Zpráva o Europě

Sám sebe se ptám, co to mělo znamenat? Koukám vůbec na Euro Report? Po půl hodině jsem nudou usnul, podruhé to samé a teprve na potřetí dokoukáno a s velkým odporem. Děj je slaboučký a nudný, že by uspal snad kohokoliv. Je deset minut po filmu a já už nevím nic, takže se mi nedivte, ale nemůžu jinak než dát odpad a to nezachrání ani slušná hudba, kterou beru jako jediný klad .. 0/10 = 8% (17.07.2013)

Kdysi jako pozdní teenager jsem ve svém literárním období napsal delší povídku, ve které jsem si dělal legraci z deus ex machina. Představil jsem kandidáta na hlavního hrdinu, rozjel zápletku, a nesmyslně ho nechal uhynout. Např. pilot zachmuřeně vyšel na ulici a spadl na něj z rozestavěné budovy panel. Nebo detektiv uháněl k případu, naboural a zemřel. Nebo vědec na horách sliboval dětem, že až se vrátí domů, udělá palačinky, utrhla se s nimi lanovka a nepřežili. Pointa byla v tom, že to nemělo pointu. Europa Report se nejen hemží neobratnými deus ex machina, ony jsou hlavní vyprávěcí metodou. Jakékoli posunutí děje znamená, že někdo zemře, zcela zas**nou náhodou a zbytečně. Já se dokonce obávám, že to je ideová konstrukce filmu, tj. "no pain no gain" dotažená do patetického absurdna... Ale čím dál víc mě tahle primitivní nota iritovala, pěnil jsem a nadšení z filmu s dobrým námětem klesalo. Čemuž nepřidala ani strašná dřeva ve všech rolích. (26.10.2013)

Hm, mix filmů 2001: vesmírná odysea (připomenul ho - kromě vizualizace - i jistě záměrný odkaz v podobě valčíku) a Vetřelec postrádá jakoukoliv inovaci obou snímků. Efekty jsou sice věrohodné, leč nijak omračující. Asi největším neštěstím je kamera - kombinace ručky a lodních záznamových kamer mi opravdu nesedla. Proč se proboha netočí normální kamerou! Jestliže Vetřelec využil těchto kamer chytře, jen pro zdůraznění skutečnosti, pak Europa Report se vydal cestou všech těch čarodějnic, monster a vhs.... Zpočátku nudné komorní drama bez zajímavých dialogů se až ke konci přehoupne v boj o přežití. Jenže tvůrci zachází celou dobu s postavami tak, že je vám jejich osud lhostejný. Říkal jsem si dobře, nechť tam všichni pojdou, mně je to fuk. Každý holt není Sigourney Weaverová, když už tedy kopírovali Vetřelce až k samotnému konci. A poslední šokující snímek? No, to jsem se tedy opravdu...s odpuštěním neposral. Nakonec ani ona záhada ničím světoborným není a mě mrzí, že z toho vyšel zcela průměrný snímek, který nakonec nepředvedl ani intelektuální orgie, ani megaakci. Napůl cesty ve všech směrech.... (13.10.2013)

Pokiaľ som filmu Apollo 18 udelil dve hviezdy, potom tento snímok ťažko hodnotiť čo i len jednou hviezdou navyše. 80% nudných s občasnými zábleskmi prebudenia na úrovni pootvorenia slabšie vidiaceho ľavého oka. Až záver konečne ponúkol čo to z drámy. Záverečná scéna ohrozujúca život posledného kozmonauta ma "príjemne" zamrazila. Záverečné zobrazenie kamerového záznamu na ktoré sme po celú dobu čakali - potešilo. Že by ma ale toto sci-fi držalo prikované k fotelke, tak to teda ťažko. (10.07.2013)

Mám velmi rád tyto klaustrofobické vesmírné thrillery. I proto na mě tento film vybafl jak zjevení, jelikož jsem o jeho existenci neměl do poslední chvíle ani tušení. S konečným výsledkem jsem víceméně spokojený, ačkoliv se rozhodně nejedná o žádný temný Horizont , tématem velmi podobnou Osmnáctku, ani Sluníčko. Europa zkrátka přirozeně vybízí k trochu vlažnějšímu přístupu a tak místo příznačných psychických kolapsů posádek, vidíme jen technické (nebo mechanické) poruchy na lodi a suché žvatlání nad nimi, a místo nekompromisních vzájemných vyvražďovaček, vědecké bádání po mikrobech. Thriller je to tedy jen velmi okrajový, kdy většinu stopáže posloucháme erudované rozbory, jak vyvrtat díru do ledu, kam plout s průzkumnou ponorkou, kde sebrat vzorek ledu a kolik vzduchu ještě chybí, aby se dalo bezpečně vrátit zpět. Neměl jsem s tím víceméně problém, zvláště když posádka umírala, i když ani ne tak díky cizímu měsíci, jako vlastní demenci. Bohužel, ze slibovaných mimozešťanů se dostavila jen permanentně svítící pupeční šňůra pod ledem a místo aby se děj primárně soustředil na to nejzajímavější, polovinu filmu zabíraly nesmyslné flashbacky na události, které občas zcela splývaly s aktuálním děním, takže se místo nějakého obdivu filmařiny a pokusu o trochu té náročnosti, dostavily jen apatické rozpaky a tlačení děje dopředu. Ovšem, vzhledem k tomu, že podobných filmů je jako šafránu a všechno to působilo tak nějak uvěřitelně (včetně efektů), pod 75% jít nemohu. (07.07.2013)