Halloween

Carpenter je génius atmosféry a dokazuje to i ve svém patrně nejznámějším počinu. Plíživá kamera a nezaměnitelný hudební motiv, ze kterého mrazí samo o sobě, odvedly velkou porci práce, tu největší však na svá bedra nabrala skvostná démonizace titulního záporáka. Jsme ze slasherů zvyklí na to, že se oběti chovají stupidně a nejsou schopny svému nepříteli cestu ani trochu ztížit, navíc když už se jim podaří zásah, zabiják se ukáže nesmrtelným, ačkoliv v závěru dojde k směšnému odhalení, že šlo opravdu jen o strejdu z masa a kostí. Michael Myers je na úplně jiném levelu - prezentuje nedefinovatelné a nelidské zlo, které i po několikanásobném probodnutí a postřelení mizí.. a zase se v plné (nadlidské) síle objevuje, aniž by poodhalilo cokoliv ze své podstaty. Postava doktora Loomise je jeden ze stěžejních prvků filmu - on Michaela zná, on dává účinkujícím i divákovi naději, že zdejší zlo má racionální základ (ačkoliv ho nazývá TÍM, nikoli JÍM), aby jsme byli v následující scéně znovu na pochybách. Závěr je skvělou třešinkou na dortu. Mimochodem, v tomhle filmu vám opravdu nebude jedno, že vrah dýchá... 9/10 (02.11.2011)

Mno... když budu brát Halloween jako kultovní záležitost slasher filmů a přimhouřím své krátkozraké oči nad dvacetiletou J. L. Curtisovou v roli teenagera, což nesnesitelně bilo do očí a pozapomenu, že několikeré zmrtvýchvstání Myerse vyvolalo na mé tváři solidní ironický škleb, pak jsem ochotna dát 3 hvězdy. (13.03.2007)

Napínavý v každém okamžiku a přitom s minimálními náklady. Stačí jedna ulice utopená ve tmě, strašidelné datum, nečitelná postava, výrazný hudební motiv a zručný režisér. Výborné lekačky zavání skatolem, děj diváka vcucne jako černá díra, je to zkrátka parádní a kultovní horor, který navíc obsahuje odkaz na Carpenterův další slavný majstrštyk... 325 tisíc dolarů(rozpočet)/47 miliónů dolarů(výdělek v USA) (09.02.2008)

Optikou moderního diváka se může tahle klasika zdát nepochopitelnou -možná až směšnou (ty vraždy...) ale v roce 78 z toho museli lidi bejt fakt paf. Scénář je primitivní a dialogy až běda, ovšem to pomalé, plíživě nepříjemné tempo a postupné budování atmosféry, kdy ikonického vraha vidíme v doprovodu geniální hudby každou novou scénu o něco víc... to prostě pořád děsivě funguje! (31.10.2018)

Zpočátku do toho Carpenter vlétne doslova po hlavě a bez většího otálení se vrhne do napínavého divadla s mordovacími mezihrami. Jenomže tak, jak zpočátku našlápne ve všech směrech bohužel v polovině sundá nohu z plynu a se zvolněným tempem přijde i neodbytný pocit, že to co by mělo být původně napínavé (a jako, že by opravdu bylo) začne být nudné. Jakkoliv je totiž absence děje omluvitelná hlavně v případě mistrné formální hry, zde to Carpenter neuhlídal. Být alespoň trochu lepšího spádu scén, absolutní hodnocení by nebyl problém. Takhle zůstane lehce nedotažený mistrův pokus o dokonalou vyvražďovačku s jedním z nejtajemnějších a nejpsychopatičtějších zabijáků kinematografie, jemuž lze při relativní divácké zvrhlosti a s přihlédnutím k hereckému umění některých přítomných i fandit. (26.12.2005)