Zajati vesmírem

Jsou to sice slabé 4*, ale celkem zasloužené. Vadí mi, že jsme na začátku hnedka vrženi do situace, bez toho, aniž bychom více poznali ty tři astronauty, protože ze začátku jenom o nich víme to, že to jsou astronauti, až později se o nich začne ukazovat něco víc. Tenhle fakt může způsobit, že to někomu bude působit utahaně a bude ho to nudit, ale i když mi to vadí, i tak mě to spíš bavilo než nudilo. Finále to má navíc dost napínavé a dokonce tu Sověti nejsou zlo, právě naopak (!), což je u amerického filmu z doby studené války dost překvapující. Technicky je to dost na úrovni, samozřejmě na rok 1969. Nakonec ty slabé 4* dám, jelikož ten konec je opravdu dost napínavý. Jenom mě překvapuje, že jsem na tenhle film narazil až teďka a neobjevil jsem ho někdy dřív. (14.07.2019)

Studená válka skončila symbolicky ve vesmíru. Alespoň na filmovém plátně tedy. Film, který významově předběhl svou dobu. Po technické stránce ale hodně zestárl. Navíc ta přepálená stopáž jde trochu proti tomuhle jinak celkem originálnímu pra-sci-fi, tvůrcům se nepodařilo udržet napětí po dobu více než dvou hodin, on by to byl také zázrak vzhledem k tam průhlednému dějovému oblouku... (31.10.2012)

Předem děkuji za tip D.Moorovi. Příjemné připomenutí atmosféry sci-fi filmů šedesátých let. Pomalu plynoucí děj, dlouhé záběry, záhadné pazvuky vesmíru a prapodivné tóny industriální hudby budoucnosti. Bez těchto ingrediencí se žádný film té doby a tohoto žánru neobešel. Mělo to (a stále má) rozhodně své kouzlo. Díky těmto filmům si může dnes člověk uvědomit, co v začátcích letů do vesmíru lidé dokázali a hlavně s jakým vybavením. Jako bych už slyšela zvídavé dotazy dětí: "Páni, ti filmaři si ta zařízení představovali ale srandovně, taková neohrabaná, veliká". A překvapující odpověď: "Ale to si ti pánové nevymysleli, to se opravdu používalo". (12.08.2011)

Zajati vesmírem z dnešního pohledu působí spíše jako chladné procedurální drama než nervy drásající thriller - podporují to i odměřené (ač hvězdné) herecké výkony a nulový apel na emoce diváka. S emocionálním dopadem pozdějších podobných filmů Apollo 13 a Gravitace absolutně nesrovnatelné. Po technické stránce však bez výtek. Oscarové speciální efekty jsou super, ačkoliv rok po uvedení 2001: vesmírné odysey se nabízí nějaké kritičtější srovnání, triky v tomto snímku jsou stále na perfektní úrovni své doby. Dokáži si představit, jak byli diváci v kinech v roce 1969 ohromeni. Bohužel v jiných ohledech tento snímek příliš nekráčí vstříc diváckým očekáváním a empatii. (16.02.2019)

LISTEN, BABE, I.. I JUST WANT TO TELL YOU THAT I LOVE YOU! WHAT? I SAID, I LOVE YOU. I JUST WANTED YOU TO KNOW. I KNOW THAT! I JUST WANTED TO MAKE SURE!!! Mno vesmírný filmy jsou skvělí. Tenhle konkrétní má své vrcholy i pády. Začátek filmu je trochu nudný, ale to je pochopitelné. Napřed musí být vesmírná rutina a pak teprve se musí vše pokazit. Když se nepovede zažehnout motory pro cestu zpět na matičku zemi, pak teprve začíná ten správný boj o přežití. Zápory: Hackman tu byl nesympatický, nervózní a nechápu jak prošel psychotesty, když na bílém papíře viděl obilí. Scéna s manželkami = jedna velká nuda a u Cecile s rukou na monitoru jsem čekal, že začne vřískat Steven Tyler. Závěrečná ruská loď pípala jako couvající náklaďák a mrzí mě osud kosmonauta Crenna. Plusy: Crenna. Gregory Peck vypadal opravdu jako šéf Nasa a nějaký to napětí se tam přeci jen na rok 1969 našlo. Režisér Sturges opravdu uměl. (14.04.2016)