Protektor

(3,5* - je to smutný, ale to zaokrouhlení vejš je opravdu za pouhý fakt, že jde o ČESKÝ film - a i tak se mi do toho moc nechce, no snad už si to nerozmyslim ... každopádně Najbrt za osobitost dík & za tu zažrávací melodii nedík) (17.11.2009)

Po druhém zhlédnutí s klidem prohlašuji, že se jedná nejen o nejlepší český polistopadový film, ale pro mě osobně i jeden z nejopojnějších kinozážitků letoška, který je - stejně jako VEŘEJNÍ NEPŘÁTELÉ - o vztahu skutečnosti a fikce a - stejně jako HANEBNÝ PANCHARTI - o kinematografii (tj. i produkci a promítání) dané doby. Nejedná se o další chcípáčkovský český film a na nedávnou minulost a jedince v ní se nenahlíží smířlivě, s porozumění: hrdinové mění role a nosí masky (oproti AMERICKÉM GANGSTEROVI ale nikdo nedojede na svou žánrovost, nýbrž na svou neochotu či neschopnost hrát různé role a vydávat se za někoho jiného), historie je zde traktována skrze média - film a rozhlas. Na rozdíl od (výborného) NORMALu, u kterého je styl taktéž nositelem různých významů, není PROTEKTOR formální nápodobou filmů či trendů dané doby: přestože typologie písma i způsob záběrování (většinou velké celky, polocelky a detaily, figurativní střihová metoda záběr-protizáběr při dialozích) by tomu nasvědčoval, film se vůči prvorepublikovým a protektorátním snímkům vymezuje. Děla to prostřednictvím řeči - jak té filmové (nespolehlivý flashforward v úvodu, paralelní střihová skladba dominující vyprávění, svícení, kdy se postavy ztrácejí v pološeru, ahistorická elektronická hudba, důmyslné užití diegetických zvukových efektů, na jejichž podnět reaguje kamera, popř. dialogy či monology předznamenávající následující scénu), tak jazykem postav (viz stylizované promluvy postav filmu ve filmu a autentická řeč ve filmu samotném). Nečekejte ale slast z podlehnutí iluze (VEŘEJNÍ NEPŘÁTELÉ) či potěchu ze síly filmu schopného přepsat historii (HANEBNÝ PANCHARTI), protože tohle cinefilní vyznání, zahalené kouřem drog, je zničující: plátno reflektující počínání protagonistů je exploatováno a obraz vybělen, z mrtvých jsou jen stíny a hudba (rytmizující dění) a zvuk utichnou. 10/10 (21.09.2009)

Čech je cyklistou, jenž se nahoře hrbí, dole však šlape…..A.Hitler ..... (stejně mám radši to o těch smějících se bestiích…) Cílem filmu není předvést Čechy jako národ cyklistů ani nadšení německé armády z krás Prahy. My Češi jsme vždy byli na jedné lodi. Problém byl plout po stejném proudu. A když všichni věšeli obrazy Führera na stěny, tak byl problém poznat kdo z přesvědčení a kdo něco skrýval (cokoliv). PROTEKTOR vypráví o všech. O klubu sebevrahů v realitě či lidech, kteří žili v iluzích nadějí a hrdinství. A kromě toho, že je obsazen herci, na které se hodně dobře dívá a hlasy, které se krásně poslouchají – (myslím tím normální lidské dialogy), dokáže zobrazit onen gigantický boj uvnitř člověka a vyloudit nervózní pocit z vlastních odpovědí na otázky JAK JÁ? CO BYCH DĚLAL? JAK BYCH SE ZACHOVAL? A jelikož odpovědi nejsou až tak přesvědčivé, jsem silně emočně rozhozen. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímá mě, jaká rozhodnutí za války byla či nebyla rozumná. 2.) Chci vidět nejlepší český film posledních (xx) let – číslovku si dosaďte sami. 3.) Zajímá mě, co znamenal vznik protektorátu. 4.) Pletu si slova ,,protektorát“ a ,,proletariát“. 5.) Jsem připraven si ,,čuchnout“ k beznaději. 6.) Nevěřím, že češi dokáží natočit nadprůměrný film. // Možná, že 5* je moc, ale kdo ví, kdy zase budu mít příležitost vidět takovýto ČESKÝ FILM! PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (13.04.2010)

70% O nejlepším polistopadovém filmu bych nemluvil. PROTEKTOR má pár zajimavých nápadů ve scénáři (celý vztah Hany s promítačem, věšení nápisu "Židům vstup zakázan" na transportační středisko), moc mě ale nebavil odstup od postav, se kterými se absolutně nedalo sžít a na konci mi bylo docela jedno jak to dopadne. (17.09.2010)

