Televarieté

Tento zábavný pořad jsem sice sledoval už v dětství, ale tehdy jsem humor Dvořáka a Bohdalové nechápal. Navíc mě strašně nudilo to množství tanečních a baletních vystoupení ve stylu Ein Kessel Buntes, tyto předěly bývaly většinou mnohem zdlouhavější, než scénky a dialogy ústřední dvojice. Nedávno jsem plno scének shlédl na Youtube a také si poslechl dialogy, které kdysi vyšly na CD a musím říct, že bez toho zbytečného kabaretního balastu kolem, jen čistě mluvené slovo, je to docela povedená sranda. Proto uděluji průměrné 3 *. (07.07.2020)

Dramaturgické oddělení zábavných pořadů tehdejší Československé televize stálo a padalo se "svými" hvězdami. To vystihuje i vysvětlitelnou kvalitativní hodnotu pořadů, jejichž úroveň stoupala a klesala v rámci popularity tzv. konferenciérů, průvodců večerem. V případě TELEVARIETÉ a ještě několika dalších se zdá být nevýslovným štěstím aktivní účast a de facto i samotná scénáristická příprava osobnosti, bez níž by televizní tvorba sedmdesátých až devadesátých let byla pouhým stínem vlastní existence. Tou osobností nebyl nikdo menší, než Vladimír Dvořák, pro něhož se oblast humoru a zábavy stala nejen milující profesí, ale zejména vyplněním životního snu. Druhou polovinou úspěchu tohoto pořadu byla herečka Jiřina Bohdalová, která se vedle Dvořáka dokázala prosadit jako výborná glosátorka anekdot a se stoupajícím počtem epizod i jako nenahraditelná partnerka. Defilé krátkých scének z manželského, sousedského a pracovního soužití nepostrádá pečlivou pointaci a zejména bravurní přesnost lidských charakterů, perfektně odezíraných ze života. Vyplňující pěvecká a taneční vystoupení dnes sice postrádají aktuální nadčasovost a často zůstávají uvězněna v době svého vzniku, byť nepamětníkům připomenou řadu špičkových zpěváků na vrcholu kariér. Palčivý pocit absence tohoto pořadu vyvstává zejména v současnosti, kdy se zdá, že odchodem osobností typu Dvořáka nebo Horníčka definitivně skončila éra kultivovaného humoru. Je to ztráta nejen pro nás, ale především pro budoucí generace, jež ochuzeny o tyto velikány, přicházejí o vzácný dar moudrého klaunství. (12.08.2010)

Jestli něco vytknout legendárnímu hudebně zábavnému dítěti multifunkčního všeuměla Vladimíra Dvořáka, tak snad jeho snahu zavděčit se východoněmeckému vzoru Ein Kessel Buntes, která ho v některých očích může devalvovat na lacinou normalizační estrádu. Když si však odmyslíme maďarské žonglující bratry Tomaje a Arpáda zůstanou nezapomenutelné komické výstupy (mnohdy skrytě odvážné) dvojice Dvořák & Bohdalová, které by mohli sloužit jako učebnice současným televizním bavičům. (19.01.2015)

Jak trefně poznamenal jeden můj kamarád: "Když v nepatřičné situaci někdy dostanu záchvat smíchu, snažím se vzpomenout si na něco hodně smutnýho, třeba na Televarieté". Pro mě zůstane tahle normalizační estráda prostě sračkou, která podsouvala divákům coby miláčky národa Ivetu Bartošovou, Jiřího Korna, Josefa Laufera, Pepíčka Zímu či Ein Kessel Buntes. (14.09.2011)

Bolšan Dvořák (nechápu, jak někdo může napsat, že se trefoval do režimu, když on sám byl kovaný soudruh a věrný slouha bolševika) v kombinaci s vlezlou Bohdalovou. K tomu přehršel uvedomělých soudruhů. Odpadní estrádní zábava, která by měla být vymazána z archivu. Hitparáda pokřivených posluhovačů každého režimu. (30.12.2017)