Czech Century
VOD (1)
Epizody(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(více)Recenze (452)
1. díl: Příliš velké sousto pro tak malou a vetchou papulku... Kosatík se Sedláčkem vytvořili mrzáčka, který se nedá promítat ve školách ani v dějepise, ani v občanské nauce, a vážně je nemůžeme brát ani jako umělecké zamyšlení nad českými dějinami. Protože jak žáčkům vysvětlit totální ignoraci Štefánika, amerických, ruských a francouzských aktivit, zhuštění významu legií do dvou tří okrajových vět (ignoraci Sibiřské anabáze), mlčení o domácím odboji a příliš rychlíkovou Řijnovou katarzi apod.? Masaryk je vykreslený jako dědeček, který na silné a dobře cílené argumenty západních politiků není schopen smysluplně reagovat a buď pouze mlčí anebo jen pronáší nacionalistické fráze. Pokud oním tabu, které autoři slibovali, mělo být zamyšlení nad smyslem celého snažení o česko(slovensko)u samostatnost a nad smyslem/neživotaschopností konceptu československého národa, pak v mých očích fatálně neuspěli (to by asi Kosatíka musela nahradit Mary Heimann). Vrcholem je v tomto smyslu rozhovor Masaryka s britským premiérem Lloyd-Georgem (výborný Donutil!), který problematizuje celé ono "velké bourání", staví se za zachování velké středoevropské mnohonárodnostní říše a usvědčuje Masaryka z propagandistické lži. Jenže dělá to tak, že (řečeno Lloyd-Georgeovými slovy) nepoučeným divákům jen plete hlavy... Další obrovskou slabinou jsou dialogy, při jejichž poslechu se nemohu ubránit dojmu, že jsou jen násilně poskládané z různorodých výroků vytrhaných z Čapkových Hovorů s TGM a jiných populárních zdrojů... Chápu autorskou licenci, ale ty dialogy takto zni opravdu tak toporně, že musí každému být jasné, že nemohly být nikdy proneseny... Viz např. známý výrok ze Světové revoluce: „Jednoho dne mne navštívil v bytě před denní poradou v 'Čase'; patrně měl něco vážnějšího. A měl: Podle jeho rozpoznání se nemůžeme na válku dívat pasivně, musíme něco dělat; nemá pokoje, chtěl by být činným. Na to já: Ano, já už dělám!" (kap. 9) a srovnej ho se scénou, kterou natočil Sedláček (ta Benešova "retrospektivní" promluva je v ní prostě neskutečně toporná).... 1. díl chce ukázat a říct strašně moc, nakonec ukazuje a říká strašně málo a... blbě... (**). ___ 2. díl: Mnichovský díl má výrazně lepší scénář; zejména proto, že se soustřeďuje na úzce časově vymezený problém a autoři už tak nemusí mít trapnou potřebu ignorovat některé z klíčových aktérů jako v předchozím díle. Kromě toho scénář pojímá mnichovskou problematiku z poměrně netradičního úhlu pohledu, v čemž je objevný a opravdu zajímavý. Nicméně stále zůstává bolavý problém zoufalých dialogů, který dosahuje nechvalitebného vrcholu v ping-pongovém buranském rozhovoru Moravce s gen. Prchalou: "Emane, byls u něho? - Byl, jedu odtamtud. - Z Hradu? - Myslím, že se mě fakt báli. Byl jsem mezi nima jedinej v plný polní. Fakt jsem byl nasranej. Povidám: 'Z cesty, srabi! Voják československý armády jde za svým vrchním velitelem!' - Dobrý...!". Landa přitom s tím svým přehráváním očima honí mouchu a Karel Dobrý upřeně pozoruje Landův nos, aniž by brvou hnul... Pro sérii tak zůstává charakteristický těžce deklamativní styl zoufalých herců, jež jsou nuceni pronášet slova buď