Battle Royale

Nic proti Asii, nic proti extrémnímu násilí, nic proti falešné psychologii, ale pokud mi někdo předkládá falešné emoce, je to neomluvitelné. Nápad a scénář jsou sice originální, ale po 20 minutách se film zvrtává v samoúčelně zbytečnou a nesnesitelně natahovanou nudu, která se nedokáže opřít ani o úžasný audiovizuální výkres. Podmanivá práce s kamerou a hudební doprovod z not největších klasiků v kombinaci s neurvalým násilím tvoří hypnotickou syntézu, ale ani jedna postava mi nepřirostla k srdci, ani na jednom mi nezáleželo a spíše jsem sledoval hodinky s vědomím, že jich ještě zbývá „x“. Můj silně subjektivní pocit v závěru, že jsem právě absolutně nepochopitelně ztratil dvě hodiny času, mě pravda trochu rozčilil. (04.02.2006)

Neskutečně debilní příběh (mimochodem trochu připomínající jinou asijskou blbinu "Naked Weapon") by mohlo zachránit hodně dobré zpracování, podpořené nadupanou hudbou a charismatickými herci. Bohužel nic z toho se nekoná, chvílema je to sice dost dobrý a líbila se mi hojnost krve, jenže časem se to vyvražďování stane přece jen trochu nudným, zvlášť když ty akční scény nepatří zrovna k tomu nejlepšímu co kdy bylo k vidění. Někteří herci jsou dobří jiní ne, k dobru se dá připočíst jedna pěkná japonka. Scénář je debilní a když se to všechno pěkně sesumíruje, tak je "Battle Royale" zklamání. (14.05.2006)

Části toho, co chci k Battle Royale říct, už napsali ostatní. To ale neznamená, že to sám nenapíšu;) Měl jsem vysoká očekávání a strhující, šokující, úchvatná první půlhodina mě naprosto přibila k obrazovce a celkem se to filmu dařilo udržet až do konce. Jenže. S odstupem zjišťuju, že ve mně BR nic nezanechalo - když tedy pominu to, že Takeshi Kitano je (alespoň viděn očima evropana) skutečně magor;) Pozitivem budiž to, jak se daří na malém prostoru vykreslit všechny postavy. No, ne všechny... ale ty důležitější byly skutečně povedené a herečtí představitelé budiž pochváleni. Dál si velice cením toho jak se rozdílné povahy začaly projevovat, když začalo jít do tuhého - což je hned po probuzení na ostrově - v téhle oblasti jsou působivé už úplně všechny postavy, včetně těch, které opustí scénu po VELMI krátkém pobytu. Jako studie lidských charakterů je Battle Royale opravdu povedené dílko - to je ale bohužel jenom částečná náplň filmu. Hodně mi vadila absence nějakého kontextu - to se pravděpodobně nebude týkat těch, kdo četli Takamiho; já to potěšení neměl. Battle Royale nepochybně je kontroverzní film - ale jen svým bezprostředním, formálním obsahem - kromě psycho vyvražďovačky mezi spolužáky za zvuků klasické hudby filmová verze nepřináší v podstatě ničehož nic hlubšího, u vážných témat jen tak zlehka klouže po povrchu a jednotliví "hrdinové" vám jsou víceméně stejně ukradení. Celkové hodnocení 70%. PS: Chci si to přečíst! (08.04.2008)

Scénář: Kenta Fukasaku .. Opravdu výborný námět - chyba v systému a její drsné řešení. Sice mi uniklo, jaký to mělo smysl a výsledný dopad, ale budiž.. Když překousnete několik nesrovnalostí, snímek si opravdu vychutnáte. Asi nejvíce se mi líbil daný kontrast drsných scén a překrásné hudby, která výsledný zážitek posouvala mnohem výše! Drsná, mrazivá hra plná lásky a (ne)přátelství.. (23.04.2005)

Japonsko, blízka budúcnosť. Krajina si "užíva" hospodársku krízu a kriminalitu mládeže na školách. Deti dokonca odmietajú chodiť do školy. Preto krajina prijíma nový zákon Battle royale. Raz za rok je jedna z tried posledného ročníka vylosovaná, aby sa zúčastnila "hry" podľa tohto zákona. Pravidlá sú jednoduché : zabi všetkých aby si prežil...ak to nestihneš do troch dní, umrieš aj ty. Konečne slušná originálna vyvražďovačka s perfektným posolstvom o našej pravej ľudskej povahe. Neviem ako by sa na to pozerala Amnesty International ale napriek totálne absurdnému nápadu je to vynikajúci film, či už spracovaním, scenárom alebo hereckými výkonmi. Je to také hrané anime s psychologizujúcim podtextom . Na anime odkazuje aj geniálne natočené "inštruktážne video", ktoré vysvetľuje pravidlá hry. Jeho inštruktorka je tak "mangoidná" ako to len je možné. Určite si medzi študentami nájdete svojho "čierneho koňa". Moja favoritka bola "čo je zlé na zabíjaní" dlhovlasá modelka Mitsuko. Nesklamala a zahynula tesne pred koncom. Jej filmovú smrť s doprovodom Bachovej hudby považujem za jednu z najlepších filmových scén. Určite Vám odporúčam prečítať literárnu predlohu, ktorá vyznieva trochu inak ako samotný film. Takamiho román je skôr kritikou systému, ktorý niečo takéto povolí na pozadí osudov a psychologických profilov jednotlivých hrdinov. Viac odo mňa v spoileroidnom článku o filme a knihe pre tých "čo už vedia" . P.S. Spoznáte trochu mladšiu GoGo Yubari ? (07.01.2004)