Paprika

Děj "mírně" nepochopitelný, přišlo mi, že se to celé točí jen kolem snu, přesněji kolem barevného kouzelného průvodu plného buď šílených japonských představ nebo přímo prvků japonské kultury... Nebo přišlo jen mně, že všechno vychází z onoho průvodu? Každopádně, společně s hudbou (autor Susumu Hirasawa) byl tohle nezapomenutelný zážitek. A kdyby bylo v celém tomto díle čitelné nějaké srozumitelné poselství, byla bych schopná dát i 5 hvězdiček. ~(4,2★)~ (18.02.2009)

Kde čmuchali bratři (dobře, tak teď už jenom sourozenci, když se Larry nechal předělat na ženu) Wachowští po nápadech při vytváření Matrixu, bylo po zhlédnutí vynikajícího Ghost in the Shell už všem jasné. Ale že by i Nolan loupnul okem při psaní Inception po nějakém japonském anime? Dosti možno. A dosti možno to mohla být právě Paprika, která má v prvé řadě precizně vybroušený soundtrack, jenž je kapitolou sám o sobě, dále vrstevnatý detektivní příběh, v němž jsem se nejdříve trochu ztrácel, ale tak po první čtvrthodině mi všecko cvaklo do sebe a užíval si snímek na plné obrátky, a spád, jenž vám nedá... spát. Ach jo, kéž bych měl ve snech také Papriku! *fňuk* (26.11.2011)

Fanoušci anime a zároveň fandové Počátku Christophera Nolana mají jeden potencionální výrazný filmový rest- Papriku. Poslední animák režiséra Satoši Kona je naprosto šíleně překombinovaná vizuální pastva pro oči, který je plný naprosto bravurních nápadů, které díkybohu zároveň drží při sobě a přinášejí jednoho z nejvýraznějších zástupců anime posledních let. Ne nadarmo se Paprika nazývá předobrazem Počátku, už jen kvůli zápletce spočívající ve světě ve snech. Podobně jako Počátek je Paprika mind-fucková šílenost k jejíž pochycení veškerých prvků je zapotřebí velká dávka soustředěnosti. Satoši Kon dle předlohy spisovatele Jasutaky Cucuia vytvořil do detailu propracovaný film, který plně využívá svého potenciálu a zároveň je velmi chytrý a sedne spíše starším divákům. V první půlce možná Paprice přece jen chybí ten pořádný rozjezd, jakmile na něj ale dojde tak dojde na totální vizuální šílenosti, které jsou ale šílené v tom nejlepším slova smyslu. Paprika má vizuální dravost, bravurní atmosféru a především skutečně drží dohromady. Jedná se o typ filmu, který sice není dokonalý, přesto ale obsahuje spoustu důvodu kvůli kterým by si ho měl divák pamatovat. Po stránce animace je naprosto dokonalý, zároveň má v sobě ale mnohem více než vrcholné animované kvality. I hudba Susuma Hirasawi ve finále dodává závěrečnému zážitku hodně a především je Paprika ten typ filmu, který je postupně dokonalejší a dokonalejší. Čert tam skutečně vem první tempově slabší půlku, protože druhá půlka je výrazně lepší a především vše dospěje k bravurnímu finále, která oficiálně z Papriky dělá bravurně napsaný animák, který je strhující v mnoha ohledech. Paprika není dokonalá, nicméně je ale nejen zajímavá ale i velmi povedená a naláká k tomu dohnat si zbytek tvorby Satošiho Kona, protože se proslýchá, že Paprika je vlastně myšlenkovým a animační kombinací všech tří předchozích Konových filmů- Perfect Blue, Herečka tisíciletí a Tokijští kmotři. Krom tempa bych ve finále snad vyčetl i jisté pochybně přehnané nápady a možná občasné opakování již dosud viděného, přesto jde ale o strhující zážitek, který stojí za to vidět..... (18.08.2020)

První hodinu vynikající thriller udržující diváka v neustálém pocitu nejistoty, co je reálné a co je sen. Navíc vybízí k zajímavým otázkám - chtěli byste své sny sdílet s někým jiným? nechali byste do nich někoho nahlédnout? a co když by se vás nemusel ptát? Závěrečná půlhodina, kdy se všechny sny slejí dohromady, ale naneštěstí úplně nevysvětluje, jak se to celé děje a k čemu to bude padouchům dobré. Inu na sny se holt logika aplikovat nedá. (25.07.2010)

Fantazia japoncov nepozna hranic. A tento kusok je toho hadam najlepsim prikladom. Verim ze tento film, bude pre niektorych divakov nestravitelny. Prepracovane charaktery, epicky pribeh, dojimave pribehy....to su veci, ktore ma vacsinou na anime dostanu. Pri paprike je to vsetko potlacene do uzadia bezuzdnymi fantasmagorickymi snovymi viziami, ktore su vskutku neobvyklym a posobivym adiovizualnym zazitkom, bohuzial, ziadny vyraznejsie stopy, ci emocie to vo mne nezanechalo. Chybala mi hlavne opora v podobe kvalitnych charakterov s ktorymi by sa dalo sympatizovat (Satoshiho Tokyo godfathers v tom naopak naozaj vinikal) Nechcem tym tvrdit, ze film je len prazdna nafuknuta bublina. To nie. Dockate vyrovnavania sa so zivotnymi traumami, ci potlacovanymi citmi....stale sa vsak nedokazem zbavit pocitu, ze tentokrat forma velkym predstihom zvitazila nad obsahom. Nechcem vsak nikoho odradit. Z okolnych komentarov a hodnoteni je jasne, ze mnoho ludi si tento zaujimavy kusok skvelo vychutnalo. No pre mna je to takym malym osobnym sklamanim. Druhe zhliadnutie mozno moj pohlad pozmeni. Zatial (7/10) (21.07.2007)