evidentně vytržená z memoárových zápisků (a tedy nepsaná v přímé řeči, do níž jsou násilně převedená), anebo z čista vyfabulovaná a hemžící se novotvary moderní a často nesmyslně vulgární hovorové češtiny (jako u té citované ukázky). V tomto ohledu autoři se svou studií charakterů opět tragicky selhali. A ještě jeden postřeh z hradišťské předpremiéry na LFŠ: Sedláček nebyl vůbec ochoten nebo schopen (?) smysluplně odpovědět na dotazy diváků, proč to či ono ukázal tak či onak (např. k té Benešově nahotě nebo k těm dialogům), a vůbec si svoje dílo (ob)hájit.... To si pak říkám, zda celý ten projekt má pořádně promyšlený a nespoléhá jen na Kosatíka a svůj štáb. Zatím to totiž vypadá jako vysoce profesionálně odvedená školní práce... (**) ___ 3. díl: Není to tak slabé jako předchozí díly, i když bouchání šampaňského by bylo pořád předčasné - očividná autorská nekonzistentnost a dialogy od psacího stolu zůstávají. Zatímco v předchozích dílech se i na nejnepravděpodobnějších místech mluvilo česky, najednou to s tou angličtinou a němčinou jde... Zvláštní. Epizoda o odlévání kulky pro blonďatou bestii sympaticky cílí na činnost exilové vlády v Londýně a hlavně na úlohu Františka Moravce, ale výsledkem je okrajová nezajímavá inscenace, v níž za povšimnutí stojí především to, jak si Trojan uzurpuje pozornost pro svoje bezkonkureční herectví (přestože výrazně zkresluje Moravcův skutečný charakter a vulgarizuje styl mluvy...). Sedláčkovi možná nejde o výuku dějepisu (čímž by se možná daly ospravedlnit ty obrovské časové i kontextové skoky a zcela chybějící střípky celého příběhu - např. Agent A-54, role ostatních exilových ministrů, existence ostatních exilových vlád, role protektorátní vlády apod.), nicméně spolu s Kosatíkem mají přesto zvláštní potřebu občas "vylepšovat" už tak šustivé dialogy didaktickými vsuvkami, kterými ten dějepis imitovat chtějí (narážky na odsun, odboj, "krev, dřina, slzy a pot..."). Marná sláva, Kosatík je možná dobrý historik, ale umělec z něj už nebude; psát scénář a dialogy mu prostě nejde (a vylíčit věrohodně a konzistentně role jedinců v dějinách už vůbec ne). Tak to vidím já. (***) ___ 4. díl: Kvalita postupně roste a vrcholem dramaturgické vtipnosti (i když asi nezamýšlené) je, že tato epizoda a s ní onen mix citací a spekulací měl premiéru právě 17. listopadu. Knihu to sice (z podstaty) nenahradí a žádné zajímavé myšlenky to nepřineslo, přesto se mi tento díl docela líbil. Celkem slušná TV inscenace. "...Přisunul si křeslo skoro až ke mně, až se mě dotýkal obličejem a spustil: 'Je-li něco přáním všeho lidu, pak se mu musíte podrobit i vy jako prezident'. Na to já: 'Tak daleko ještě nejsme, aby ulice rozkazovala, jestli prezident má, nebo nemá přijmout demisi.' Odešel beze slova. - Dobře jste mu to pověděl, pane prezidente..." (***) ___ 5. díl: 3 a 1/2 * ___6. díl: 3 a 1/2 * () (méně) (více)
Mrazivé celé. ()
Některé díly dobré, jiné horší. Nejvíc mi vadil fakt, že se to tváří jako dokument, avšak tvůrci si nechávají velký prostor pro uměleckou a dramatickou svévoli. Mělo se to více soustředit na skutečnost a ne si utvářet vlastní filmou verzi, jak sám Sedláček dle rozhovoru přiznává. ()
