Zůstaň se mnou

If I stay je příjemný, skvěle odehraný příběh o lásce, přátelství, rodině, životě a smrti. Líbí se mi jak je film rozpracovaný do různých časových úseků, které značí minulost a přítomnost. Když jsem se na film chtěla podívat poprvé, do kina jsem nešla (jak jinak), nemohla jsem riskovat, že mě to zase emocionálně dostane. A i přesto, že mě to za city nechytlo tak jako to třeba dokázaly jiné filmy, příběh a dost dobře napsaný scénář, mě ale stejně nakonec dostal. Nehledně na to, že samotný trailer ve mě vyvolal zvědavé pocity - to byl také ten důvod, proč jsem se v prvé řadě na If I Stay tak moc těšila. Nakonec nemohu jinak než udělit 95% a to ne jen za dobré ztvárnění ale také za příjemné obsazení. A rozhodně nesmím zapomenout na super soundtrack, který byl naprosto originální, vzhledem k tomu, že většina písniček byla nazpívána zrovna pro tento film. - "Why do I get this feeling you're about to mess up my entire life?" (09.04.2017)

Další z řady těch životních teen dramat, které můžou nebo mohli potkat každého z nás. Nicméně musím uznat, že se mi hodně líbil samotný nápad, který mi přišel hodně originální. Jak je ale originální, tak je taky solidně emotivní a věřím, že si slabší povahy sem tam popláčou. Hlavně teda na konci, kterej v rámci tohodle smutného příběhu dost drsně burcuje. Já třeba ani nedejchal. Pro někoho je tohle patetický až na půdu. Respektive oni takovéto emotivní příběhy Amíci umí hodně slušně nadnést. Každopádně mně to ani moc nevadí. Dostal jsem přesně to, co jsem dostat chtěl. (13.10.2015)

Hezký a dojemný film, shodou okolností jsem v poslední době viděl dost podobných snímků, asi je to populární téma. Ale tento se mi líbil, Chloe Grace Moretz ukázala, že dokáže sama utáhnout film, byla fakt dobrá. Jamie Blackley jí taky celkem zdárně sekundoval. Ale jak psali uživatelé pode mnou, točit to jiný režisér, tak by to bylo ještě o něco lepší. Ovšem já dám tomuto filmu jenom 3 hvězdičky. A důvodem jsou ty pasáže, kdy se vraceli do minulosti či budoucnosti? Já jsem to totiž vůbec nepochopil, Mia měla přeci jet v pátek s Adamem na ten koncert, ale místo toho přeci jela hned s rodiči k prarodičům a měli tu nehodu. Tak jak pak následně mohla jít s tím Adamem na koncert a dále se to vyvíjet? Jako film se mi líbil, ale tohle jsem vůbec nechápal a během filmu jsem prostě netušil, jestli se to odehrává v minulosti nebo budoucnosti nebo si to ona jenom představuje... (27.04.2016)

„Na světě existují dva druhy lidí, Kim. Ti, kteří mají rádi opravdovou kávu, a ti, kteří mají rádi slaďárny se směšnými jmény.“ Hláška definující celý tento film. On hraje na kytaru, ona na cello…ji zastihne tragédie…to jsou jediné, řekněme „odchylky“ (nebo spíš variace) od neustále kopírované hollywoodské šablony na romantické drama pro teenagery, resp. teenagerky (přítomnost pana ultra Dokonalého). Klišé na klišé, pár úsměvných momentů, fajn hudba (+ propagace cella), a to je tak všechno. Vlastně (bohužel) ne, ještě jedno otravně dlouhé a snad nikdy nekončící slzavé údolí, u kterého jsem se už musel chvílemi i smát (ne, vtipné to být asi nemělo). Za mě to budou 2*. „Vážně se ve mně snažíš vzbudit pocit viny?“ – „Můžeš vybrat hudbu.“ – „A teď mě uplácíš.“ – „Zlatíčko, pocit viny a úplatky jsou lepidlem, díky kterému drží rodiče a puberťáci při sobě už po několik generací. Nevzpírej se tradici“. (14.12.2014)

Bohužel, z mého pohledu tentokrát forma ublížila obsahu. Neustálé přeskakování z komatu do středoškolské romance rozbilo obě linie, takže jsem se nedokázal ponořit ani do jedné z nich. Sotva jsem navázal kontakt s jednou, byl jsem z ní vytržen a vržen do té druhé a za pár minut zase zpátky. Po čase už to bylo skoro až otravné. Přitom, kdyby se příběh odehrával lineárně, mohl to být hodně silný film a jistě by uhrál minimálně jednu hvězdu navíc. Náznaky silných emocí tu byly velmi výrazné a občas předvedly, co by mohly dokázat, kdyby měly čas. (23.11.2016)