The Maze
Epizody(10)
-
První výtvor (S01E01)
-
Pod slupkou (S01E02)
-
Zběh (S01E03)
-
Disonanční teorie (S01E04)
-
Contrapasso (S01E05)
-
Sabotér (S01E06)
-
Optický klam (S01E07)
-
Zapomenout (S01E08)
-
Dobře temperovaný klavír (S01E09)
-
Bikamerální mysl (S01E10)
Obsahy(1)
Vítejte ve světě, kde si můžete splnit všechny své touhy – jakékoliv touhy. Svět Westworld se odehrává v době Divokého západu ve Spojených státech. Vy jako člověk si ve Westworldu můžete splnit své touhy – projíždět se na širých pláních USA, přestřelky, zabíjení, sexuální touhy a nebo jen přihlížet. Jako člověk ve Westworldu máte výhodu – jakýkoli zásah od stroje s vámi nic neudělá – jste nesmrtelní. Bohužel roboti jsou po posledních updatech divocí a vymykají se kontrolám. Správci robotů se s tím snaží něco dělat. Zároveň sledujeme příběh cizince, který ve Westworldu rozehrál svojí zvrácenou hru plnou krve a násilí. (Varan)
(více)Videa (15)
Recenze (116)
Obrovská, promyšlená metafora na život, který dnes žijeme. Narativní linky psané velkými korporacemi, loutky žijící ve smyčce pracovního nasazení a probuzení, kteří zkouší uniknout ze spárů manipulací. Nolan s manželkou oživili sci-fi klasiku z roku 1973 s takovým citem, že působí svěže a zároveň tradičně. Probuzení umělé inteligence je klasické téma, ale zasazení do rituálu běžných životů, smyček dělá z androidů spíše lidské bytosti. Matrix naruby, kdy stroje trpí pod nadvládou lidí. Abramsův dohled pomáhá mysteriózní atmosféře i obrovskému měřítku, protože Westworld přes všechny dechberoucí akční scény a opulentní výjevy zůstává především přemýšlivým konverzačním dramatem, chytře si hrající s percepcí času. Herecké obsazení není jen lákavou vábničkou. Ed Harris je ďábelský, Evan Rachel Wood je krásná jako panenka. Scény obsahující Anthonyho Hopkinse špendlí divákům oči k obrazovce. Chytré dialogy, rozhovory s pointou a příběh o důležitosti příběhu a jeho pravdě skryté uvnitř. Dávkování informací, načasování a finální navnazení na případné pokračování je provedeno s tou nejlepší péčí. Chvílemi to tak nevypadalo, ale Westworld je událostí roku, kterou budete chtít vidět znovu. ()
Málem mě tenhle nadupaný seriál „Westworld“ z produkce HBO minul, ale jakmile jsem si pustila první díl, musela jsem dofetovat zbytek :-) V první řadě se autorům (Jonathan Nolan a spol.) podařilo vytvořit naprosto fascinující, propracovaný svět na základě inspirace původního autora Michaela Crichtona.. Díky moderní technologii si dnešní „Westworld“ mohli dovolit udělat mnohem dynamičtější, hmatatelnější, reálnější.. Seriál „Westworld“ se snaží divákovi vnuknout řadu filosofických otázek zejména ohledně lidství a humanity.. Baví mě propracovaná sci-fi, která se schovává za tradiční western, obě žánrové kategorie jsou mé oblíbené.. Akčníé podívané je tu pomálu, spíše se jedná o konverzační drama na pomyslném pozadí divoce západních jatek.. Autoři si chytře pohrávají s linkou času.. Rozehrávají inteligentní hru na slepou bábu – kdo je člověk? kdo robot? kdo ovládá koho? a proč? Ovšem zklamu Vás, po celé jedné sérii jsem odpovědi na své otázky nedostala.. Zvučná jména vábí a scény s výtečnými staříky Anthonym Hopkinsem a Edem Harrisem považuji za ty nejzdařilejší vůbec.. Obě postavy jsou klíčové, ale nenazvala bych je hlavními, jsou relativně upozaděny, aby dostaly prostor i nové méně známé či zcela neznámé tváře. Mě osobně trošku vadilo, že se děj díky snům a herním smyčkám vrací stále na začátek a omýlá se již omleté stále dokola, ale chápu, že do koncepce příběhu to bylo nutností. Vadí mi, že se hodně soustředí na vývoj postav, ale nikdo mi nevysvětlil základní technické zákony tohohle světa (např. kde berou roboti energii, jak fungují příběhy, jedou si hlavní postavy divokého západu smyčku každý den to samé a pokud přiberou člověka, tak se děj na několik dní