Damien

Původní The Omen režiséra Donnera si mě nedávno získal na svou stranu a i já ho řadím mezi nejlepší horory všech dob. Sice jsem mu nedal úplně nejvyšší ohodnocení, ale i tak jde o téměř bezchybnou podívanou. I proto jsem byl velice zvědavý na toto pokračování a mé očekávání bylo opravdu velké. Don Taylor nenatočil vůbec špatný film, ale přece jenom si nešlo povšimnout, že za jedničkou lehce pokulhává. Opět však musím nejprve vyzdvihnout hudební doprovod, který měl na svědomí jak jinak Jerry Goldsmith. Ten zase odvedl poctivý kus práce a mě prostě nezbývá nic jiného než mu zatleskat. Bez něj by prostě neměla tato série takovou šťávu. I když je samozřejmě potřeba říci, že stejnou zásluhu na tom měli i oba scénáře a samotná atmosféra, která je ozdobou obou filmů. Dvojka měla sice na můj vkus poněkud pomalejší rozjezd, ale ani zde nebylo o dramatické chvíle nouze. Což je určitě v pořádku, protože tu naštěstí bylo pořád dost mordů (úmrtí), které byli opět pěkně „pestrobarevné“ a určitě ne nudné. Pekelné síly se činily, oběti umíraly mnohdy nepěknými způsoby – takže z pohledu hororového fandy si prostě nemůžu stěžovat. Oproti prvnímu dílu jsem tu však zaznamenal několik nudnějších pasáží, což byla docela škoda. Nicméně i já musím vyzdvihnout několik velice dobrých hereckých výkonů, které byli rovněž ozdobou tohoto filmu.Pokud bych však měl sečíst všechny klady a zápory, tak převažují pozitivní prvky, což je samozřejmě jen a jen dobře. Takže i tentokrát musím s radostí označit tento film jako nadprůměrnou záležitost, ale těch výhrad oproti původnímu The Omen tu mám přece jenom o něco více. 70% (11.06.2017)

Filmařsky celkem slušné pokračování mnohem nadupanějšího Omenu, divácky však zbytečný zážitek, který kazí hned několik problémů. Předvídatelný děj, přílišné rozfázování příběhu a velice hloupá první polovina filmu. Ať si tu každý říká co chce, v rámci mezí se však jedná o originální film s novou zápletkou. Konflikt ďáblova syna a okolí je tentokát transformován do problematiky vyrovnání se s vlastní identitou, i když v první fázi přeci jen hodně vychází ze zápletky prvního dílu. Snímek začíná jak už jsem řekl docela hloupě, sesnámíme se s hlavními hráči a dojde k několika vraždám. Ději však chybí napětí a i když sledujeme značně morbidní vraždy (zasypaní pískem, přejetí kamionem), úplně jim chybí 'drajv' prostě se to děje a nám je to vcelku jedno. V druhé části, kdy si konečně Damien uvědomí svou vlastní identitu však snímek, ač stále postrádá propriety, kterými se proslavil díl první, graduje a opravdu se na něj dá dost dobře koukat. Závěr není tak úžasný jako pokus o vraždu v kostele, ale nepostrádá dobrou temnou atmosféru a skvěle otevírá velmi dobré pole pro pokračování. A abych nezapomněl, napíšu ještě něco co všichni víte: Hudební doprovod je opět boží a chorálů si užijete mnohem více než v případě prvního dílu. (14.07.2007)

Pokračování snímku Přichází Satan! se podle mého názoru příliš nepovedlo. Více jak hodinu a půl zde sledujeme dějové zvraty, které nám jsou již od prvního dílu jasné, a není zde prakticky nic nového. Když se někomu má stát nehoda, je to hned vidět a žádné překvapivé momenty jako v jedničce se nekonají. Jako jedinou bych snad mohl vyzdvihnout jen výtahovou scénu. Obsazení je pěkné, ale William Holden si nedokázal mé sympatie získat do takové míry jako Gregory Peck. Potěšila menší role Lence Henriksena. Jinak jsem vcelku zklamán. Vidím to tak na dvě hvězdy, ale třetí přihodím za skvělou hudbu Jerryho Goldsmithe. (13.02.2012)

Tak já nevím. Jeden z problémů asi je, že jsem viděl jedničku a tak už mě postupy, na kterých dvojka staví napětí, nepřekvapovaly. Nebo to možná bylo něčím jiným, ale nebyl jsem zdaleka tak napnutej jako u prvního dílu. Většina smrtí byla až moc samozřejmá a předvídatelná. A konec není zdaleka takový drama, chybí tam ta gradace napětí, která byla v jedničce zásadní. Všechno jak na běžícím pásu - jakmile se objeví důvod, aby někdo umřel, už ho vezou. Škoda, protože novej nápad, nový prostředí a dobří herci, to všechno slibovalo, že by se tohle pokračování mohlo prvnímu dílu vyrovnat. (24.11.2006)

„Pýcha je v poriadku. Ak je na ňu dôvod.“ Prvý diel pokladám za jeden z najvydarenejších hororov. Dvojku som na prvý raz vypol po dvadsiatich minútach. Nedalo sa to. Keď som sa k nej o 3 dni vrátil, bolo to stále rovnako zlé, ale už som to dorazil do konca, bolelo to však, hlavne hlavu, nervy a trpezlivosť. Ponurá atmosféra originálu sa vytratila nevedno kam (asi do pekla), hudba mi pripadala smiešna, dialógy trhali uši, vraždiace scény predvídateľné. Skvelého Pecka nahradil fádny Holden (Henriksen sa mihne na 5 minút ako „zlý vojak“), ktorému vo filme zomrie asi 100 známych a napriek tomu odmieta uveriť, že Damien je Satanov syn a vyvražďuje mu známych. Do toho udiera mdlá zápletka o dedení impéria. Jediné, čo ma na tomto bezzubom pokračovaní potešilo, bolo temné zakončenie. Na takmer odpadovú len mizivú 1* to v mojich očiach zráža predstaviteľ Damiena Jonathan Scott-Taylor, ktorý je taký hrozný, že by som ho strčil do kufra, zaviezol 3OO kilometrov od domova, hodil do lesa a zdrhal preč. (28.05.2011)