Režie:
Duncan JonesScénář:
Nathan ParkerKamera:
Gary ShawHudba:
Clint MansellHrají:
Sam Rockwell, Kevin Spacey, Dominique McElligott, Kaya Scodelario, Benedict Wong, Matt Berry, Malcolm Stewart, Gavin Rothery, Edgar ArreolaObsahy(2)
To nejtěžší, co tě může potkat 250 000 mil od domova, jsi ty sám. Astronaut Sam Bell (Sam Rockwell) je jediným zaměstnancem pobývajícím na měsíční základně firmy Lunar Industries, se kterou uzavřel tříletou smlouvu. Jeho úkolem je kontrolovat jinak plně zautomatizovanou těžbu vzácného plynu Helium-3, který je na Zemi používán jako palivo. Spojení mezi základnou a Zemí není kvůli pravidelným poruchám téměř možné, a tak je Samovým jediným společníkem a zároveň pomocníkem inteligentní počítač Gerty (jeho hlas namluvil Kevin Spacey). Po téměř třech letech v izolaci si Sam nepřeje nic jiného, než být zpátky na Zemi se svou ženou a malou dcerou, která se narodila těsně před jeho odjezdem. Do návratu na Zemi mu naštěstí zbývají už pouhé dva týdny. Samův zdravotní stav se ale začíná zhoršovat. Bolesti hlavy a halucinace, kterými trpí, způsobí při rutinní prohlídce jednoho z těžebních strojů téměř fatální nehodu, při které je Sam zraněn. Následně překvapivě zjišťuje, že na Měsíci není sám a co víc, že jeho svět možná zdaleka není takovým, jak se zdál být… (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (1 238)
Ačkoli je Moon příjemnou klaustrofobickou podívanou, která rozhodně má čím zaujmout, zejména pak hereckým výkonem Sama Rockwella, jde o snímek, který v paměti dlouho neutkví. Velice pomalé tempo snímku, které zpočátku nese velký podíl na působivosti tohoto díla, se bohužel s přibývajícími minutami stává spíše překážkou. ()
Další z minima kousků, které zdánlivě vyčerpané schéma podchycují svěžím a zaručeným postupem. Pomalé tempo, minimum slov, zdržování se doslovnosti a otázek/odpovědí na obvyklých místech v obvyklé podobě, působivá atmosféra, založená na divákově neskonalé zvídavosti, logický a přitom překvapivý scénář, herecký koncert famózního Sama Rockwella, skromná Jonesova režie, skvostný vizuál (triky, pořízené za babku i kamera) a jako vždy spolehlivě padnoucí hudba Clinta Mansella dohromady utvářejí takřka výtečný celek, při kterém se vám nejednou zatají dech. ()
Ten film ani nechce být nějak převratný, nebo revoluční. Ale je prostě hodně dobrý. Funguje všechno. Jak perfektní Sam Rockwell, tak prostředí i hudba. Přijde mi, že čím víc má člověk nakoukáno sci-fi, tím víc si ten film užije. Například postava robota je moc príma a režisér dlouho tají jeho náturu. Klíďo se na to kouknu někdy znova. ()
Scénář: Nathan Parker .. ◙WHERE ARE WE NOW? ___ Moon za Sunshine (s kterým se nabízí nejbližších přirovnání) poměrně zaostává. Ve všem. Především ve scénáři. Duncan Jones měl v hlavě krátkou povídku o těžařích klíčového elementu pro pokračující rozvoj lidstva na Měsíci a tu si nechal rozvést, ale obsah rozhodně není to, co by táhlo tento film. Tím je spíše zajímavý vizuál a to především exteriérů, protože kulisa základny mi připomněla spíše Stopařova průvodce po galaxii. Dále si samozřejmě dobře vede osamocený Sam Rockwell a výborný je poutavý hudební doprovod od mistra Clint Mansell. Přesto se musí Jones jako režisér ještě hodně co učit, měl dost rezerv. Zrovna inteligentně snímek také nepůsobí (klon odcestující výstřelem v dopravním modulu, takřka nulová kontrola běhu stanice ze Země, zvláště kolik a proč je probraných klonů resp. proč byl na základně vůbec důležitý lidský dohled s tak vykonstruovaně složitou zástěrkou apod.) - jistě, snímek o tom v jádru není, ale pro vtáhnutí a uvěření vývoji děje bych je považoval za důležité. I přes slušný základ se mnou Moon emocionálně či myšlenkově téměř vůbec nepohl. ___ Letošní sci-fi souboj tak prozatím vede suverénně Neill Blomkamp s District 9 a meziročně vyhrává energie přímo od Slunce než z Měsíce. ()
skoro by me tenhle filmecek minul.. ale nastesti sem se do tohoto profilu nejak dostal, precetl velice tajemny obsah, a jelikoz sem zrovna byl nazhaven na vypointovane filmy a hodnoceni vypadalo docela obstojne, vrhl sem se na to.. A nestacil sem zirat, co vsechno jde vytahnout z minimalniho obsazeni, docela pruhledne pointy (to bylo nakonec to jedine zel, vlastne ani ne tak pruhledne, ale spise rychle vyzrazene) a rozpoctu, s kterym dokazou u nas vyrabet pekelne pociny (doslova).. Duncan Jones (nikdy sem o nem neslysel a stale si jeho jmeno nevim zapamatovat) natocil perfektni one-man-show, pracujici s prostredim ala Sunshine ci dalsi komorne vystavene filmy. i pres docela jednoduchou zapletku, nijak se nesnazici vysvetlit dopodrobna, o co opravdu spolecnosti jde (na cem se pak uzivatele mohou vyzivat a hledat ruzne logicke chyby, ci konspiracni teorie..), je atmosfera mesicni temer opustene zakladny s posadkou citajici jednoho muze (opravdu jen jednoho), kteremu se nahle vse v co veril rozpusti pred ocima a robota s hlasem Johna Doea s velice peknou metodou vyjadrovani (ovsem chlad je z ni citit poradne a Jones nas tak napina az do konce - v cem nebudu rikat) tak temna a husta, ze nemuzu mit zadne vytky. Hlavne, kdyz Sam zahral svoji postavu perfektne a procitene (opravdu jsem mu to, co chtel pral), vizual mesice dokresloval dusevni rozpolozeni zminovaneho nanejvys schopne (za tech 5 mil. dolarů je to vykon) a mansell se zase jednou prekonal a prekvapive slozil genialni hudbu, ktera je takove meritko nalady... Proste skvele old school ()
Galerie (56)
Zajímavosti (29)
- Rozpočet činil 5 000 000 amerických dolarů. (Saku)
- Režisérův otec David Bowie nahrál roku 1969 píseň "Space Oddity", která je o astronautovi ztraceném ve vesmíru. (Zuzyzss)
- Model měsíční základny měl 27 metrů na délku a 21 metrů na šířku. (Saku)
Reklama