rozjíždí apod.).. Z děje jsem něco prokoukla dávno, něco mi bylo podsouváno jinak, ale divákovi je celou dobu jasné, že nic není tak jak má být.. Seriál „Westworld“ je výborně propracovaný a perfektně vystavěný, ale „něco“ mi tam na 5* chybělo.. Btw – původně jsem neměla ani tucha, že je prapůvodním otcem příběhu Michael Crichton, ale instinktivně jsem vytušila, že jde o silnou provazbu na „Jurassic Park“ (díky technologii uměle vytvořený uzavřený svět, který se člověk snaží ovládat, dokud se všechno nezačně kvůli hamižnosti hroutit + ideologický papaláš, který to vlastně myslel dobře apod.), takže komu lahodí podobný styl (jen bez dinosaurů), tak rozhodně doporučuji povinně shlédnout :-) Už se těším na další sérii a modlím se za minimální úrovňový propad :-D ()
Vyzerá kvalitne, má slušných hercov, slušné efekty a celkovo budget. Má aj veľmi slušné chvíle. Problémom je neprehľadnosť, sme v rôznych timelinách, rôznych telách, rôznych vrstvách vedomia (snov, spomienok, kusov kódu, ...) a čo tak spätne pozerám, internet je plný vysvetľujúcich článkov a videí. Ja by som oveľa radšej AI seriál bez potreby prekombinovaného dovysvetľovania, a kľudne akčnejší bez dlhých útrpných záberov. ()
Myšlenka je to svůdná a krásná, metafora krutá a pravdivá – a vlezlá a sžíravá. Westworld by měl pro jistotu vidět každý, ještě než podepíše první smlouvu, abychom se jako společnost mohli přestat plošně opíjet rohlíkem ohledně novodobého (sebe)zotročení lidí vehnaných do rutinních smyček nesmyslného zaměstnávání se mechanismy, které dbají, abychom se z nich nevytrhli a ne(o)žili. Výtvory jsou – pokud jde o lidskou podstatu, o nejhlubší přirozenou motivaci žít – čistší, lidštější než skuteční lidé dnes. Jednají v souladu s ryzími emocemi, prožívají své osudy způsobem, jehož skuteční lidé už nejsou ve svém vnějším světě schopni, neboť svou přirozenost, své city, své lidství potlačili a zaprodali, zapomněli a hluboko v sobě pohřbili ve světě, kde se nechali zotročit byznysem, penězi. Umělost je tedy nová přirozenost a svět-park umělých lidí na ty skutečné působí jako magnet, láká je zažít, jaké to je být volným, prožívajícím, syrovým člověkem. *** Lidé už nejsou cítícími bytostmi, ale chodícími kobkami svých duší, nežijí pro krásu, lásku, volnost, pro vzrušující vývoj a proměnu, a androidé jsou logicky lidštější, neboť zhmotňují zpeněžitelnou touhu, sen zotročených lidí po lidství, který se jim dá prodávat nazpátek -- tohle téma je staré jako sama myšlenka UI (ostatně jde o remake a původní Westworld je starý skoro půl století) a dokonale ztvárněné bylo mnohokrát, např. a za mě nejkrásněji v Bladerunnerovi. *** Tenhle seriál je však pozoruhodný – a mrazivý – v jiném ohledu. S jakým despektem tu všechny hlavní postavy smýšlejí o lidech, s jakým zklamáním a opovržením se o nich vyjadřují, je jedna věc. Druhá a výjimečnější je, jak ze samotného způsobu narace a didaktického eskalování pointy vyplývá, že se stejným despektem a beznadějí shlížejí na diváky, na lidi, sami tvůrci. Strhující úvodní díl Westworldu je v tomhle jiný než celý zbytek série. Ten vyloženě zve dychtivé a odvážné k dobrodružství. Vidí v divákovi partnera, který je schopen se měnit v průběhu vyprávění, aktuálně vstřebávat, co se dozvídá, přizpůsobovat se a spoluúčastnit se narace krok za krokem, odhalovat zvraty a být neustále na koni. První díl divákovi důvěřuje, že je schopen přijímat mentální revoluce, evoluce, převraty a puče a spoluhrát. První díl z Vás dělá spiklence, zve Vás do sedla a počítá s tím, že se za divoké jízdy udržíte a budete orientovat a pružně měnit směr. Slibuje, že plody narace budou Vaším spoluvýtvorem, že budete moci sledovat proměnu příběhu v aktuálním čase. Že čím lépe budete sledovat, a přizpůsobovat se, neboli slovy Westworldu: čím dále zajdete, tím dobrodružnější a nebezpečnější věci