Zjizvená tvář

Gangsterský snímek, nekompromisně zrežírovaný H.Hawksem, zůstává dodnes (viz např.Scorseseho Skrytá identita a hrátky se značkou X) nejinspirativnějším dílem žánru. Mimochodem, pokud neuvidíte Scarface, nemáte šanci pochopit nádherně ironický vtip G.Rafta v Někdo to rád horké ("Kdo tě naučil tenhle lacinej trik?"). (10.04.2007)

Jeden z prvých gangsterských filmov, ktorý písal pravidlá žánru a podľa ktorého narácie sa pokračovalo....vlastne natáča až dodnes. Vzostup a pád gangstra, ktorý sa javí ako spoločenský hrdina. Reakcia na hospodársku krízu, prohibícia a výpalníctvo. Amorálna postava ako hlavný hrdina, ktorý ale nakoniec musí dostať to, čo mu patrí a pekne zostra. O dva roky bol zavedený morálny kódex na zobrazovanie zločincov vo filmoch. Hawks to ešte stihol...:) Absolútna a možno aj najdôležitejšia klasika gangsterizmu vôbec. (05.06.2012)

Jako první jsem viděl remake s Al Pacinem a tudíž jsem si musel sehnal i tento kousek, který se mi ještě víc líbil a je až k neuvěření že je o 50 let starší. Musím říct, že mě skvěle potěšil, ač jsem to nečekal. Opět příběh výborně graduje až do úplného konce. Výborné dialogy a pěkné staré exteriéry budov s dobovými auty i thompsony mi vytvořili výbornou atmosféru za přispění obou režisérů a kvalitních scénáristů, jakou má např. hra Mafie. [8,5/10] (Caddo, United Artists) (Čb. /// Produkce: Howard Hawks, Howard Hughes /// Scénář: Ben Hecht, Fred Pasley, Seton I. Miller, John Lee Mahin, W. R. Burnett podle románu Armitage Traila /// Hudba: Shelton Brooks, W. C. Handy /// Kamera: Lee Garmes, L. William O´Connell) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (30.03.2009)

„Gang wars begins“. Časy se mění, přičemž štěstí přeje připraveným a zejména potom těm největším žralokům schopným utrhnout si co největší sousto(a). Přičemž (nejvíce hladových žraloků) slídí kolem „ostrůvku v moři“ jménem „North Side“ a jedním z těch největších je (byl) Tony Camonte alias Gabe Rooney popř. Joe Black (resp. „Scarface?“). Tento originál z roku 1932 musel (a také se tak stalo) ve své době vzbudit velkou vlnu pozdvižení a nevole, neboť si nebral žádné servítky před tehdejší situací v politicko-veřejném životě (zlatá éra organizovaného zločinu) a neochotou státního aparátu s tím cokoliv dělat. Záměrně se vyhnu srovnávání s remakem (z roku 1983) B. De Palmy (s Al Pacinem a M. Pfeiffer v hlavních rolích). Bude muset (po)stačit, když napíšu, že mám rád obě verze. Lecos však napoví, když napíšu, že originální verzi miluju! :o) De Palma se (je to ostatně patrné z každého druhého záběru a sám dotyčný se tím ani nijak netajil) v originálu notně shlédl a nechal se jím (více než jen) inspirovat. S dovětkem, že tento snímek H. Hawkse a R. Rossona (podle scénáře B. Hechta) má oproti svým bratříčkům (resp. synům, vnukům) jednu nespornou (nedostižitelnou) výhodu a to sice fakt, že se odehrává přímo v té době a s tím spojenou vysokou míru autenticity. A musím konstatovat jedno: přes fakt, že jsem velkým obdivovatelem a příznivcem Ala, Paul Muni (coby Tony Camonte) mu nezůstává nic dlužen (ba právě naopak) a stejně je tomu v případě „ve velkém práškující“ M. Pfeiffer, (pro kterou mám víc než slabost). V "minisouboji“ to u mě (překvapivě) byť, škoda, že nedostává více prostoru, vyhrává Karen Morley (coby Poppy). Jedinou výtku, kterou jsem ochoten akceptovat, je (mnohými zde již zmiňovaná) příliš krátká stopáž a s tím spojené velké skoky v čase, kdy se divák může cítit částečně ochuzen, neboť (přiznejme si upřímně), toto téma by si zasloužilo mnohem více prostoru a stopáž cca o 45min delší. Na druhou stranu, to co tvůrci natočili a divákovi předložili, je bez jakýchkoliv výtek, vyznačující se navíc velkou dávkou syrovosti autenticity, přímočarosti, to vše navíc bez zbytečných keců jdoucí přímo „na věc“ („Postavte se ke zdi! A kde je pointa?“...MILUJU tyhle momenty! Navíc ani o humorné vsuvky není nouze, zejména se jedná o všechny ty se „smažkou, asistentem panem Camonteho“. Budu se opakovat, ALE.....na tehdejší dobu to muselo být čisté zjevení. „The world is yours“. P.s. Stejně jako v případě Al Caponeho, tak i v mém: „I love this film“! (09.11.2011)

Životom Al Caponeho inšpirovaný projekt sa snažil otvorene vzbudiť pozornosť a otvoriť debatu o tom, čo sa dialo v uliciach, a to primárne mesta Chicaga. Namiesto agitky proti násiliu však vznikla drsná a mimoriadne kvalitná gangsterka, ktorá mala vo svojej dobe značné problémy s cenzúrou. Mali by ste vidieť, aj keď poznáte populárnejší remake. (07.12.2017)