Robocop

Lze ocenit snahu za zajímavou psychologii a nejednoznačnost hlavní i vedlejších postav. Tedy absence tupě přímočarého děje - díkybohu. Ono to, co frčelo v osmdesátkách, by zcela jistě na chlup stejně (jen v novém hávu) nefrčelo teď. Film překvapivě nejvíce selhává v akci, které je jednak málo a není nic moc. Od 100 milionového akčňáku bych čekal větší nášup. Zároveň je vidět, že tvůrcům chyběl kumšt na velkolepější a hlavně detailnější výpravu, jasně viditelnou například v podobně drahém, avšak mnohem lépe provedeném Minority Report. (16.02.2014)

V prvej polovici RoboCop pozoruje psychológiu premeny človeka v robota a naťukáva otázky etiky, aniž by mu chýbali prvé náznaky vizuálnej efektnosti. V druhej polovici sa film zrýchli a dôkladne budovaná dramaturgia sa rozpadne (zvrat, ktorý nechápu ani jeho stvoritelia (tzn. ani sám scenárista), kedy si RoboCop sám nastaví ako prioritnejšie riešenie svojej minulosti než prebiehajúcich zločinov, je začiatkom tohoto rozpadu) a zo zaujímavého sci-fi sa stáva akčný výplach. Akoby film Padilhovi prestrihali a skrátili producenti kvôli vyhoveniu konzumnejším divákom, ktorí viac než akčný výplach nepotrebujú. Škoda. Cynické pohľady na medzinárodnú politiku USA a zopár vydarených vtipov ("Ja som iba z marketingu!") svedčia o tom, že nový RoboCop mohol byť rovnocenným remakom, nastaveným zrkadlom spoločnosti chytro posunutým do nového tisícročia. (15.02.2014)

S Robocopem to má společného jen Detroit, Poledourise a nemotornou drůbež Eduarda dva sta devět. Spíš jsem v tom viděl uhlazenou blockbusterovou šablonu ala Iron Man. Bez nadhledu, charismatu Downeyho jr. (co si budeme nalhávat, kdyby na místě Kinnamana byl mroží bořič mýtů Hyneman, vyšlo by to nastejno) i PG ratingu, jenž není určen abonentům časopisu Sluníčko.. Jestli chtěl Padilha zase zvednout pravici, neměl šanci, protože Hollywood mu na ni hodil americkou vlajku - jen nedokážu posoudit, jestli se Josého paže vrátila sklesle k trupu, či posloužila jako stožár. Nejvíc mě však zaráží skutečnost, že film postavený na konfrontaci robotiky a lidského faktoru je absolutně bez duše i bez toho, co už nemá sám Robocop a čehož ztráta trvale ovlivní sexuální život manželů Murphyových. Navzdory stéblu komisaře Gordona v bílém plášti, tonu ve zklamání.. (30.05.2014)

Dost překvapivě je v novém ROBOCOPOVI akce sekundární /a nijak omračující/ a psychologie hlavní postavy primární. Padilha si vzal podvratný podtón Verhoevenova originálu, ale oproti němu se o dost víc zaměřil na Murphyho psyché a postupné sžívání s novým tělem a ztrátou starého. Nadupané obsazení ve vedlejších rolích /Keaton, Oldman, Jackson/ a využití skladby Hocus Pocus od FOCUS je pak je pak jen třešničkou. (18.02.2015)

Tak nějak na půl cesty. Verhoevenovu klasiku nijak neglorifikuju, takže jsem k Padilhově předělávce přistupoval bez předsudků, ale nakonec si mě nějak výrazně na svou stranu získat nedokázala. Jako akčňáknový Robocop svými akčními scénami nestrhne a jako satira je příliš nedotažený, ačkoli nějaké nadějné náznaky v něm jsou. Ale celkově prostě takové nevýrazně mdlé. (04.05.2014)