Opravdu stylově filmový příběh o období protektorátu a v něm o protektorovi vlastní židovské ženy. Trailer: http://www.csfd.cz/film/223876-protektor/videa/ (11.10.2010)

Protektor je snímek o vězních ve svých vlastních domovech. Ať už je to Jana Plodková zamknutá ve svém bytě či český národ ve svém státě. V momentě, kdy se pokusíme uprchnout nebo přemoci stráže, je tragédie nevyhnutelná. Marek Najbrt vzal to nejlepší z evropské kinematografie,šmrncul to tím lepším z české tvorby a nakonec natočil suverénní dílo, co nepotřebuje jakékoliv výmluvy. Jen škoda, že Protektor nebyl aspoň z části němý. Ubylo by banálních dialogů, které fungovaly asi tak jako retardéry na dálnici. Na druhou stranu je nutno dodat, že takto sebevědomý střih jsem zatím nikde v českém filmu neviděl. O říšského protektora tu ani tolik nejde, Najbrt se soustředí spíše na titulní hrdiny a snad právě proto mi Protektor přišel jako Czech made Nouzový východ. Což je lichotka pro český film v podstatě nevídaná. (24.09.2009)

Příjemný šok z myšlenkově i formálně naprosto suverénního českého bijáku. Opravdu moderní a osobitá filmařina. 90% (25.09.2009)

Vynikající film téměř nejen na naše poměry. Škoda jen, že pár věcí mi přišlo nedotaženo, hlavně vztah ústřední dvojce, která se celý film nějak míjí. (16.02.2011)

Film, který vás rozhodně donutí se zamyslet. Nad čím? To už záleží na vás, na jaké otázky byste chtěli znát odpovědi... (28.01.2010)

Protektorovi jedna protekční navrch za dvojnici Sadako (Mi Nü-Chai) v hl. ženské roli. (13.05.2011)

Neuvěřitelně citlivý a působivý film světového formátu. Přirozenost herců (všech!!) je odzbrojující, atmosféry doby tísnivá a nad tovšechno vystupuje geniální formální stránka. Film sice občas zahapruje v časové návaznosti, je to ale jen drobná piha na překrásné tváři filmu o mnoha podobách lásky. O lásce k ženě (milovat Janu Plodkovou je až strašidelně jednoduché), o lásce k vlasti.. A v neposlední řadě také o lásce k filmu. Protektor se hrdě řadí po bok Pianisty, nebo Životů těch druhých a po strašně dlouhé době cítím v kostech, že tady ten Oscar není nereálný. (08.11.2009)

Vše podstatné už bylo řečeno, tak snad jen: Nejlepší český film za poslední léta. (10.05.2011)

Tedy žádný převrat se nekoná. Je to možná (technicky) o třídu výše, než průměr současné české filmové produkce, ale v rámci filmové produkce obecně je to právě jen přinejlepším průměr. Jako by každý ze tří scénáristů psal něco jiného, jeden se zabývá morálním dilematem, druhý vnitřním světem ženy uzavřené ve svém obýváku a blízkém kině a třetího zajímal rozpad manželského vztahu. Nedrží to pohromadě, občas to díky přeskakování v ději působí zmateně a hlavně svět filmu působí dost neživotně, jakoby se události týkaly jen pár lidí a za okny okolních baráků nikdo nepřebýval. Scházel mi trochu hlubší rozbor morálních dilemat, strachu a odvahy, stejně jako trochu ucelenější postavy. V podstatě nebylo komu fandit, jediná sympatická postava je z děje odstraněna hned na začátku, aby se objevila už jen na skok. A celé to míří absolutně do ztracena. (04.10.2009)

-"Ty nejsi nebezpečná, ty jsi jen úplně pitomá." Jo, souhlasím. Ale Budař a Daniel opravdu dobří. Kvalitně natočený film, který mě nechává kompletně chladnou. Z velké části zapříčiněno tím, že je mi Jana Plodková bytostně nesympatická a její herectví mě neoslovuje do takové míry, že bych to skoro prohlásila neherectvím. Za formální pičičandičky, barevnou strohost a atmosferickou sevřenost přidávám další hvězdu. (18.04.2010)

