Orka zabiják

Hlavním problémem nedávného Moby Dicka Rona Howarda bylo bezpochyby přehrše digitálního bordelu spolu s neschopností alespoň trošku důvěryhodně zobrazit jednotlivá zvířata. O digitálně odfláknuté vodě nemluvě. To co scházelo V srdci moře, je naopak největší předností Orky, filmu o téměř 40 let staršího. Šikovně sestříhané pohyby zvířat a až autentické modely kosatek dodávají filmu na síle a to především v situacích, kdy už člověk trošku odhaluje že samotná zápletka je slušně řečeno dosti nereálná ;-). Každopádně senzační efekty, podmanivá Morriconeho hudba a mnohdy drastické záběry řadí Orku na vrchol zvířecích hororů, ano i po bok Čelistí :-). (06.12.2015)

Líbilo se mi to, NICMÉNĚ. Že se příběh v hororu nemá moc žrát, s tím můžu docela spokojeně žít. Když mu ale nevěříte nos mezi očima, pak už to jistý problém je. Přesně toto je achillovou patou ORCA: KILLER WHALE (mimochodém též vyloženě průměrně zahraného - zaujal mě však ten indián) plného naivních, imbecilních a vysoce patetických rozhodnutí. Zároveň je však film smutně krásnej, disponuje poctivou Morriconeho hudbou a konec, ač z pohledu zdravého rozumu nepochopitelný, nelze než vynachválit. Jako by ta přechytralá & pomstychtivá kosatka (biologům se teď asi v kapse otevírá pořádná kudla) chtěla tý žábě, co zbyla, říct: A teď jsme si, paninko, kvit. Newfoundland je krajně ujeté místo pro život. (3.5*) (26.05.2009)

Všichni tady Orku srovnávají s Čelistmi, až se z nich kouří (z uživatelů, myslím :-), a přitom ty dva filmy nic moc společného nemají. Žralok byl nenažrané hovado a lidi snadná kořist, kosatec se ale promyšleně mstí za zabití březí velryby. Jeho nadpřirozená inteligence mě neuráží, a díky tomu, že likvidační scény nejsou nijak extra brutální, příběh lze vnímat především symbolicky, jako varování, že se k přírodě nemáme chovat jako zmíněný žralok. Zajímavá je i melvillovská analogie, zde je ovšem pronásledovaným Moby Dickem kapitán Nolah. Z Orkova zlověstného kroužení okolo položek na jeho seznamu smrti a z velrybího zpěvu mi běhal mráz po zádech mnohem víc než z několika řad zubů. (08.01.2015)

Kosatka dravá (Orcinus Orca) je všeobecne považovaná za druh veľryby. Patrí však do čeľade delfínovytých. Je to dravec, ktorý je na vrchole potravného reťazca vo svetových moriach. Dosahuje dĺžku cez deväť metrov a váhu šesť ton. Má charakteristické čierno biele sfarbenie. V roku 1977 natočil režisér Michael Anderson film o tomto úchvatnom živočíchovy. Vznikla dobrodružná horrorová dráma o samcovi kosatky, ktorý mstí krutú smrť svojej družky a nenarodeného mláďaťa. V rámci filmov o vraždiacích zvieratách patrí "Orca zabiják" medzi špičku tohto špecifického subžánru. Cítil som v tom Hemingwayovho "Starca a more", Melvilleho "Bielu veľrybu" a Spielbergove "Čeľuste". Výborný film. ***** (22.03.2017)

Pomstychtivá kosatka? Čo si už filmári nevymyslia, len aby pritiahli senzáciechtivých divákov? Nebudem prekvapený, keď nabudúce uvidím horor o psychopatickej sasanke. No, divme sa, ale ono to vôbec nie je také zlé, ako to na prvý pohľad vyzerá. A vôbec mi neprekážal fakt, že tvorcovia sa nielen inšpirovali legendárnymi Čeľusťami, ale ich aj vykrádali. Predovšetkým tu musím pochváliť hudbu, ktorá presne vystihuje tú skľučujúcu atmosféru. A budúci predstaviteľ Dumbledora Richard Harris bol tiež skvelý, veril som mu tú prehlbujúcu sa frustráciu a beznádej. Aj tak by som nabudúce privítal, keby Hollywood už toľko nepúšťal fantáziu na špacír, keďže na poukázanie, aké sú kosatky emocionálne založené a inteligentné, sú rozhodne lepšie dokumentárne filmy a na vystrašenie diváka kadejakým tvorom sú zas lepšie horory. Pretože považovať tento film za drámu, aj keď sa v mnohých chvíľach tak tvári, by bol zlý žart. (09.02.2007)