Únos aut

Že Němcům zrovna moc nejdou komedie, to je zkrátka pravda odvěká. Bernd Stephan taky není žádný komik od přírody. Avšak ve spojení s ostatními herci, obzvláště se starými známými Anny Duperey a Michelem Galabru, kteří mě nikdy nedokázali zklamat, se to dá celkem snést. Samozřejmě, je to trochu nereálná pohádka, která by bez romantické linky, která tenhle film dost „zjemnila“, byla třetinová. A samozřejmě stavící na údajně jednoduché krádeži aut. Struktura samotného příběhu navíc není bůhvíjak originální, tudíž nám zbývají relativně dobré horecké výkony (v případě hlavního představitele pomíjím, že jde o komedii) a celkem pěkně vyřešený závěr. Upřímně, nevím, jestli bych v reálu takovému člověku fandil. 70 % (09.04.2016)

tak sem dostal tip, že todle mělo být předhůdcem ,,dnešního,, filmu \60 sekund\ dle mě si 60 sec zaslouží minimálně sejné hodnocení.Co se týče Únosu aut tak to, že ho točili němci se pozná z prvních pár záběrů – typická německá režie.Samotné krádeže byly až moc zjednodušené a zlodějíčkům šlo vše až moc snadno.Zas takový blbci před 30ti lety policajti nebyli.I v té době si šlo stakovouto tématikou vyhrát lépe a více detailů by rozhodně neškodilo – Je to takovej první levnej odlitek 60 sekund (16.07.2011)

'Objednané - odcizené - doručené' Tak zní originální název, svého času, západoněmeckého snímku v koprodukci s Francií, který byl i v kinech socialistického Československa naprostou filmovou peckou. Že byl u nás promítán s věkovým omezením *mládeži nepřístupno* je už věc dané doby. Jelikož se jedná o příběh krádeží luxusních aut na objednávku, s největší pravděpodobností se jedná o inspiraci od amerického filmového počinu kaskadéra H.B. Halickiho 'Gone in 60 Seconds (1974). Evropští tvůrci sice nezopakovali honosnou automobilovou honičku, ale to neznamená, že příběh nestojí za to. Naopak. H.B. Halicki se zaměřil na kaskadérské scény na úkor děje, tady se na to šlo naopak. Příběh je napsán srozumitelně, pevně, zábavně a kupodivu ani svým tvůrčím nadšením nestárne. I na dnešní dobu jsou dobová luxusní auta hodna obdivu a film jako takový v celé své popcornové zábavnosti nijak neztrácí na své atraktivitě. Vlivem současného ohromného přívalu americké kinematografie je však již pozapomenut, což je v rámci evropského filmu ohromná škoda. (04.05.2020)

"Promiňte, pane barone, že musíte vzít zavděk prostým policejním vozidlem, ale naše Ferrari nám bohužel odcizili." I policie může mít smysl pro humor, když luxusní vozidla mizí bez zanechání trasologických stop z ulic, parkovišť i autosalonů. Já si to tedy s falešným baronem von Dahlbergem užíval už v době, kdy se na novou škodovku čekalo na karimatce nejeden měsíc před Mototechnou a Porsche se dalo sehnat pouze v Tuzexu jako angličák. A dneska jsem si tu osmdesátkovou pohodu užil znovu, i když připouštím, že kdybych nebyl zasloužilý nostalgik, tak bych se asi tak dobře nebavil. (21.11.2015)

Vadila mi nedotaženost některých částí děje, např. jeli ukrást auta, žádné podrobnosti, prostě to najednou bylo a hotovo. Naopak skvělý je český dabing, velmi ojediněle se v něm objevil Jiří Schmitzer, který podle dostupných informací jiný film (kromě kousku komedie Zítra vstavu a opařím se čajem, kde namluvil "postavu svého otce Jiřího Sováka v mládí") nedaboval. Spojení Schmitzer Bernd Stephan sedí jak pověstná zadnice v nádobě na vaření. Západoněmecký snímek je spíš originální raritkou než dokonalou komedií/krimi. (20.09.2014)