EXODUS: Bohové a králové

Ridley Scott oficiálně ztratil filmařskou jiskru, po nudném Prometheovi a wtf Konzultantovi další zásah úplně vedle. Řemeslo je sice zase skvělé, ale co na plat, když postavy vlastně nikoho moc nezajímají, atmosféra často skomírá a ve výsledku celý film dostává na prdel od dvacet let starého animáku. 50% (30.03.2015)

Ridley Scott takéto filmy vie. V tomto žánri je Exodus žiaľ jeho najslabší film, ale aj tak ma bavil. Ako som už hovoril, Scott takéto filmy vie. Aj tu nám naservíroval pôsobivú výpravu, kulisy, (opäť) fajn kameru Dariusza Wolskiho, dobrých hercov (Bale, Edgerton), fajn hudbu, efekty a akcie. No aj keď sa na to pozerá pekne, aj keď sa to počúva pekne, pod tým všetkým je tento film dosť prázdny (celý film tu Mojžiš v podstate len "precestuje" namiesto toho, aby nám film ukázal skutočné problémy) a hlavne nevyužitý. Scott to natočil dobre tu mu nieje čo vyčítať (možno by to chcelo trochu prestrihať, aby sa pridalo na tempe, ale ani to by moc filmu neprospelo), hlavný problém vidím v scenári. Aj keď je film dosť dlhý, síce moc nenudí, ale medzi Mojžišom a Ramsesom to na platne vôbec neiskrí. Exodus ponuka (alebo skôr neponúka) až strašne slabé vyhrotenie tohto dua. A to sú hlavné postavy! O nič lepšie na tom nie sú ani tie vedľajšie, ktoré sú tiež dobre obsadené (Turturro, Weaver, Kingsley). Na prvý krát sa to dalo pozrieť, ale na druhý alebo nebodaj tretí už to určite nebude taký dobrý zážitok, ako jeho lepšie kúsky s historickej doby - Gladiator, Kráľovstvo nebeské, Robin Hood. Obľúbený soundtrack: Returning To Memphis, Exodus, Into The Water, Moses' Camp. 80% - 4* (13.04.2015)

Exodus je klasický historický Ridley Scott, což jsem po příšerném Konzultantovi přímo potřeboval. Obsahuje epický příběh, nabízí brutální válečné scény a místy i neuvěřitelně natočené záběry, které mě budou děsit i ze spaní po ještě hodně dlouhou dobu. Třeba právě zrovna těch deset egyptských ran. Také má na svědomí kvalitní hudební doprovod a skvělé herecké výkony a tak mě na filmu trápí jedno jediné. A to je fakt, že kdyby Ridley vydal do kina tu čtyř hodinovou verzi, zřejmě by všechno dávalo smysl. Já si zhruba ve třetině filmu skočil v kině na záchod. Pryč jsem byl asi minutu a po minutě jsem byl v šoku, jak se příběh posunul. Zrovna jsem asi trefil blbej moment. Každopádně místy je dost znát, že RIdley musel stříhat, aby se vyšel alespoň do dvou a půl hodiny. Nicméně to všechno nic nemění na tom, že na tomhle filmu si jinou kritiku snad ani najít nemůžu. Nechápu zdejší znalecké názory, co se tady jak z kopírky shodují, že tohle je jeden z nejhorších filmů Ridleye Scotta, ale přesto jsou rádi, že je to alespoň nějaký film, protože nikdo jiný by to líp nenatočil. Lepší by bylo, kdyby si na to každý udělal názor svůj a budu dokonale spokojen. (04.01.2015)

Chvíli jsem si myslel, že letos nestihnu Velikonoce, protože Ridleyho opus byl delší než meč Mojžíšův. Nevím, jestli si pan velkotovárník něco kompenzuje, ale já nejsem holka, která filmu nejdřív stáhne kalhoty a hodnotí ho podle délky. Mě u filmu zajímá duše a ta se tady rozprskla v divném maglajzu scén ňam ňam a ťuk ťuk. Vyměklá rutina, kterou mimo jiného moc nepodržel ani výkon Iglesiase. (22.01.2015)

Dalších sto šedesát korun spláchnutých do hajzlu! A to jsem se do kina vypravil v toužebném očekávání skotsky rozmáchlé, realisticky pojaté historické fikce. Ani piču! Nejdřív mě ty kurvy v Sinestáru nakrmili takovým množstvím zasraných reklam, že by měl být lupen minimálně zadarmo, a pak mě dorazili téměř třemi hodinami urputně otravné starozákonní prudy skutečně biblických rozměrů, až jsem se ze zoufalství málem začal modlit k fousatému strejci o plechovou prdel. Chápu, že Rydly měl asi potřebu pořídit bráchovi pár odpustků, aby ten neměl eternálně zaražené vidle v rektu uprostřed pekla pro sebevrahy, ale to si, kurva, mohl koupit obligace Vatikánské banky a nesesílat deset morových ran na chudáka diváka. Vím, že poté co Džexn vylezl s Pánem prstenu, je fantasy in, ale doufal jsem, že jen ta zábavná a nezávadná, protože ve jménu Saurona tu nikdo dva tisíce let nevraždil a nekradl. Satanžel je ta miliarda pomatenců, co slaboduše uctívají tu tolik starostlivou, odpouštějíci a milosrdnou modlu, která aby zamořila svět židáky, místo vyhlazení faraónské vládnoucí garnitury raději povraždí všem ubohým chudým Egypťanům děti, nechá jim vychcípat ryby v Nilu a sežrat úrodu kobylkami, pořád dost zajímavou kupní silou, jež se navíc není moc těžké trefit do nevkusu. Holt život v Ječný je pořád větším lákadlem než živoření na Petřinách a rozhodně stojí zato klanět se kvůli němu takovému lhostejnému zmrdovi! Takže si tu kalvárii shrňme. Mezi počáteční, slušně vypadající bitvou u Kadéše a finálním „božským odlivem“ to není nic jiného, než dokonalé přepapouškování nejoblíbenější verneovky všech blahoslavených kudlanek, strhující a záživné naprosto stejně jako četba pohádkové předlohy, tedy změť pomatených halušek Mošeho, co dostal ránu do hlavy, v podobě sáhodlouhých trachtací s Ředitelem, inkarnovaným do mimořádně nesympatického a arogantního fracka. A nezachránil to ani slušný Batman, ani vynikající Uoryjr s žužu podmalovanýma očima v roli faraóna, ani pětiminutový „haf“ Ryplyjové. Naprosto otravný zmar, u kterého má člověk stejné pocity, jako když se vypraví se svým farářem na maloměstskou dovolenou do Hurgády, tam vylepí pět litrů za výlet do Údolí králů, kde si v padesátistupňovém vedru dřepne bez čepky na šutrák, čumí na pyramidy, po nichž se rojí mezi zástupy tlustých Němců bandy cigošů s cetkami, a nechá si přitom tím flanďákem tři hodiny předčítat Starý zákon. Prostě nadpozemský zážitek. (31.12.2014)