávalo v obleženém Leningradě nebo v koncentračních táborech. Masakry civilistů a především Židů byly apokalyptické, zájemci o historii ví, jakým způsobem se zredukoval počet obyvatel Lvova během 48 hodin od ústupu sovětské armády z města. Z toho všeho scénárista a režisér nedokázali vytěžit vůbec nic a motiv pomsty mladého Lectera je v porovnání s tím, co prožívaly statisíce dětí ve východní Evropě, nedůvěryhodný jako vysvětlení jeho psychopatických činů a selhává jako ospravedlnění ve stylu malý zločinec trestá toho většího. Tam, kde si Mlčení jehňátek s divákem hrálo a napínalo ho, je Webberův film příliš konkrétní, takže zůstává jen několik brutálních vražd, které mají táhnout celý film. ..Celkový dojem: 40 %. ()
Ne, že bych čekal, že tato série bude s přibývajícími díly lepší, ale nečekal jsem, že se z celé ságy stane taková slátanina. Ani čtvrtý díl v sobě nenese nic ze skvělé pochmurné a mrazivé atmosféry Mlčení jehňátek. Není v něm ani špetka napětí. Charisma, které postavě Haniballa dodával Hopkins vyšumělo. Mladý Hannibal je nezajímavý, nevěrohodný a ani trochu ne děsivý. Jeho úsměv je křečovitě nereálný, zkrátka bída. Herecky naprosto nezvládnuté. Ale i příběh je postavený na hlavu. To jak se Thomas Harris pokusil na svou ságu navléci samurajské motivy svědčí o tom, že jeho tvůrčí originalita je vyčerpána. ()
Uznávám, že nadhodnocuji. Ale Ulliel byl prostě cool, Gong Li sexy a jak vidím české lokace, mé srdce zaplesá. Ano, nebýt to Hannibal, tak po tom nikdo ani neštěkne, samurajská linie byla hodně mimo, konec je slabej a příběh klasická šablonka "snědli jste mi sestru, tak vás všechny zabiju." Dívat se na to ale dá v pohodě. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (20)
- Podle Entertainment Weekly byl Thomas Harris v podstatě donucený napsat příběh o počátcích slavného kanibala. Producent Dino De Laurentis chtěl snímek natočit a bylo mu jedno, kdo napíše příběh. Jelikož Harris zatím vždy držel nad Lecterem ochrannou ruku, napsal i tento prolog. (imro)
- Režisér Peter Webber během natáčení údajně poslal Gasparda Ulliela na exkurzi do pohřebního ústavu, aby viděl, jak vypadá práce s mrtvolami. A jemu se tam prý tak zalíbilo, že tam další den chtěl jít zase. (109)
- Ve scéně, kdy si Lecter vpíchne do žil thiopental sodný, hraje v pozadí „Goldberg variations“ od Johanna Sebastiana Bacha. Tuto skladbu můžeme slyšet ve filmu Mlčení jehňátek během scény Hannibalova úniku z uvěznění. (Othello)
Reklama