Hunter x Hunter

Hunter x Hunter (2011) by sme mohli označil za vrchol anime tvorby. Už pri čítaní predlohy mi bolo jasné, že animovaná verzia by materiálu mimoriadne prospela najmä kvôli rozsiahlym vysvetleniam jednotlivých taktík a schopností, ktoré mnohokrát zaberajú celé strany a uberajú tak istej dynamickosti deja. Anime sa s týmto problémom v mange vysporadúva priam bravúrne, keď okrem epických sekvencií nadpozemského soundtracku Yoshihisu Hirana aplikuje postavu rozprávača, ktorý interpretuje širokú škálu fenoménov od jednotlivých schopností až po aktuálne rozpoloženie postáv. Tu by sme sa mohli pozastaviť a vzdať hold neuveriteľne prepracovanému svetu Yoshihira Togashiho, ktorý ani po tristo kapitolách stále neprestáva očarovať. Ak by som mal vybrať najlepšie obdobie (arc), zrejme by som sa priklonil k väčšine a teda ukázal na Chimera Ant Arc, kedy okrem hŕby zvratov, taktických metód a predstavenia hádam najobávanejších schopností vo svete Hunter x Hunter sú predstavované témy ako hegemónia potravinového reťazca (Keď sa Meruem pýta ľudských tanečníc prosiacich o milosť, či aj oni ušetria kravu alebo prasa, keď prosia aby boli ušetrené), filozofia vládnutia (Meruem sa pýta Poufa prečo niktoš bez schopností vyhlasuje, že je kráľ a Pouf mu odpovedá, že toto je bežné fungovanie ľudského sveta), alebo napokon samotná otázka, kto je horší: ľudia alebo mravce? alebo sú zákerní a bezcitní ľudia vôbec ľuďmi? Týmto by som však nechcel zhadzovať žiadne z predošlých období. Každé jedno má totiž pre príbeh individuálny význam a vždy je nadštandardným dobrodružstvom. Pokiaľ svoju pozornosť upriamime na jednotlivé postavy seriálu, máme možnosť nájsť jedny z najzaujímavejších charakterov v anime vôbec, ktoré konajú na základe logiky, inštinktu, či vlastného presvedčenia, ktoré je mnohokrát odôvodnené oveľa šľachetnejším úmyslom, než sme si mohli myslieť. Otázkou ale naďalej ostáva, ako je niekto vôbec schopný zachovať stanovenú úroveň po dobu sto štyridsiatich deviatich epizód a vložiť do nej dovolím si tvrdiť viac, než samotný tvorca predlohy? Navzdory tomu, že nepoznám odpoveď, štúdiu Madhouse sa to v oboch prípadoch nepochybne podarilo. (21.12.2015)

Příběh zdaleka nekončí a já mám pocit, jako bych už dokoukala čtyři seriály. Minimálně jeden z nich (ten o pavoukovi) má ode mě pomyslných 5 hvězdiček. Mangu nečtu, ale věřím, že na něj bude ještě navázáno. Celkově je to jedno z nejlepších shounen anime, co jsem měla tu čest vidět. Jak zmiňují i jiní, velkým plusem je, že se tady s ničím zbytečně ne**rou, nebojí se prolévat krev a amputovat končetiny (až mi párkrát běhal mráz po zádech). Hlavní záporák vlastně není tak úplně záporák (a bohužel už dávno není tak úplně hlavní), každopádně nejprve v náznaku a pak naprosto neskrývaně projevuje své úchyláctví až tak, že mě to na jednu stranu děsí, a na druhou děsně baví. po nějakých 70 dílech si dám chvíli pauzu. Nechci konec dohonit zas tak rychle. A když se tam objevil ten obří brouk, tak i moje nadšení trochu klesá. 30.7.2013: Tak jsem to nevydržela a dokoukala jsem všechny dosud vyšlé díly. Mutující mravenci jsou zpočátku opravdu nudní, ale s posledními pár díly jsem opravdu opět nadšená. Atmosféra přitvrzuje a tuším, že by se mohla brzy přiblížit té po 50. dílu. 8.10.2015: A jéje. Trvalo koukám přes dva roky, než jsem se dokopala, abych to dokoukala. Konec je opravdu superintenzivní. Ano, zajímalo by mě, co je ještě potom, ale neumírám zvědavostí. Výkyvy v kvalitě jednotlivých dílů mě nějak vyčerpaly. Abych to shrnula, toto je must-see jak po začátečníky, tak pokročilé ve sledování anime. Ale ten opening... ten opening vyhrává titul nejotravnější melodie desetiletí. Blázníte? skoro sto padesát dílů beze změny? Chcete, aby si děti vystřelily mozek z hlavy?! (25.07.2013)

