Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dramatický pořad o královně Alžbětě I., který má hvězdné obsazení: držitelka Oscara Helen Mirrenová (Alžběta) a Jeremy Irons (hrabě z Leicesteru) si zahrají po boku Hugha Dancyho v roli hraběte z Essexu. Portrét Panenské královny ve zralém věku odhaluje konflikt mezi smyslem pro povinnost a nutkáními srdce, jejími neúspěšnými milostnými románky a snahou být mocnou a nezávislou ženou bojující o přežití ve světě, jemuž dominují muži. (Viasat)

(více)

Recenze (45)

Gary 

všechny recenze uživatele

První část je skvělá a objeví se tam nejlepší okamžiky, včetně popravy sestřenky Marie a vztah Alžběty s hrabětem z Leicesteru (Irons). Druhá půlka je však zbytečně roztahovaná a skoro celá se motá kolem Roberta z Essexu (Dancy) a toho, kdo vlastně zradil královnu. Celý film je ale vcelku přirozeně natočený, i když moc peněz na kompars asi nebylo (viz. bitva proti Španělsku) a nepostrádá kvalitní herecké výkony v čele s Helen Mirrenovou a Jeremy Ironsem. 70%. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

"Alternativní" Alžběta - míněna její mladá léta ztělesněná Blanchettovou - je dámou pokročilejších středních let (měřeno tehdejší dobou), u níž se očekávání sňatku s nadějí na potomka z přání postupně mění ve vysněnou chiméru. Oč viditelněji pro ni zaniká vyhlídka na pokořující sňatek, o to více se hromadí vládní potíže "panenské královny". Ne vždycky vystačí se šarmem, ne vždy upoutá bonmotem. Situace, které vyžadují rázná státnická gesta, ji znejisťují, a to, co se od ní očekává v mužském okolí královnina dvora, podstupuje po nemalém váhání, uhýbání a odkladech. Nastane-li však rozhodný moment, v němž od ní všichni očekávají projev stranické vůle, arogance a sebevědomí, dokáže se projevit s důrazem, z něhož lordům běhá po zádech mrazivá hrůza. Žádný - i ten nejbližší - si nemůže být v odůvodněných případech jist životem. Tím spíš to platí pro proradnou, nabubřelou Marii Stuartovnu Skotskou, jejíž vládychtivost nezchladila ani nenávist jejích skotských poddaných, daná Mariinou spoluvinou na vraždě mladého manžela. Spoléhajíc na chiméry, předstírajíc sobě samé sílu, která i ve španělském případě byla utkvělou myšlenkou, pokusila se opakovaně o zvrat poměrů proti jedné z nejinteligentnějších a nejráznějších žen světových dějin. Rozdíl mezi oběma sestřenicemi tu zvlášť vyniká. Podobně Alžběta postupuje o deset let později v samém závěru svého takřka půlstoletého, dějinně přelomového vladaření. Popsaná základní data doby, k níž se tento velkorysý televizní film vztahuje, jsou i koncepcí, s níž ke ztvárnění své životní role přistoupila Jelena Mironova, posléze přijavší anglickou verzi svého jména. Její Alžbětě nechybí ani hravost, ani vtipnost, ani duchaplnost, nepostrádá však ani ráznost a ctižádostivost (díky ní pokus o španělskou invazi Filipa II. Habsburského dopadl, jak dopadl, totálním krachem). Velikost, kterou své postavě propůjčuje, je vyvažována pro muže nenapodobitelnými a nepochopitelnými ženskými stavy nerozhodnosti, tápání, nejistot, zvláštního, jakoby malodušného alibismu i prostomyslnosti, s níž stárnoucí padesátnice uvěří v domnělou lásku muže, který mohl být jejím vnukem (Robert Deveraux, druhý hrabě z Leicestru, nevlastní syn Alžbětina přítele z dětství a později milence, který se pokusil o její svržení a získání trůnu). I tady však vítězí rozum nad citem, byť s vědomím, že tato vynucená exekuce je tak trochu sebevraždou, uspišující Alžbětin skon o půdruhého roku později). Mimořádné je v KRÁLOVNĚ pojetí Stuartovny, její samolibé arogance, nedostatku nadhledu, asi ne dovršené dospělosti, které ji zcela zbavuje idealizujících rysů, propůjčených jí romantismem XVIII. a XIX. století. Jako arogantní polohlupák se stačí projevit i Mariin syn Jakub I. (na skotském trůnu VI.; jeho dcera Alžběta se stane r. 1619 po boku Fridricha I. Falckého nakrátko českou zimní královnou). Intelektuálka na trůně, kterou Alžběta Veliká nepochybně byla, jako dějinná osobnost vyniká na tomto pozadí v celé složitosti svého povahopisného půdorysu o to víc. Fyzicky slabá žena, nadaná vůlí a charizmatem, stojí na předělu středověké a novověké Anglie. A je velkou nejen svou anglickostí, ale i v podstatě šlechetným, velkorysým všelidstvím, jež jí Mirrenová propůjčila. Rovněž také zážitkem, který je vším možným, jen ne opakováním toho, co jsme zanedbali při dějinách dějepisu. () (méně) (více)

Reklama

lakikaki 

všechny recenze uživatele

Dlhé zábery bez strihu nechávajú dostatok priestoru, aby Helen Mirren ukázala, čo je to "herectvo" (hoci som ešte nevidel Kráľovnú, som si istý, že Oscara si zaslúžila), v prvej časti filmu jej navyše zdatne sekunduje dobrý Jeremy Irons. Škoda len, že druhá časť filmu výrazne zaostáva za tou prvou a miestami je neuveriteľne nezáživná, až nudná a nebyť Helen Mirren, nestála by za nič. Keby bola tá druhá časť lepšia, bolo by to o hviezdičku viac. ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Na téhle vizi Alžbětina života oceňuji zejména to, že na rozdíl od ostatních verzí, které jsem zatím viděla, ji ukazují jako poměrně vrtošivou ženskou nevzrušenou panováním, ale zato manipulovanou úplně každým kolem sebe. Samozřejmě nevím, jaká byla skutečná Alžběta a jestli jí film náhodou neubírá něco z její železné ruky, ale je osvěžující sledovat ty nenápadné zákulisní pletichy. Vlastně bych byla dost ráda, kdyby se tahle minisérie míň zaobírala romantikou a víc se soustředila na politiku, která z toho všeho vybublává, ale to bych po Tomu Hooperovi asi chtěla moc. ()

Jinny 

všechny recenze uživatele

Pěkně natočená dvojstory, z nichž ta první je o kus lepší než druhá. Mirenová zahrála Alžbětu s lidskými slabostmi, ale taky poněkud hystericky (skutečnosti asi víc odpovídala Judy Denchová v Zamilovaném Shakespearovi). Téma toho, že jako žena v roli panovnice to měla o to těžší, je tu bohužel jen okrajové. Prostě další z řady sérií z anglické historie, jejichž vysílání chronologicky po sobě by dost dobře nahradilo hodiny dějepisu. O co působivější je historicky nepřesný Lev v zimě... ()

Galerie (36)

Zajímavosti (13)

  • Cenu Screen Actors Guild pro nejlepšího herce a nejlepší herečku v televizním filmu nebo minisérii si odnesli Helen Mirren a Jeremy Irons. (Terva)
  • Za nejlepší kostýmy pro televizní film nebo minisérii získal Mike O´Neill cenu Disigners Guild. (Terva)
  • Vedoucí produkce Barney Reisz vyhrál cenu americké AFI TV v kategorii nejlepší televizní pořad roku 2006. (Terva)

Reklama

Reklama