Den nezávislosti: Nový útok

Celý vesmír si podmanili, ale na Lidi jsou prostě opět krátcí. A navíc lidé slibují odvetu a to na jejich půdě, takže pozor. No a co že mají vyspělou technologii natolik, že dokáží vklidu zaparkovat nad celým Atlantickým oceánem, my se jich nezaleknem. Typický Emmerich! Tentokráte těch destrukcí není tolik a když tak jsou hlavně počítačové. Závěr se odehrává na poušti. Postavy jsou krajně nesympatické a ani zvolání "O můj bože." už diváka zase tolik neohromí. Příběh už není ani béčkový, ale rovnou céčkový a trošku je škoda, že humor ubyl rovnou na 0, protože tahle invaze si o něj přímo říkala, tohle fakt nemohl myslet přeci nikdo vážně. Extrémně blbé a hodně drahé. 40% (11.10.2016)

Přesně tak tupé jak jsem čekal, sice mnohem velkolepější a trikově vypracovanější než dvacet let starý poměrně legendární kousek, ovšem k čemu to je, když akce je naprosto neinovativní, všecko se děje tak nějak aby se dělo a chybí špetka nějaké hravosti, která by udržela minimálně mou pozornost. Už jsem se blížil ke dvěma hvězdičkám, ovšem finále to lehce zachránilo, alespoň do té míry, že ačkoliv půlka filmu se odehrává při soumraku, tak alespoň to finále se (velice neobvykle jelikož ve tmě se snáze produkují triky) odehrává za bílého dne na prosluněné poušti a alespoň to vypadá dobře. Celkově ovšem bída střídá nouzi a Emmerich je živoucím příkladem vyhořelého filmaře. Will Smith určitě nelituje, že do toho nešel...5/10 (12.10.2016)

V akčnom sci-fi sa stretávame ako so starými známymi, tak s množstvom nových tvárí. Medzi klady filmu patria prepracované počítačové efekty, na ktorých sa nešetrilo a občasné vtipy, nielen od Goldbluma, ktoré uvoľnia napätú atmosféru. Na druhú stranu, herecké výkony sú priemerné, dunivá hudba rovnaká ako všetky soundtracky apokalyptických filmov, dej predvídateľný. Emmerich určite odviedol dobrú prácu v prvom Dni nezávislosti, kedy novo uchopil žáner katastrofického snímku, avšak druhé dieli spravidla bývajú slabšie. Boje sú zintenzívnené epickou hudbou a prehľadne zachytené kameramanom. Na pozadí bojov sledujeme aj sebaobetovania a milostný príbeh, ktorý nesmie v správnom letnom blockbustere chýbať. Ako som si všimol, ostatní recenzenti na Independence Day: Resurgence nakydali pekných pár kôpok hovien. Až toľko, že som skoro zvolil pozretie iného filmu. Ale to by som urobil chybu. Dvojka dvadsať rokov starého originálu má všetky cnosti, ktoré môže americký film mať. Nový útok nie je výnimkou. Dobrá voľba na odreagovanie s popcornom v ruke. (08.09.2019)

Druhý Den nezávislosti jede přesně podle mustru sedmých Star Wars a Jurského světa. Pečlivě se oživuje starý svět s (převážně) novými hrdiny a hodně se brnká na nostalgickou strunu, jenže tím to bohužel hasne. Emmerich sprintuje jako zběsilý, aby se bůhvíproč vešel do dvou hodin, takže se všechno děje ráz na ráz a nikdo a nic nemá šanci vyniknout. Hlavně péče o postavy je veskrze tragická a lavíruje mezi odfláknutým kecáním a WTF momenty, pročež baví především akce. Té je naštěstí dostatek a je patřičně epická, ve finále tedy dostanete ucházející blockbusterovou jízdu, v níž se vydařené scény střídají s momenty zralými na facepalm. Nový útok prostě nepřekvapí ani nenadchne, ale vlastně neurazí. Což je vzhledem k fenomenální jedničce obrovský sešup, ale po trailerech snad zázraky nikdo nečekal. (6/10) (21.06.2016)

O dvacet let starší, pořád stejný a ... utahaný, bez překvapení a Davida Arnolda (i když se ho Kloser a Wanker snaží dost diletantsky napodobit). U prvního ID4 funguje nostalgie, teď by jeden možná hodnocení snížil, ale tehdy byli zkrátka Emmerich a Devlin mladší a celý ten popkulturní sci-fi mix jim šel zkrátka slepit lépe. Trojku netřeba. 50%. (19.07.2016)