První díl - přinesl velké zklamání. Dialogy šustí papírem a osobnost Masaryka tu nevyzněla zdaleka tak důležitě, jak by si určitě zasloužila..... Druhý díl - na tohle se fakt nedá (a ani nemusí) koukat. To už mohli dva herci sedět ve studiu a číst dialogy z knížky. Na televizi můžete mít puštěný jenom zvuk. Umělecký dojem je stejný - nulový. ()
Slušný počin! Konečně se našel někdo, kdo zachytil důležité momenty a důležité osobnosti našeho národa. Pravda, komu dnes z mladých říká něco Masaryk, Beneš, Hácha... Sokol, legionáři... Jak zpívá Landa: ,,ideál husitů, promněnil se dnes na tlupu banditů...'' Málo víme o sobě, ba co víc čím dál méně. České století těm otevřenějším historii, národnímu uvědomění a snad i patriotismu přiblíží důležité milníky, kdy se u nás měnily dějiny. Já za námět tleskám, už dlouho mi tu něco takového moderně natočeno chybělo (vyjma různých TV inscenací). Po prvním dílu jsem spokojen. Nejsem si zcela jist zda v roce 1908 měl chrám Sv. Víta dostavěné již obě věže jak nám tvůrci předložili hned v úvodním pohledu na Pražský hrad. Překvapila mne skvělá podobnost Martina Huby s TGM (až na ten slovenský akcent) ale Huba hrál skvěle. I ostatní celkem věrně ztvárnili své historické hrdiny. K tomu krásné dobové interiéry i exteriéry, kostýmy.. Paráda! Mám malou výtku, i osobností a tváří znalý divák měl občas problém se orientovat s kým že to TGm rozpráví. Vysvětlující titulky (kdo je dotyčný) se často objevovaly často až v ději, kdy daná osoba již delší čas účinkovala. To mátlo. Souhlasím s ostatními těch minut na jeden díl je málo. Zvášť u TGM. Ale jak jsem řekl, něco takového tu už dlouho chybělo! Těším se na další díly. Zatím je to na 4 České lvy. * * * * tak po Benešovi přidávám pátou a to nás čekají naši paragáni v dalším díle... Dopisováno: Akce atentát byla také zdařilá ale opravdu dusivá byla poprava soudruha. Proces se Slánským se tvůrcům skutečně povedl od Gottwalda bloumajícího poloprázdným hradem házejícm ohryzky do vzácných váz až po veselou rozmluvu bachařů mlátícíh spící či již mrtvé tělo vyslíchaného - o tom zda po šichtě se sejdou ,,na jedno.''..* * * * * ()
Jsem moc rád, že tento projekt mapující nejvýznamější události našeho státu vznikl, ale zatím jsem trochu zklamán. 1.díl - Velké bourání *** ()
Nemůžu si pomoci, ale nesdílím většinu ze zdejších výtek, mně se České století nadprůměrně líbí. Je třeba si uvědomit, že se zde podávají vlastně dějiny politiky, a ta se neodehrává v honičkách aut a přestřelkách, ale převážně v dialozích v kancelářích, na poradách a konferencích. Měl-li se seriál zhostit svých ambicí, stěží se mohl vydat jinou cestou a stěží také mohl dopadnout lépe. Po posledním dílu jsem přidal i pátou hvězdu. ()
TV a KINO/// Obsazení 10/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Výprava 10/10/// PLUS: zřejmě nepředstavitelně velký projekt, který se ale podařilo realizovat, odvyprávět originální formou a přinést divákům hodně nových informací, podnětů, myšlenek a co je podstatné, dialogům a ději jsem věřil, věřil jsem že to tak vše proběhlo, největší výzvou musel být casting, masky, líčení, to vše se povedlo až neuvěřitelně dokonale MÍNUS: některé díly, momenty, nebo dialogy mohou i mírně nudit, musíte mít chuť, náladu na takovouto formu vyprávění, není to velký problém, ale občas bylo hodně vidět věk