se budou dít (= stávat, i říkat). Ale tenhle slib, kterým si mě otevírák Westworldu okamžitě získal, se nesplní. Od druhého dílu už nejste partnerem. Zatímco z děl Ch. Nolana jsem zvyklá, že se co nejjednodušším způsobem sděluje převratná myšlenka, něco skutečně nového, co když se vysloví, mění naši realitu, náš svět v hlavách nás diváků, tady je to naopak. Od druhého dílu se mění narace na ten obvyklejší, tuctovější, bezpečnější typ: jednoduchá (byť geniální a klíčová, tak zároveň dekády stará) myšlenka se halí do záměrně příliš zamotané a zásadní informace vynechávající narace, kterou nemůžete sledovat jako partner-dobrodruh, ale které jste útrpně, pasivně vydáni napospas až do finále. Nechce se od Vás nic víc než se tím bděle pročekat, autoři Vás vláčí chycené na lasu za koněm, než Vám až na konci, kde Vás chtějí mít, vydají potřebné indicie a po lopatě k nim dořeknou i to poslední. Je to mistrně natočené, přiznávám tomu všechnu sílu, ale ty časté momenty, kdy nerozumíte, protože oni nechtějí, kdy musíte čekat bez dostatečných nápověd, až se Vám smysl sledovaného odhalí, mě cestou bolely do hloubi duše. Byla jsem připravená na spolujízdu, kterou sliboval první díl. Ale bolely mě hlavně proto, že to nejvíc prozrazuje o tvůrcích: jak málo věří v existenci evolučního diváka, který by jim stačil, kterému není potřeba názorně předvést, jak je zotročený a pasivní, a doslovně říct, že by se měl probudit, ale který by s nimi rovnou za běhu cestu za nový obzor utvářel. Tohle není iniciace, v jaké věří a pro něž se pouští do práce Ch. Nolan, tohle je zas jen typická detektivka starého typu, u níž si máte na konci nechat prostě vyložit, jak to celé bylo. *** Nicméně! Pořád zbývá velká naděje, že si tuhle divokou metakomunikaci a živý vztah s divákem tvůrci seriálu nechávají právě tak jako stvořitel Westworldu do chystaného nového příběhu – že druhá série bude v tomhle ohledu v narativní lince stejně nebezpečná jako nově slíbený nový příběh v parku: že diváci či hosté už dál nebudou chráněni před ranami, ale že vyprávění jim tentokrát bude moci vyrážet dech, ubližovat, brát jim jistoty a nutit je se v průběhu hry přizpůsobovat, měnit a rozvíjet, aby s jejich dosavadním světem představ nevzaly za své i holé životy. Že bude zvát dobrodruhy mezi námi na divoký hon po novém smyslu života, k němuž jsme se tu my všichni sešli právě tady a teď. Těším se velice, připravená na všechno, i nechat se po stotisící zklamat, tvůrci i diváky. Nic bezpečnějšího by nemělo smysl. *~ () (méně) (více)
Stále zůstávám na vážkách, jestli se Westworld více blížil komplexnímu, do detailu promyšlenému milníku s jako až filosofickým přesahem, nebo bezradnému sci-fi béčku, opírajícímu se o nalomené scénáristické berle (nepochopitelné konání těch dvou nekňubů, techniků Maeve; naprosto nedostatečné bezpečnostní - kamerové pokrytí; nijak nepovšimnuté, jaksi přehlédnuté vraždy - zmizení důležitých pracovníků) a metafyzičnem maskujícímu obsahovou rozklíženost a táhlé (pre)produkční potíže. Asi na každém šprochu pravdy trochu. Nicméně mne svou mysteriózní náturou (kladoucí nové a nové otázky - záhady, zároveň ovšem i poskytující odpovědi → nejspíš nejnadějnější nástupce Lostu) hodně bavil, že jsem mu kromě výše zmíněných nelogičností odpustil i samotnou vachrlatou premisu fungování celého zábavního parku (vždyť kolik by to všechno muselo stát, když se výtvory v rámci autentičnosti dějových linek likvidují ve velkém samy mezi sebou i bez zapojení hostů?), nad níž jsem rozjímal v nezáživnějších chvilkách. ()
Galerie (128)
Zajímavosti (29)
- V této epizodě zazní v úvodu intro skladby „A Forest“ od kapely The Cure. (Epistemolog)
- V této epizodě zazní orchestrální verze písně „Paint it black“ od kapely Rolling Stones a klavírní verze písně „Black hole sun“ od kapely Soundgarden. (Epistemolog)
Reklama