Rocky Balboa

Legenda se vrátila a takřka v plné síle. Začátek filmu je dost sentimentální, neustále vzpomínky, ale je to tak asi správně. Přestože je závěr filmu přitažený za zbytky Paulieho vlasů, rozhodně se jedná o vydařenou tečkou za jednou legendou. S výjimkou pátého dílu jsou všechny díly velmi podařené. Díky Rocky, díky Slyi! (18.11.2009)

Čo mohlo dopadnúť ako Slyova prehra s jasným K.O. na všetkých úrovniach, nakoniec skončilo minimálne remízou, ba dokonca pre mňa aj výhrou na body (záleži, ako dôverne si tykáte s obsahom pojmu "nostalgia"). Najnovší Rocky vás neosloví ničím, čo by jeho predchodcovia už viackrát nezdôraznili - dokonca aj spomínaná rozdielnosť svetov, názorov a prístupov tu vždy bola, či už charakterizujúca alebo poplatná dobe. Túto dualitu podtrhávajú spracovaním aj povinné dve videoklipové sekvencie - tréning a preklenutie jednotlivých kôl v záverečnom dueli -> na jednej strane ústredná Contiho melódia dokáže stále spoľahlivo napumpovať adrenalín i do oldschool tréningu ako i samotného aktéra, na strane druhej strihačská exhibícia v spojení s obľúbenou kolorizáciou obrazu v záverečnom zápase viac upozorňuje sama na seba ako vťahuje do zápasu (oproti perfektne vygradovanému záverečnému kolu). Vo výsledku, ktorý je na prvý pohľad na nerozoznanie od prvého dielu, sa však kruh krásne uzavrel. Jednička bola o potrebe mať svoj sen, resp. cieľ, za ktorým sa oplatí ísť. Šestka ukazuje, čo robiť po naplnení svojho sna, resp. čo z neho zostáva. Ukazuje, že cieľ nie je statickým bodom v diaľke, ale už samotná cesta k nemu je jeho naplňovaním. A keď ho dosiahneš, cesta nekončí, ale pokračuje ďalej, len je už navyše lemovaná poznaním. Rocky 6 je tu rovnako pre divákov ako aj pre samotného Slya, ktorý do nasledujúceho výroku "But it ain't about how hard you hit... it's about how hard you can get hit, and keep moving forward... how much you can take, and keep moving forward" vložil pravdepodobne väčší kus svojho srdca než ním vytvorená fiktívna filmová postava. A tak to má byť. (22.12.2006)

Stejně jako postava ve filmu, ani Sly se nikdy nevzdal a přes kroucení hlavou řady oponentů ke vzniku dalšího pokračování natočil důstojné a upřímné rozloučení s legendárním outsiderem. Přímočaře a nostalgicky vypráví osudy stárnoucího Rockyho, který každé ráno za tónů sympatického soundtracku sype ptáčkům, krmí želvy a rozjímá u hrobu své milované Adriany. Vzpomíná, užívá si zaslouženého klidu, jeho nepřítelem nejsou upocení atleti v ringu, ale vlastní pocity a vzpomínky na doby minulé. Úvodní hodina příznivce série příjemně uspokojí; řada moudrých slov, které Rocky pronáší, pohladí. Stallone se ve „svých rolích“ chová naprosto suverénně a jednoznačně si pochybovačné diváky získává. Nikdo mu nevěřil, tady je odpověď. Nechybí mu nadhled (vzhledem k věku), hravost. Závěrečná půlhodina pak bohužel brnká na strunu modernějšímu (střihově bohatšímu) pojetí. Tréninková pasáž je vzhledem k předešlým dílům neuvěřitelně odbyta a během závěrečného zápasu se jen těžko slučují vizuálně ostré scény s předešlým poklidným, melancholickým dějem. Jedenašedesátiletý Sylvester Stallone to přesto dokázal a to se vztyčenou hlavou!! Nostalgie prostě dělá své!! (14.02.2007)

....úpadek těžké váhy a celého sportu. Svět boxu čeká na bojovníka, který by nadchl svým zápalem.... Nostalgický vzpomínání stárnoucího CHLAPA, jeho přátelé, známá místa...Nebejt to Rocky, tak toho dědka nikdo neposlouchá a já to dávno vypnu. Ty dialogy mě nebavěj! (,,jestli to chcete a musíte udělat, tak to udělejte" - například). Hodina pryč a zatím to vidím tak na 2+. A do toho všeho jeho infantilní synek. Toho bych knockautoval zase já! Kecy, kecy, spousta keců. Pak příjde zápas. Kemera dobrá a háky působěj věrohodně. Jo, TOHLE je ta pravá vzpomínka na Rockyho! A jestli na jeho konci uroníte slzu, tak Sly dosáhl to, co chtěl. Nevím, jestli to není málo, ale ČAS NÁS VŠECHNY JEDNOU DOHONÍ.. (19.10.2007)

Tak se mu to přece jenom podařilo! Stejně jako Rockymu, ani Stallonemu moc lidí ze začátku nevěřilo, ale nakonec nám předvedl film, podle kterého by se měla loučit každá filmová legenda. Už z trailerů vyzařovala nostalgie a taková oldschool atmosféra. A přesně tak (a ještě líp) to funguje i ve filmu. Nostalgie na ty lepší Rockyho díly (hlavně 1. a 4. díl) se ztupňovala a ke konci už na mě atmosféra dolehla úplně. Sly si toto své rozloučení s jednou ze svých hlavních postav opravdu vychutnal, do které dal (nebojím se to říct) i kousek svého srdce. A to je velice dobře a tento díl se řadí po boku 1. a 4. dílu k těm jeho nejlepším. (06.01.2007)