herců vs. věk postav (Havel, Havlová ale i další)./// Shrnutí: Mohl bych tady a teď na tomto místě probrat jednu epizodu za druhou, ale bude lepší si to říct někde osobně. Je tu mnoho témat k diskusi. Na setkání s tvůrci při Brněnské projekci 8 dílu bylo pár otázek vyřčeno a stejně tak i zodpovězeno, ale stejně to vydá na mnohem obsáhlejší povídání. Pokud to tedy diváka ještě více zajímá. Ještě nemálo zásadní kapitolou je hudba. Ta je výborná, jen jí je málo, je využívána střídmě, o to víc ale dodá na atmosféře v momentě kdy je to vhodné. Jen mi trochu nepasovala do posledního dílu, kde si člověk uvědomí, že ekonomické problémy oproti např. okupaci mají mnohem menší váhu, přitom hudební složka je stejná./// Celkem 81%/// ()
Komentář číslo 13 stovek si nechávám na České století. Jedná se velmi povedený historický seriál. který se místy nevyhýbá tendenčnosti a pochopitelné zkratkovitosti, ale z drtivé většiny se s prezentovanými fakty dá souhlasit. Suverénně nejlepším dílem jest Zabíjení soudruha, ostatně je vidět, že si tvůrci dali záležet převážně na počátku komunistické totality, o které se dosud příliš nemluvilo. A nesmím zapomenout na převážně excelentní herecké výkony, které vyloženě táhnou celý seriál nahoru. Spokojenost. 85% ()
Viděl jsem pouze díl popravou Milady Horákové a Slánského. Není to zlé a už jen tématem celého seriálu jde o skvělý a velmi důležitý počin, ale pořád je to jen jednoduchá televizní inscenace. Dobře zahraná, ale nenabídne nic jiného než běžný televizní dokument. 7/10 ()
Velké Bourání 1918 - Úvodní díl naznačuje ihned několik zásadních věcí. Inscenační provedení je skutečně reálnější v interiéru, než mimo něj. Ostatní scény atmosféru doby moc nevyjadřovaly a herci posbíraní ze všech možných míst, v kontrastu se současnou hereckou elitou, prostě nestíhají. Perfektní potenciál k vyobrazení něčeho, co zde 40 let nebylo možné, bylo "odloženo" na 23 let, kdy jsou již prostředky pouze na TV seriál. Nicméně v dnešní, těžko pochopitelné době, kdy se filmové umění stává pouťovou opičkou na gumě, musíme brát tento projekt všemi deseti a přehlížet spoustu věcí. Okrajové dialogy, divně humorné scény, opravdu slabá hudba a prázdně vyznívající scény, zásadních momentů (Masarykovy projevy apod.) Výborně rozjetý dialog Masaryk vs. Llyod George, zazdí jeho umělý návrat do vlasti, a nebýt herce, který ztvárnil Aloise Jiráska, koukal bych na to celé ještě zoufaleji. Nicméně celkové Hubovo pojetí "tatíčka" bylo perfektní a závěrečná píseň přece jen něco vynahradila. " Nauč se synáčku, hospodařit...." Prvorepublikový páni továrníci, uhlobaroni a v první řadě politici, to potom zakladateli Národa ukázali po svém. Na další díl se rozhodně těším. Den po Mnichovu 1938 - Jedna z nejzásadnějších historických událostí je opět poznamenána podivnostmi provázející toto inscenační ztvárnění. Připadá mi to, jako kdyby se tvůrci za každou cenu museli zavděčit současné, jednoduché mentalitě diváků. Mimo Beneše jsem nevěřil nikomu ani slovo....možná, že je to můj problém, ovšem, kdo zná, a dokáže se podívat na Dny Zrady od Vávry střízlivým pohledem, nemůže toto akceptovat. Nechci nic srovnávat, ovšem na tento díl jsem hodně sázel...a ono nic. Soukromá psychologie a bezmocnost "nahého" Beneše, Landovo