Nemůžu říct, že by se mi film vyloženě nelíbil, ale nemůžu ani říct, že bych byl v jakémkoli ohledu nadšený. Plně se shoduju s výhradami mých oblíbených uživatelů flankera.27 nebo Phobie. Podle mého jde o čistokrevný průměr, navíc vzhledem k nedostatku financí a možná i filmařské invence spíš televizního charakteru. Pomáhá tomu protektorátní téma a motiv židovské genocidy, ale to už jsou náměty zpracované mnohokrát v minulosti a často i lépe. Jenom nezbývá, než si povzdechnout - pokud jde o jeden z nejoceňovanějších polistopadových snímků, podle mnohých nadšených komentářů pak dokonce o vrchol, pak je to se stavem české kinematografie ještě vážnější, než jsem si myslel. Jana Plodková je zajímavá a neokoukaná, její stylizace do postavy prvorepublikové filmové hvězdy celkem přesvědčivá, ale to je na velký filmový zážitek málo. Celkový dojem: 60 %. (14.05.2011)

Po příchodu do kina jsem tajně doufal, že to bude výborný film. A moje přání se splnilo. :-) Atmosféra (a beznaděj) tehdejší doby na mě dýchala snad z každého záběru, příběh byl napínavý, vztah hlavních protagonistů víc než uvěřitelný, stejně tak obě postavy dobře napsané a zahrané a pak sice smutný, ale zároveň krásný konec. Za zmínku stojí velice orginální a zajímavá zvuková a stejně tak obrazová stránka s prostřihy s koly. Bohužel mě nenapadají ta spávná slova, abych vystihl své pocity z tohoto filmu, tak to zkusím vyjádřit aspoň plným počtem *, ikdyž si uvědomuju, že trochu nadhodnocuju. (11.11.2009)

Protektor je pro mě překvapivě poměrně špatně uchopitelný film a po jednom zhlédnutí jsem si dlouho nebyl jist jaké hodnocení mu přisoudit. Důvodem jsou dva diametrálně odlišné pohledy, kterými musím k filmu přistupovat. Tím prvním je hodnocení děje, ze kterého jsem nebyl nijak nadšen. Pokud z kostry odejmeme všechna ta okrasná cingrlátka, zůstane nám poměrně triviální kostra, která nemá nápaditosti ani co by se za nehet vešlo. Sonda do života dvou manželů, mezi které je vlivem nově nastupujícího režimu vražen „zátaras“ (překážka či jak to nazvat), dnes již nikoho příliš nepřekvapí. O to hůře, že tenhle snímek ve své hlavní dějové lince nepřichází s žádnou nečekanou odbočkou a dopajdá k rozhodně ne nečekanému konci (trestu?). Jenže je tu i druhá rovina a ta je příjemně osvěžující a pro mě i velmi překvapivá. Protektor je ve svém pojetí doby velmi moderní. Podobně jako např. Marie Antoinetta se nebojí používat současných výrazových prostředků k zobrazování minulosti. Nejde tu jen o elektronický hudební doprovod, ale zejména o chování a obecnou mluvu jednotlivých postav, které jsou svým vyobrazením velmi blízké dnešním lidem. Přiblížení doby tak probíhá pouze díky kostýmům, prostředí a dobovým reáliím (těm se ovšem nepodřizuje!). Ve výsledku na mě tento nadmíru sympatický počin působil jako příjemná, jemně přidrzlá divadelní inscenace obohacená o moderní přístup, nejsem si však jist, nakolik je potlačen onen český element, který znemožňuje přijetí filmu v cizině. (04.05.2010)

Kdo má jedno varle, ať zvedne pravou ruku..! Tak ten rakouský syfilitický čalouník tvrdil, že Čech je cyklista, co se nahoře hrbí a dole šlape a já za sebe dodávám, že pokud má úsměv na tváři, vyjede i sebeprudší kopec. A bez řetězu.. Skvělý výkon českého Pee-Wee Hermana M.Daniela, zvuk a hudba snesoucí světová měřítka (ten "cyklistický" motiv je úchvatný, úplné Vertigo) a temná atmosféra protektorátní Prahy, jenž vypadá, jako by se nad ní střídala polární noc se smogovou inverzí, nicméně s ohňostrojem superlativů bych byl u Najbrtova dramatu o odvaze a zbabělosti v odporné době přeci jen zdrženlivější. Místy se mi totiž nezdála ta příběhová zkratkovitost, některé přes koleno lámané (kvazi)alegorie (neberu ovšem na ně autorovi svaté právo), či třeba "ordinační" výkon nositelky dvou lentilek pod kobercem S.Novákové, ale na druhou stranu si člověk říká, že k českému filmu je nutno dlouhodobě přistupovat jako k vlastnímu dítěti na koncertě flétny. Komu odpustíte nějakou tu falešnou notičku, když ne mu..? (11.05.2010)

Trochu bez šťávy a ve druhé třetině i bez tempa, ale jinak společně s novým Hřebejkem nejvýraznější počin za uplynulou pětiletku. Snad ty Oscary vyjdou. (30.09.2009)