Reklama

Reklama

Hříšní lidé města pražského

(seriál)
  • Velká Británie The Sinful People of Prague
TV spot 18
Československo, (1968–1969), 10 h 25 min (Minutáž: 38–54 min)

Předloha:

Jiří Marek (povídka)

Scénář:

Jiří Sequens st.

Kamera:

Miloslav Harvan

Hrají:

Jaroslav Marvan, Josef Bláha, Josef Vinklář, František Filipovský, Gustav Nezval, Helena Růžičková, Luba Skořepová, Jaroslav Mareš, Jaroslav Raušer (více)
(další profese)

Epizody(13)

Obsahy(1)

Třináctidílný seriál kriminálních případů ze třicátých let 20. století podle povídek Jiřího Marka. Pražská "mordparta" policejního rady Vacátka bojuje s podsvětím. Ani ten nejrafinovanější zločinec nemá šanci uniknout dedukčním schopnostem inspektorů Mrázka (František Filipovský), Brůžka (Josef Bláha) a Boušeho (Josef Vinklář). Jejich práci si ze svého postu kriminálního rady hlídá Karel Vacátko (Jaroslav Marvan). Se stejným obsazením vznikly v letech 1970 - 71 čtyři celovečerní filmy - Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior a Smrt černého krále. V roce 1986 byl jako volné pokračování natočen seriál Panoptikum Města pražského. (mibara)

(více)

Videa (20)

TV spot 18

Recenze (273)