hospodské, vulgární výrazy a naprosto směšný závěr, mně osobně prostě nestačí, ne..tohle ne. Totálně to zazdil "útok" na generála. Opět nicotná hudba (Liška například ve DNECH svou hudbou udělal skoro 50% atmosféry) Sakra, řekl jsem, že nebudu srovnávat, ale furt to nejde. Proč ? Protože od DNŮ, nikdo nic takového nenatočil. Bohužel se u toho dílu nemohu zbavit slovíčka "odfláknuté". Je v tom zrcadlo dnešní doby, stejně jako u Vávry, ovšem ta kvalita...ta nutná kvalita. Možná jsem moc náročnej, uvidíme dál. Kulka pro Heydricha 1941 - Konečně stabilní, kvalitní herci a dialogy, konečně pořádný exteriér, konečně vícejazyčnost...proč až teď ?. Tento díl nepochybně zvedá kvalitu i úroveň celého projektu. Anglická nadřazenost a vyčkávání, ale i ochota Beneše jednat s Ruskem, a také jeho nekompromisní uspořádání hranic po osvobození. Zatím rozhodně nejlepší díl. ()
Osmiminutový rozhovor Klémy s Rudou a celý díl s Benešem a Moravcem, dvěma muži, kteří se zasloužili o stát. Nehodnotitelné, byť cenné, v každém okamžiku oscilující mezi naprostou sračkou, působivým a mimořádně přínosným zpracováním látky a wtf úletem, kterému jsem začal rozumět teprve s Landovou zřejmě autorskou improvizací plk. Moravce. Další díly jen jako osvětovou vložku nějakého veselého mejdanu. /// o několik měsíců později... jsem si v rozporu se svým komentářem pustil díl o rozdělení federace. A po následném maratónu všech dílů od osumašedesátého k dnešku musím přece jen přistoupit k hodnocení. Toto je ten výstavní projekt, jímž by se měla ČT chlubit místo Svobodova potratu o Janu Husovi, na který si za rok už nikdo nevzpomene. ()
Jak narvat zásadní okamžiky naší historie do zhruba hodiny a čtvrt jednotlivých dílů? Navíc tak, aby výsledek stál co nejméně, tedy vyvarovat se jakékoliv akce či dramatických scén. S obtížným zadáním si tvůrci poradili tu lépe, tu hůře (například poslední díl o rozdělení Československa se ve své zkratkovitosti opět podíval až na samou hranici pochopitelnosti děje). Takže svých průměrných 70% zaokrouhluji nahoru za odvahu se do toho vůbec pustit i těch pár povedených dramaturgických rozhodnutí typu Daniel Landa = Emanuel Moravec. ()
Útržky z českých dějin očima Roberta Sedláčka zcela jistě nebudou objektivním dějepisným lexikonem, nicméně divácká i populárně naučná složka funguje alespoň v rámci svých základních pravidel a tak lze s přivřenýma očima tenhle cyklus vzít na milost. Některé figury v hereckém ztvárnění dosahují neobvyklých kadencí (Daniel Landa-Emanuel Moravec, Marek Daniel-Václav Havel). ()
Veľa zaujímavého, ale aj veľa opomenutého. Časti sú nevyrovnané, no napriek tomu ako celok je to úspešný projekt aj vďaka vydareným hercom, ktorí sa nie vždy podobali, ale snaha zahrať ducha tej ktorej historickej osobnosti bola veľmi úspešná. Škoda asi aj úmyselného mazania histórie. Kde sa pri tvorbe 1. republiky stratil Štefánik? Na druhej strane Beneš ukázaný asi v správnom svetle, hoci jeho výrok napriek mojím antipatiám veľmi uznávam: "Existujú dve druhy pravdy. Tá skutočná a tá politická." Časť s Heydrichom jedna z najhorších, v podstate šlo len o kecy v diele, kde mohlo byť veľa akcie. Na druhej strane, keď začali pokútne diskutovať medzi sebou komunisti, to z toho až mrazilo, tam