Režie:
Dušan KleinScénář:
Dušan KleinKamera:
Vladimír OpletalHrají:
Zlata Adamovská, Miroslava Pleštilová, Vladimír Dlouhý, Petr Kostka, Pavel Zedníček, Lucie Zedníčková, Jan Kanyza, Eugen Jegorov, Karel Heřmánek (více)Epizody(10)
-
Intimní záležitost (E01)
-
Omyl v lázních (E02)
-
Otázka alibi (E03)
-
Justiční omyl (E04)
-
Proč tolik nebožtíků (E05)
-
Ruce s dlouhými prsty (E06)
-
Ženské za volantem (E07)
-
Podzimní romance (E08)
-
Mezi námi děvčaty (E09)
-
Třetí vrchol trojúhelníku (E10)
Obsahy(3)
Na obrazovku České televize se vrací oblíbený seriál detektivních příběhů, v němž jeho autoři záměrně porušují některé z pravidel, na kterých podle pátera Knoxe stojí čistota detektivního žánru. Uvádět ho bude sám režisér Dušan Klein, autorem předlohy byl Josef Škvorecký. Při premiéře v roce 1992 se seriál vysílal živě a základní otázka byla tehdy soutěžní. Ale i při reprízách si diváci mohou vyzkoušet svůj postřeh, tentokrát nesoutěžně. Správnost své dedukce si pak mohou ověřit v závěru každé epizody. (Česká televize)
(více)Recenze (134)
Výborný detektivní cyklus, na kterém se mi asi nejvíce líbí vizuální a atmosférické odkazování na klasické "hard-boiled" kriminálky, přiznám se, že bych nevěřil, že se něco takového dá v lacině působících televizních kulisách natočit... Nejlepší režijní počin Dušana Kleina, kterému herecky kraluje spojovací článek všech epizod Zlata Adamovská, která krom tradičně skvěle zvládnutých partů potěšila i pěveckými vlohy (její zpěv se mi narozdíl od většiny zdejších komentujících opravdu líbí). ()
Das Klein Experiment !! Stejně jako Škvoreckého druhá sbírka případů poručíka Borůvky, z níž vlastně tvůrci Hříchů pro pátera Knoxe vycházejí, platí za v rámci české detektivky opravdu velmi ojedinělý projekt - literární experiment, i tahle původně živě vysílaná série se značně odlišuje od většiny ostatních žánrových počinů.. O podobnostech s Rozpačitým Svatoplukem lze uvažovat jen v souvislosti se samotným ozvláštněním seriálového konceptu, když ten si vlastně pouze prostřednictvím halflive přenosu hraje s vývojem narace, když divákovi nabízí vybrat, a to ještě spíš jen opravdu zdánlivě, jednu ze dvou nabízených protichůdných (inter)akcí hlavní postavy.. Zde naopak koncept detektivky nutí diváka přemýšlet, jakkoli o poznání méně než Škvoreckého literární předobraz plný odkazů na legendy jako Christie, Chandler, Hammet či Ellery Queen, jehož výzvu ke čtenářům vlastně variuje, dokázal odhalit jak jedno z porušených pravidel, tak i zločince, jeho motivy a způsob vraždy, což nelze chápat jinak než nejen co do motivací pozitivně.. Silně nevyrovnané, jako celek navíc nesmírně bizarní, ovšem coby adaptace až překvapivě dobré.. Jako děcko jsem na to hleděl jako puk !! ;) I dnes si však myslím, že Hříchy stojí za pozornost.. ()
"Všimněte si, že každý vrah je zároveň sadista. Slušný člověk, ten by vraždil ve všední den, v pracovní době, pokud možno v pondělí." Jelikož jsem mistr dedukce, tak jsem vždycky všechno odhalil. A nemá to nic společnýho s tím, že jsem všechny díly viděl nejmíň třikrát. Nebo má? To je jedno. Za mě to byly průměrný detektivní případy, který měly něco do sebe ve chvílích, kdy případ nevyšetřovala barová zpěvačka nebo mladej a neklidnej komisař Kolín. A kdybych se nemusel v každým baru, šatně i bytě neustále prodírat dýmovou clonou z cigaret, tak bych tomu třetí hvězdu možná i dal. ()
I dnes docela zábavná divácká hra na detektivku. Zajímavé je, že poprvé se to celé točilo živě (!), což se projevilo mimo jiné tím, že v jednom díle je k vidění záběr na "mrtvého" Jiřího Bartošku, který spokojeně oddechuje po namáhavém výkonu a Zlatu Adamovskou museli po jednom díle kvůli vyčerpání odvézt do nemocnice s podezřením na infarkt. ()
Velmi pozitivní v době vzniku seriálu bylo, že došlo k opětovnému návratu k žánru kriminálního seriálu. Ovšem zpracování je v porovnání s klasickými českými seriály od „Hříšných lidí města pražského“ až po „Případ pro zvláštní skupinu“ opravdu ubohé. Výkony herců jsou velmi slabé až ochotnické. Zápletky jsou překombinované, nereálné a někdy až infantilní. Vyskytují se logické chyby a nesmysly. Konce příběhů jsou často odbyté a pouze odvyprávěné. Dobrým tahem bylo obsazení výrazné Zlaty Adamovské a Vladimíra Dlouhého, kteří vysoce předčili ostatní. Partnerské dvojice jsou často velmi nesourodé. Příkladem je Zlata Adamovská a Petr Kostka, který podlé mého názoru hrubě nezvládl svou roli jejího partnera a působí mimořádně toporně a nevěrohodně. A co říct při pohledu na v posteli zastřelené Kateřinu Brožovou a Vladimíra Brabce? Asi bez komentáře…. Zajímavé jsou odkazy na tehdejší dobové reálie, jako například tehdy všude omílaná kupónová privatizace, jejíž důsledky rozhodujícím způsobem ovlivnily životy nás všech. ()
Galerie (42)
Zajímavosti (16)
- Režisér Dušan Klein se vyjádřil, že Zlatu Adamovskou obsadil do hlavní role také proto, že měl vůči ní dluh. Ona mu jen do té doby v postsynchronech nadabovala tři herečky, ve snímku Kdo se bojí, utíká (1986) Annu Kazmierczak, Jak básníkům chutná život (1987) Evu Vejmělkovou a ve filmu Dobří holubi se vracejí (1988) Aliciji Jachiewicz. (Ganglion)
- Režisér chtěl pro roli voayera Luďka Kopřivu, byl ale varován, že už je nemocný, má Parkinsonovou nemoc a přestává si pamatovat. Přesto to riskl, ale při vysílání docházelo k situacím, kdy mu museli herci napovídat, když se v roli ztratil. Jednalo se o živé vysílání. (sator)
- Seriál má pokračování Hříchy pro diváky detektivek.. To už se ale nevysílalo živě. (BLStryker)
Reklama