TORTERAjirka 

všechny recenze uživatele

Pokud nám hříšní lidé něco dokazují, tak to, že v kriminálním příběhu není důležitá složitá zápletka či nadpřirozený hrdina. Ale často k dokonalosti stačí jen výborně napsané a zahrané postavy a prostě dobře vymyšlená atmosféra podpořena solidním příběhem či diverzitou jednotlivých případů. Ráda se k Hříšným lidem města pražského vracím. Pravá klasika. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Výborně natočený detektivní seriál, kterému na jedné straně pomáhá a na druhé ubližuje poměrně značný sentiment. Celá galerka se schází v jedné hospodě, zloději a podvodníci jsou staří známí, zločinci jsou nedůvtipní, policisté v podstatě taky a kdyby neměli doktora ze soudního, asi by nevyšetřili nic. Tak jako tak, máme tenhle seriál všichni rádi právě takový jaký je a přestože je to konstrukt podobně nepravděpodobný jako Sherlock Holmes či Hercule Poirot, detektivové, kteří se pro změnu zásadně utkávají pouze s těmi nejrafinovanějšími mozky v Evropě... Pokud je "stará dobrá Anglie" noblesní a rafinovaná, tak "stará dobrá Praha" je pantátovská, provinciální a plebejská. Á, pan Brůžek! No jen pojďte dál pane Brrrůžek... Copak mi nesete?"... Celkový dojem: 80% PS: Dal bych i víc, ale občasné tendování k vyslovené komedii (telegram z Neapole), stejně jako občasné muzikálové vsuvky (Kaprova smrt) mi v tom brání... ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Letitý český komplex, vylučující možnost vzniku kvalitní původní detektivky (chcete-li krimi, thrilleru, gangsterky, akčního filmu; dobrá detektivka z toho všeho má v sobě kousek a zpravidla cosi nevyslovitelného navíc k tomu), byl již před drahnou dobou překonán. Literární Markova předloha umožnila vznik atraktivního, skutečně divácky vděčného a přitom umělecky suverénního seriálu, který v požehnané době svého vzniku - byla to zlatá léta šedesátá a jejich vrchol, legendární Pražské jaro - přinesl jakoby mimochodem nevratný průlom do čínské zdi mlčení, lží a polopravd o prvorepublikovém Československu a jeho hlavním městě Praze. Jakoby důvěrně sousedská atmosféra pražské galérky a její servisní kontaktní organizace - pražské kriminální policie - vedle čtyř hlavních postav, ztvárněných dnes již bez výjimky mrtvými velikány našeho hraného filmu Marvanem, Bláhou, Vinklářem a Filipovským, v jehož případě to byla role životní navazující vlastně bezprostředně na jeho nezapomenutelný cruchotovský dabing, umožnily další příležitosti pro podstatnou část tehdejší české herecké thálie: Bohdalovou, Zímu, Brzobohatého, Kopeckého, Lipského, Prachaře, Kodeta, Zelenohorskou, Zázvorkovou a k tomu nádavkem přidaly přesvědčivou drobnokresbu všech vrstev tehdejší prvorepublikové společnosti. Aniž upadali do sentimentální nostalgie, dokázali HŘÍŠNÍ LIDÉ a jejich hlavní tvůrcové - režisér a spluscénárista Jiří Sequens s dalším scénáristou Jiřím Markem - podat nezkreslený obraz vysoké profesionální i lidské úrovně klíčových osobností i ostatních pracovníků tehdejší kriminální policie. Vzoru, ze kterého posléze po celou komunistickou éru žila i kriminalitou se zabývající část policie jiné - VB SNB. Nezapomenutelná vzpomínka na kruté zločiny, nápadité zápletky i až idylicky působící evokovanou provorepublikovou společnost v nás zůstává, ať už jsme pamětníky tohoto pozoruhodného členitého díla, nebo naopak jeho prvními, dychtivě nadšenými fanoušky objevujícími krok za krokem tuto klasickou, osvědčenou ameriku našeho národního filmového dědictví. ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Příliš zapeklité vraždy nehledejte, o to téhle do všech podrobností prvorepublikovou atmosférou načichlou krimi ani nejde. To co Sequensovi bravůrně vyšlo byla atmosféra, správný herecký koktejl a taky "vypálení do obrazovky" v úvodu, které muselo způsobit ve své době nejeden kolaps. Ceněná je taky hudba (Sequens si ji mimochodem vypůjčil do jednoho dílu majora Zemana), jež mistrně mapuje atmosféru. Jakožto bonus je i jiný poměr zločinců než jinde tzv. galérka je opravdu skvostná. Zřejmě i Sequens zažil tvůrčí vrchol ve vzrušené atmosféře Pražského jara. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Kultovní záležitost a podle mne nejlepší detektivní seriál všech dob. Proč? Pro tu jeho nádhernou atmosféru, pro laskavý i dravčí pohled páně Vacátkův, pro to krásné panoptikum staropražských kapsářů, zlodějíčků, kasařů i mordýřů, pro ty krásné, byť kolikrát čitelné, případy. Sequensovi se podařilo vykřesat nádhernou atmosféru, kterou krášlí skvělé herecké výkony Marvana, Filipovského, Bláhy a Vinkláře. Seriál s ryzí českou duší. Klasika. ()

Galerie (301)

Zajímavosti (81)

  • Když Bouše (Josef Vinklář) peskuje svého syna a listuje jeho deníkem, tak cituje zápisky, říká mimo jiné i „Stopy Karibů“. Jednalo se o prvorepublikové sešitové vydání edice Rozruch vydané pod názvem „Na stopě Karibů“, odehrávající se na dalekém Severu mezi etnikem Karibů. Příběh napsal spisovatel a scenárista Karel Fabián. (sator)
  • V tomto díle se objevila i parní lokomotiva řady 365, evidenční číslo 038. Šlo o jeden z posledních výkonů této lokomotivy, zrušena byla 26. února 1968. (alanwilder)
  • Scéna, kdy se Bouše (Josef Vinklář) snaží dostat do chalupy Povondry (Jaroslav Moučka) a pak po něm chce ztracený střevíc, je zcela zbytečná a nelogická, protože když spolu v minulém obraze seděli v Jedové chýši, hodil ho Povondra hospodskému k nohám, když zametal, se slovy: „Spal ho.“ (sator)

Reklama

Reklama