akciu netrebalo, stačili len tie ideologické kecy. Najlepšia časť bola jednoznačne Zabíjení soudruha. Niektoré zábery sú tam strašne hutné, silné, mrazivé. Od Horákovej až po politické debaty fantasticky zahratých postáv. Kléma večne spitý, Slánsky stalinista jak sviňa a aj tak ho ten gruzínsky nedorobok nechal oddrbať. Pretože sa naplnili Slánskeho slová: "Klémo, dúfam, že ti nemusím vysvetľovať, aký je rozdiel medzi človekom a stranou. Prvý je hovno a druhý je všetko." No a tak aj soudruh Slánský dopadol. Ako hovno. Od Havla to už potom šlo trochu dolu vodou. Vašek Láhev ukázaný vraj ako rebel, pritom milionár, ktorý sa osviežoval podobne ako náš Heger už na obed vodkou a cez cigaretovú clonu ho nebolo ani vidieť. To sa ale nesmie hovoriť, to by padol kult a ešte aj letisko je po ňom predsa pomenované. Pritom výrečnosť Vaška s lahví bola nepriamo úmerná klesajúcej hladine v tej láhvi. A tých lahví nebolo nikdy dosť. ()
Míň je někdy víc. Ale v případě Beneše čtoucího mnichovskou dohodu by to chtělo aspoň trenky:-) V deklamaci historických událostí se divák neznalý historických detailů ztrácí... Např. Kulka pro Heydricha - F. Moravec a jeho zástupce (Trojan - Mokrý) v cca pětiminutovém dialogu, který se odehrává v r. 1941, stačí shrnout všechno, co se stalo od vzniku protektorátu (napadení Polska, 28. říjen ...).Připomenutí Osuského nebo Hodži působí jako z učebnice dějepisu. ()
Den po Mnichovu, Kulka pro Heydricha a Všechnu moc lidu Stalinovi. Landa fail, Vyorálek skvělý. ()
Velké bourání: *** Donutil přehrává Hubu, žjóva! // Den po Mnichovu: ***** Beneš je můj nejoblíbenější prezident a o Mnichovu se hrozně ráda hádávám, tak doufám, že teď už mi nikdo nebude tvrdit, jak se měla republika bránit. Respekt Landovi, že vzal roli Moravce, vidět totiž Landu v neděli večer ve veřejnoprávní televizi heilovat, to chceš! Skvělé, skvělé! // Kulka pro Heydricha: **** To mám tedy o čem přemýšlet a co přehodnocovat. V jednu chvíli je beznaděj vystupňována tak, že se až člověk diví, že má v občance nápis Česká republika. // Všechnu moc lidu Stalinovi: **** Miluju Vyorálka. // Zabíjení soudruha: ***** Nejlepšejší ze všeho. Ještě víc miluju Vyorálka. Jestli byl jeho Kléma v předešlém dílu hodně kůl, tak tady máte sto chutí ho pohladit po vlasech. Jednak se zde (pro věčné omílání mluvících hlav) i něco děje, jednak mě fascinuje kontrast krutosti a všednosti. Vojáci přihlížející Slánského popravě se o něm baví tak, jako by se prodavačky v pekárně divily, že si zákazník koupil jenom jednu housku. Srovnání noblesy demokratické první republiky s familiérností a vulgaritou komunistického jádra. Vždycky zajímavý rozpor povinnosti, respektive přežití a zrady. No a ten Uchovitý konec to všechno jen korunuje. // Sečteno podtrženo: nejlepší dramatická věc, co jsem u nás na obrazovkách v poslední době, vlastně dost možná kdykoliv, viděla. Dobře napsané uvěřitelné dialogy, žádné zástupy nounejmových modelek a konečně má televizní divák šanci se dozvědět, že je u nás víc než těch cca deset herců, kteří se protáčejí ve filmech furt dokola. ()
První dojem - mluvící hlavy z Futuramy. A pak to přišlo - dokonale zpracovaný koncept. Herecky, výtvarně, myšlenkově. Je to zkreslující, protože je to subjektivní a nahuštěné. Ale je to silné a nekompromisně dotažené. Nejlepší český porevoluční seriál. (na základě prvních dvou dílů, ale i za ty dva to tak prostě je) ()
