Odysseus

Na Hallmark vskutku ucházející... Kdybych ale použil tatáž slova k ohodnocení stavu lodi na otevřeném moři, posádka včetně kapitána by jistě nadšena nebyla... Ovšem v porovnání s gigantickými bouřemi a jiným smrtelným nebezpečenstvím, kterým Poseidon "odměnil" Odyseovu sebechválu, by se takový stav lodi nutně musel zdát téměř bezvadný, a to každému námořníkovi bez vyjímky. Je zajímavé, že o "trochu" později přišel jiný Řek, zvaný Archimédés, se zákonem o tělese ponořeném do kapaliny. Ještě zajímavější ovšem je, že Archimédův zákon vystihl již autor této básně. A vlastně již tehdy viděl (což nás po zásluze přivádí k otázce: Kdo že je tu vlastně slepý?) jeho platnost i v oblasti, kterou Archimédés očividně neviděl, a proto jí, ani i kdyby chtěl, nemohl věnovat pozornost. Tedy v lidském srdci. Ucházející srdce, ať už z důvodu velké pýchy, předsudku, či jiného poklesku, klesá ke dnu stejně jako ucházející loď. Změnu stavu pak může způsobit jen změna stavu mysli, například projevená pokora. Srdce, které ucházelo a šlo ke dnu se pak snáze dostane na hladinu, a je-li pokání dostatečné, tak až do krajiny zalité sluncem... A stává se tak vskutku "ucházejícím"... ... ... Přiznávám, autoři tohoto díla mají můj obdiv za ne až tak marný pokus vyjádřit poezii obrazy. Jsou-li však obrazy v zásadních pasážích doprovázeny slovy v souladu s původním zněním básně, stává se dílo unikátem. Zejména v samotném závěru to vyšlo znamenitě... :) (09.08.2015)

Po rokoch som si to pozrel znova, ale uz nie som taky ohureny ako predtym. Najviac mi vadi, ze to tvorcovia zobrali tak hopom. Takisto ako v Iasonovi. Mam rad grecku mytologiu, no chyba v tychto filmoch prilis vela veci. Aj ked na druhej strane by asi bol problem vtesnat to do 3 hodin aby to bolo pozeratelne (bral by som aj 7 hodin, keby sa to drzalo historie ;o)) Uff, ale tie jatky na konci nemaju chybu. (21.02.2009)

Mytologický road movie s parádní přehlídkou mulletů a vygradovaným finále, jak se na správný drama sluší a patří. Triky i na tu dobu slabší, ale jinak hodně pěkná práce. Mimo zmíněných kadeřnických střihů oku lahodí ještě pohled na krásnou Vanessu Williams. Z tý by si měly tenisový Williamsky vzít příklad, obzvlášť ta mladší obluda. (19.02.2021)

Na Odysseovi se celkem dost viditelně podepsal zub času. Když jsem byl mladší, přišlo mi Odysseovo dobrodružství více napínavé než nyní s odstupem času. Na první pohled je vidět, že jde o TV film, což ale nemusí být na škodu - viz Merlin - nicméně v tomto případě mi přišla většina hereckých výkonů příliš strnulá a z technického hlediska nešlo též o bůhvíjaký skvost. Z postav mě rozhodně nejvíce zaujala Athéna v podání Isabelly Rossellini a nejzajímavější částí byl Odysseův návrat, ke kterému se ale musel člověk prokousat skrze dvě a půl hodiny děje. (31.05.2019)

Zatím asi to nejlepší zpracování malého kousku řecké mytologie, jaké jsem viděl. Sice v televizní formě, s levnými triky a s nepříliš působivou výpravou, ale vcelku věrně se držící originálu, zároveň dostatečně moderní a přitom bez otravných hollywoodismů. Nemůžu si pomoct, ale ve srovnání s tématicky obdobnou tvorbou je tahle Končalovského práce vítězem. Kakojannisovy filmy jsou příliš suchopárné, upjaté a... narovinu zastaralé, béčka typu Clash of the Titans k smíchu a moderní paskvily a la Troy ke zvracení. Samozřejmě úletům jako Immortals nebo 300 solím plné počty, ale tam už to není o mytologii, ale o comicsově filmové popkultuře. A mimochodem nejlepší verze převyprávěných Starořeckých bájí jakou v češtině znám (a kterou hltám od dětství), je překlad z ruského originálu od N. A. Kuna, takže mám dojem, že Rusové duchu i duši staré Hellady rozumějí mnohem líp, než Evropani nebo Američani. (25.01.2021)