Gravitace

Alfonso Cuarón prezentuje vesmírné dobrodružství v tak komorní a beznadějné formě, v jaké jsme jej snad ještě neměli možnost vidět. Zatímco po většině podobně orientovaných snímků dostává divák chuť do zkoumání vesmíru, možná dokonce i na prožití takového dobrodružství, Gravitace nabízí pocity naprosto opačné. Zápas, překvapivě brilantní a herecky přesné, Sandry Bullock o přežití je podán přesvědčivě, a Cuarónovi se daří převést veškeré pocity marnosti a zoufalosti tohoto boje i na publikum, a to v poměrně silné formě. A ani zvlášt nevadí, že je tak činěno zejména díky kladení důrazu na ostré střídání naděje a beznaděje, kde každý kousek štěstí spouští řetězec smůly. Zejména v první třetině to má svou sílu, zvláště, nemáte-li tušení o tom, co se má odehrávat. Skvěle se tu pracuje s kontrastem, který vesmír nabízí, s jeho neprobádaností, velikostí, ale zároveň vizuální nádherou a fascinací z neznáma. Jenže tím vším dobrým stále prostupuje „mainstreamovost" se všemi svými neduhy. Ať je to trapná závěrečná berlička s navrátivším se Clooneym, burácivý hudební doprovod, rozhovor s Číňanem a jeho psy, schématičnost nebo objev mrtvol v kabině Exploreru. A to za klad pokládám i závěr, který ačkoli je ve své podstatě happy endem, nenabízí příliš velké divácké uspokojení. (03.10.2013)

Vůbec nic se nestane. Jsme tu pro všechny případy. Loď má fůru bezpečnostních pojistek. Chladící systém, ochranný obal, vakuové štíty. Reálná šance, že vybouchne, je jedna ku … Vesmír je opravdu nehostinné místo a filmu Gravitace se velmi daří přesvědčit diváka o tom, že prostředí s dýchatelnou atmosférou a gravitací umožňující zdravému živočichovi volit si pohyb dle potřeby je vlastně anomálie. Po technické stránce je skutečně film prvotřídní a vyvolává opravdu věrohodný dojem stavu beztíže. Kromě samotného pohybu předmětů (těleso setrvává v klidu nebo v rovnoměrném pohybu, jestliže na něj nepůsobí síla) tento dojem ještě umocňuje minimum viditelných střihů. O technické stránce a její reálnosti bylo a nepochybně ještě bude řečeno mnoho, já se proto omezím jen na to, co souviselo s výsledným dojmem. Po stránce navození pocitu reálnosti na mě o stupeň víc než Gravity zapůsobilo Lo Imposible. Tady těch katastrof začne být za chvíli příliš mnoho najednou a tahle přepálenost prostě i přes technickou stránku samotnou ten pocit opravdovosti kazí. Ono ve vesmíru stačí málo ke vzniku nebezpečné situace, jak se například nedávno přesvědčil italský astronaut Luca Parmitano, který se díky technické závadě skafandru málem utopil v chladicí kapalině. I ve filmu bych zkrátka trochu brzdil a myslím, že takový přesun ze zničeného raketoplánu na ISS by úplně stačil sám o sobě. Ostatně Vedle zmíněné "přepálenosti" mi dost vadilo i to, jak scénář celou katastrofu navodil. Opět za vším hledejme Rusy nezodpovědné. Nevím, nakolik se na tom podepisují kyselé hrozny, že se momentálně Američané bez Rusů do kosmu nedostanou, nebo co je toho příčinou, ale tohle si fakt mohli odpustit a vymyslet něco "neutrálního". Ale budiž, jako demonstrace možností současné kinematografie to rozhodně stojí za vidění, navíc i chování obou ústředních postav je docela dobře zvládnuté, Clooney i Bullock po dlouhé době skutečně působí jako věrohodní astronauti, kteří dokážou uvažovat a zachovat v rámci možností chladnou hlavu i ve fatálních situacích (to chybělo např. Europě Report, kde jsem hercům ostřílené profesionály zkrátka nevěřil). Oceňuju též, že příběh je lineární, soustředí se jen na samotnou záchranu a nesnaží se o nějakou komplikovanou stavbu. Uzavřu to tím, že v komentáři k Pacific Rim jsem vyslovil naději, že Cuarón napraví Mexičanům pověst. To se rozhodně stalo. Doplnění: velmi zajímavé dojmy z filmu od italské astronautky Samanthy Cristoforetti. (06.10.2013)

Míváte někdy problémy s kyslíkem? To Sandra Bullock alias doktorka Ryan Stone ho má vždycky dostatek (i když naoko ne), a to ať už na akrobatické šplhání a skákání ve vesmíru při zásobě 1% nebo skafandrovou svlíkačku pod vodou tady dole na Zemi... Ne, tak jízlivost asi není úplně na místě, chápu, že tenhle Cuarónův sci-fi svět má svoje vlastní pravidla, ale na druhou stranu se dost odkazuje na ten náš (reálný), takže si o tohle škádlivé rýpnutí docela koleduje (a nemyslím si, že bych byl zase takový hnidopich, když jakože pomíjím ten pro pánské publikum nastrčený doktorčin „úbor“ či zajímavost, že Američance dělá problém číst čínské znaky, zatímco azbuku ovládá s přehledem, u takových detailů jsem se jen pousmál). Avšak dost už bylo popichování, Gravitace vznikla kvůli něčemu jinému. Jednak, aby ohromovala publikum svým podmanivým vizuálem a výbornou technickou stránkou (s čímž souvisí i již ten zmíněný režisérův vlastní svět), a druhak proto, že se má divák zcela ztotožnit s hlavní hrdinkou, maximálně jí fandit a alespoň vzdáleně pociťovat to, co ona (tísnivý, opravdu nepříjemný pocit mixu zoufalství, dusna, bezmoci, závratě a strachu). A nutno přiznat, že právě kvůli tomuhle stojí za to na Gravitaci kouknout. Hodnotím slušnými 4*. (20.04.2014)

Je zvláštní sledovat film o dvou hercích, aniž by se jednalo o předělávku dialogové divadelní hry. Ještě zvláštnější je, když oba herci jsou známí spíše z jiných typů filmů (byť Clooney už si vesmír "očichal" v Soderberghově Solarisu), než je thriller z kosmického prostoru. Někteří poukazují na nepřítomnost příběhu, ale težko očekávat, že by v kosmu obě zmíněné postavy rozehrály milostné drama ve stylu Romea a Julie. Já tvrdím, že se Cuarónovi povedlo z minima (tím myslím fakt, že v kosmu není k dispozici tolik možností zápletek) vytěžit maximum. A jestli Sandra Bullock hrála skvěle? Ne, nehrála, ale na její poměry šlo o životní výkon. Vizuálně precizní, dějově dramatické, takže pěkných 85%. (24.03.2014)

Gravity nie je o príbehu. Toho tu prakticky niet. O jediných dvoch postavách sa dozvieme minimum, a iba k jednej z nich nám je umožnené si vytvoriť emocionálne púto. Gravity je o sprostredkovaní pocitu. Je vesmírnou survival drámou, pri ktorej sa uhýbate lietajúcim úlomkom, šetríte kyslík a snažíte sa niečoho zachytiť. Zážitkový, filmársky unikátny film, jediný svojho druhu. Ale ako dlho v nás zostane rezonovať, postrádajúc nosnejšiu myšlienku či prekvapujúcejší záver? Vďaka o život hrajúcej Sandre dlhšie, než by bez nej. Film, ktorý absolútne nemá zmysel vidieť inde než na veľkom kinoplátne. (24.09.2013)