Sedláčka mám moc rád. Za jeho suchý humor, za lehce ironický podtón, který nikdy v jeho snímcích nechybí, a za tendenci neustále relativizovat ono mýtické "typicky české". Obsah, skrytý za oponou formy, měl, při porovnání právě s formou, vždy navrch a je tomu tak i v případě Českého století. ___ Díl první: Škoda posouvání děje jen skrze dialogy, probíhající převážně v interiérech, a vypravěčova intermezza. Hlavně třetí čtvrtina filmu obsahuje zub v ději, který ani vypravěč nezachrání. Onen skok mi vadil, byť byl dobře obhájen: postavil totiž kontrast střetu nemilosrdného realismu britského ministerského předsedy s manipulativním morálním naivismem TGM na jedná straně s o dva roky později probíhající realitou v Česku, kde se začal naplno rozjíždět kult TGM, tatíčka národa, na straně druhé. ___ Ze začátku rozhovory silně šustily papírem, počkám si ale na další díly, skrze které bude snazší je hodnotit. Mám totiž trochu pocit, že ona strojená upjatost a nelidská mluva byla od tvůrců záměrná a v rozhovorech mezi "kavárenskou" intelektuální smetánkou často i dnes v reálu chtěná a žádoucí. Uvidíme. Za herecké obsazení, pečlivé vykreslení osobnosti T G. M. a za obě scény s Donutilem a s geniálně anti-rigidně-dějepiseckým laděním děkuju maximálně. Byly úžasné. Už aby je někdo vystřihl a nasdílel na youtuby. To bude hejtů! Díl druhý: Rozhovory šustí papírem i nadále, ale přijímám to. Přistupuji i na onen divadelní konstrukt průběhu scén, kdy jednotlivé postavy více slouží potřebě autorů sdělit dobové reálie a "vysvětlit" postavu samu, než aby tato pro danou situaci uvěřitelně jednala. Slouží to totiž nutnému. Není moc jiných cest, jak precizně nahustit dobovou atmosféru a vykreslit osobnost jednotlivých aktérů v několika málo scénách. Díl třetí: Díky za odvahu použít tři jazyky. Povinná selekce vybraného materiálu je pochopitelná, nutná, ale zákonitě se musí projevit na kritice díla. Já osobně doufal, že se při zmínkách o koncentrácích dloubne do těch českých předválečných pro cikány. Stačila by jedna věta. Stejně tak doufám, že alespoň v příštím díle bude náhled na odsun sudetských Němců podroben nějaké kritické sebereflexi. Čtvrtý a pátý díl: Zejména pátý díl potvrzuje vzestupnou tendenci narativní uvěřitelnosti a "flow" - což je paradoxně na škodu: ona vzestupná tendence a stabilně sebejistá režijní práce ještě zřetelněji odhalují poměrně nevyváženou kvalitu scénáře (opakuju, nikoliv obsahovou, ale vypravěčskou). Poslední výtku směřuji k absolutní absenci člověka. Svět hrdinů seriálu je formální. Zavřený za okny vládních budov, elitářských kaváren a politické události tak vytrhává z živoucího kotle společnosti. Pokud jde ale o záměr a zvuky davu za okny jsou jen podtržením oné nereality, ve které jednají a rozhodují (potenciální) reprezentanti země, jsem ochoten přijmout i tento sterilizační prvek. ___ První půle seriálu je za námi a je skvělá. Demagogie je Sedláčkovi i Kosatíkovi cizí. K materiálu přistupují pečlivě a s rozvahou. Taková díla řeknou i přes svou uměleckou licenci o dějinách mnohem víc, než klasický dějepis. () (méně) (více)