Tak moc bych chtěl dát plné hodnocení, ale za Chimera Ant arc prostě nemůžu. Jeho sledování bylo místy až neúnosné. Je to vážně škoda, protože do té doby to byl nejlepší seriál co jsem v tomto žánru viděl. ■ Smrt je zde tak častá a natolik přirozená, že když dvanáctiletý klučina během pár vteřin vykuchá masového vraha, tak si jde chvíli na to hrát s kámošem a oba to berou jako normální věc. Dostala mě taková typická dohoda v rodině nájemných vrahů. „Tati uděláme dohodu? Zabiju dvanáct lidí a ty mi půjčíš 50 miliard.“ ■ Hodně se mi líbilo jak byl prezentován šéfík a členové první velké záporné skupiny, kterým hlavní hrdinové čelili. Zmíněný šéf své členy nebral jako podřadné loutky, s nimiž by pouze manipuloval, ale vážil si jich a jejich názorům naslouchal. Členové k sobě chovali vzájemný respekt a dokázali mezi sebou řešit problémy. Problémem bylo to, že k lidem mimo skupinu se až tak uctivě nechovali a na krku měli spoustu vražd nevinných lidí. (16.05.2016)

Kdo mě alespoň trošku zná, tak ví, že nemám úplně v lásce nekonečné šóneny. Není to tak, že by mi přímo vadily, jen jsem nikdy nepochopil tu velkou popularitu, kterou si získaly. Ať už je to Naruto nebo Fairy Tail, vždy mi takové série přišly maximálně průměrné a nemůžu říct, že bych si jejich sledování nějak zvlášť užíval. Proto se mi původně do Huntera vůbec nechtělo, ale po stálém doporučování jsem se do toho pustil. Teď už je to ale nějaká doba od chvíle, kdy jsem sérii dokončil a můžu říct jen jediné. Neudělal jsem chybu. Mohl bych tu vyjmenovat vše dobré, co série skrývá, ať už by to byl zajímavý svět, skvělé a různorodé postavy, systém síly. Nejdůležitější je ale jen jedna informace. Hunter není jako ostatní šóneny. Vše, co mi na tomto žánru vždy vadilo tady prostě není. Žádné fillery, žádná síla přátelství, žádné random zesilování postav a porušování pravidel (ano, koukám na tebe Fairy Tail), žádné černobílé postavy (absenci přímo záporných postav si nemůžu vynachválit). Už je to několik měsíců od doby, co jsem Hunterovi dal těch 10/10 a už jsem jen čekal, zda mé nadšení opadne. Ne, neopadne, vlastně se čím dál tím víc zvyšuje. Na mou top 10 zatím nemá, ale rozhodně se jedná o nejlepší šónen, který kdy vznikl a také o jedno z nejlepších anime současnosti. 10/10. (16.07.2021)

Jednoznačne zatiaľ najlepšie shonen anime aké som videl. Ma to spád, akciu, napätie, je to vtipné miestami odviazané a pritom si seriál dokázal zachovať patričnú vážnosť, krásne naanimované, epické (+OST no.1), sympatický hlavný hrdinovia, niekedy na zamyslenie, niekedy seriál nedovolí ani dýchať, že sa jedná o anime čo má už nad 130 dielov a pritom je tu badatelná absencia filerových dielov (oproti vraj pôvodnému seriálu) je veľké plus. Po 70 dieloch vôbec nenudí, vždy sa tam deje niečo čo núti človeka siahnuť po ďalšom dieli. Skvelo napísaný, vymyslený a prepracovaný počin ktorý budem v rámci žánru uznávať už naveky. 90% (10.06.2014)