Rogue One: Star Wars Story

Dospělejší? Nenechte se vysmát, pouze o poznání špinavější a infantilností prosté. Je pravda, že první hodina je do značné míry nadbytečná a film by se bez ní snad i obešel. Nedá se rovněž popřít, že popsat postavy jako jednorozměrné znamená jim jeden rozměr přidat. Na druhou stranu zrovna tohle o Star Wars platilo tak nějak vždy. Přetáčky místy rozpoznáte a to není dobře. A to co provedli chudákovi Cushingovi je na obracení se v hrobu po nejednu desetiletku. Zároveň však platí, že závěrečná půl hodina má na tuto sérii nebývalé grády, že si to jde svou vlastní cestou a že Edwards působivě pracuje s prostorem i měřítkem (minimálně tedy v Imaxu to v tomto ohledu funguje výtečně). Ano, není to nic více než blockbusterová vypalovačka na jedno použití. Ovšem je to zdařilá vypalovačka na jedno použití, která se sympaticky nesnaží být ničím jiným; nikoli událostí a už vůbec ne popkulturní modlou jako jiné do sebe zahleděné příspěvky do tohoto univerza. PS: Giacchinův doprovod sice není tak kvalitní a ani vděčný/vhodný na samostatný poslech jako Williamsův, ale i přesto je paradoxně lepší, jelikož oproti němu na sebe nestrhává pozornost a plně slouží jen a pouze filmu. (15.12.2016)

Nyní už mohu bezpečně říct, že návrat k Star Wars se zdaleka nevydařil tak jako oživení Star Treku v roce 2009. Všechno, co dělalo novou éru Star Treku tak poutavou, tzn. především chytrý příběh a charismatické postavy, v nových Star Wars jednoznačně chybí. Ačkoli je na pozadí Rogue One cítit profi práce zejména co se týče vizuálních efektů, jako film nenabízí opravdu zhola nic zajímavého a nic, co by jakkoli vybočovalo z průměru tuctových a zapomenutelných akčních filmů. 5/10 (28.03.2017)

Zkrotit příšeru z japonského folklóru bylo snadné, americké kosmické monstrum vytěžující po dekády peníze z fanouškovských planet je už těžším soustem.. Generický akční film z prostředí vesmíru, v kterém mohou nerušeně umírat nové postavy, protože si to taťka Lucas takhle přeje. A co je nejhorší, je vám to lhostejné. Když se ozve dech nemocného muže napojeného na plicní ventilaci a na zakouřené chodbě se rozsvítí červená zářivka, je už na nějaké vzbuzování emocí pozdě.. Zatímco Abrams byl se svou podřimující sílou servilní k původní sérii, Edwards se snažil SW vtisknout vlastní, jakousi špinavě-nepohádkovou tvář. Pro další tvůrce je varováním, že ani jeden přístup bez schopnosti propašovat to dávné kouzlo moc nefunguje.. (16.11.2017)

Edwards, Gilroy... anebo kdokoli, kdo přetáčel, přestříhával a tvaroval tenhle galaktický masterpiece, jsou PÁNI! Z černobílé (leč vynikající) pohádky se stala šedá zóna, kde se slévá hranice mezi dobrem a zlem, dobří páchají skutky, z nichž hledají vykoupení. A kde ti, kteří dělají černou práci, končí většinou mentálně destabilizovaní, anebo rovnou s blasterem vypálenou kérkou v zátylku. Do toho témata hodnoty individuální lidské oběti a jejího dopadu na širší vesmír a povýšení Síly zpět na čiré náboženství. A příjemná snaha nenechat postavy se pateticky vykecávat i pro ty pomalejší v publiku. Řval jsem jako želva a ani jsem k tomu nepotřeboval vaderovský masakr, který je ve své minutě velkolepější než cokoli z Lucasových prequelů. (14.12.2016)

Ze začátku uvádím že jsem spíše odpůrce než fanouškem StarWars. 7 díl jsem v kině protrpěl a Rogue One jsem dal šanci především kvůli novému cástingu a Donnie Yenovi, který až na dva malé akční zářezy moc toho nepředvedl. Naštěstí nové Star Wars není až tak infantilní, triviální a omšelé jako předchozí Star Wars. Podivných kreatur je zde minimum, z herců mě nikdo nesral a na akci se dalo koukat bez přetáčení očí, přesto se nejedná o nic vzrušivého či nápaditého, z čeho bych si sedl na zadek. Palec nahoru za parádní výkon Foresta Whitakera a za dvouminutové sólo Lorda Vadera, které mělo šmrnc,ale jednou stačilo. 65% (15.12.2016)